U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ŘÍČKY V ORLICKÝCH HORÁCH
Kategorie: Venkov | Autor: MARIE RUBEŠOVÁ
Chalupy a chaloupky této obce jsou rozptýleny na stráních údolí, jímž protéká potok Říčka.
Obec leží ve výšce kolem 700 metrů nad mořem a je jedním z výchozích míst do severovýchodní části Orlických hor. Stejně jako se Orlické hory jmenují podle pramenného území řeky Orlice, i Říčky a nedaleká Zdobnice získaly název po svých tocích. Již k roku 500 začali tuto oblast osídlovat Slované.
Na věčné časy
Za knížete Otakara I. (r. 1200) přechází Orlicko pod Českou komoru a řekou Orlice je děleno na část Orlickou po jejím pravém břehu a část Kladskou po břehu levém. Rudolf II. ji roku 1575 prodává komořímu Burianu Trčkovi z Lípy, svému věřiteli, za 30 500 kop míšeňských. Tato skutečnost je roku 1577 uvedena v kupních smlouvách ustanovením, že vesnice Zdobnice a Říčky, včetně lesů mezi řekami Zdobnicí, Říčkou a Orlicí, po nichž se dřevo plavilo, „vše svobodné musí býti zachováno na věčné časy mincovnímu úřadu v Horách Kutných“.
Do roku 1600 zůstává celé území převážně s českým osídlením. Pak však Jan Mikuláš z Nosticů povolává německé osídlence. A císař Leopold I. prodává roku 1703 obce Zdobnice a Říčky, dosud „na věčné časy svobodné“, hraběti Norbertu z Kolowrat. Tolik kronika. Vlastnictví obce nic nezměnilo na kráse chalup, patřících k tzv. východosudetskému typu, jenž pokrývá pohraniční hory celého severu naší republiky, ale i Kladska a Slezska.
Říčky nebo Ritschka?
Odpradávna česká obec se postupně poněmčovala. Obyvatelé většinou pracovali v lese a posléze ve sklářské huti v nedalekých Koutech, jinde se pod vysokými štíty roubenek, dodnes rozesetých po stráních údolí, vyráběla bižuterie. Také vzdělanost se v kraji šířila v jazyce německém. Po několika provizoriích byla v roce 1787 postavena v Říčkách samostatná kamenná škola.
Nejstarší církevní památkou je nedaleko obce stojící Kunštátská kaple „Navštívení P. Marie“, zřízená v letech 1670 na hlavním hřebeni Orlických hor (1037 m n. m.) pro potřebu dřevařů. Dnes poskytuje úkryt před náhlým deštěm či poryvy větru, v této končině častými.
Dalším „hřebenovým svatostánkem“ byla kaple na Anenském vrchu (dříve zvaném Ernestienberg – Arnoštka), zasvěcená patronce kraje sv. Anně. Původní stavba z roku 1680 byla dřevěná. O dvě stě let později hrozilo její zřícení, a tak nechal majitel zdejšího panství postavit kapli kamennou. Při budování pohraničního opevnění za 2. světové války byla rozebrána a znovu postavena v nedaleké osadě Hadinec. A na Anenském vrchu jsou dnes pěchodní sruby „Anna“ a „Arnošt“. Pro Říčky bylo 20. století velmi dramatické. Když 28. října 1918 vznikla Československá republika, tady se zformovala německá domobrana. A v roce 1934, rok před tím, než se na hřebenech Orlických hor začaly budovat pevnosti na obranu před Hitlerovou rozpínavostí, požaduje obecní zastupitelstvo na ministerstvu vnitra změnu názvu obce Říčky na Ritschka. Počet jejích obyvatel činil 1135.
Po osvobození Orlicka jednotkami maršála Malinovského v květnu roku 1945 bylo přes sběrné středisko Králíky odsunuto z Říček 429 občanů německé národnosti a rok nato dalších 444. Vesnice byla téměř vysídlena.
Rekreační centrum
V prvních letech po válce přišly do vsi větší skupiny výtvarníků, hudebníků a dalších zájemců, jimž národní výbor přidělil objekty k rekreačnímu využívání. Nepodařilo se obsadit všechny, některé tedy nebyly stavebně udržovány, chátraly, až se z nich staly zbory. Přesto se díky těmto chalupářům podařilo zachovat a při jejich výtvarné erudici také zvelebit řadu krásných starých stavení.
Novodobou historii už píší spíš trvalí obyvatelé Říček. Mnohé chalupy byly upraveny k pronajímání zájemcům o letní, ale hlavně zimní turistiku a na úbočích Orlických hor vyrostly lyžařské vleky. Na jihovýchodní straně vrchu Zakletý vzniklo celé lyžařské středisko (752 – 992 m nad mořem). Málokdo už asi ví, že získal jméno po zlém nadlesním, který zde sešvihal starce a musí se sem podle pověsti vracet coby bezhlavý jezdec.
Do Říček přijíždějí turisté, jimž pověsti strach nenaženou. I oni však s obdivem spočinou okem na romantických zákoutích a chalupách, které si navzdory pokroku zachovaly své půvabné nerovnosti.
O autorovi| TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
Popisy k obrázkům
Typickým rysem chalup jsou strmé sedlové střechy, „změkčené“ zalomením, zvaným námětky
Krajinu zdobí i drobné sakrální stavby
Centrum Říček s obecním úřadem a památníčkem osvobození
Štíty východosudetských staveb bývají bedněné, chráněné šindelem nebo vláknitými šablonami
Autor fotografií: FOTO: IVAN TICHÝ A AUTORKA
