U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
PŘIŠEL ČAS RŮŽÍ
Kategorie: Zahrada | Autor: MARIE RUBEŠOVÁ
Maminka Zdeňka Růžičky milovala květiny. Dovedla jimi zkrášlit a zútulnit celý jejich pražský byt. Syn zděděnou lásku k přírodě dotáhl o velký kus dál.
Před třiceti lety koupil se svou ženou Hanou v Nižboru chalupu. Zahradu sice měla, ale v tak příkré stráni, že pěstitelskou energii spotřebovávalo spíš neustálé zpevňování tarasů. A tak ji Růžičkovi před několika lety prodali a koupili domek v sousední vsi. Vyžadoval sice důraznou přestavbu, ale pozemek ve zvlněném svahu sliboval milovníkovi květin dostatek prostoru.
Zázrak v „pralese“ Tak prý lze nazvat porost, jenž vyplňoval 400 m2 za stavením. U vysoké sousedovy zdi, stínící zahradu naštěstí jen po ránu, byly dvě nevzhledné kůlny a pak už jen černý bez, trní a další plevelné dřeviny z náletu. Mezi tím občas pahýl staré jabloně, které předchozí majitel uřezal asi metr nad zemí. Zbyla jediná. Nový vlastník ji ošetřil – a kultivuje ji jako velikou bonsaj. První kroky jsou tedy jasné. Ke stavebním pracím na domě se přidalo bourání, kácení a odplevelování zahrady. A pak úpravy terénu. Kromě horní části stráňky, jíž vévodí ta zajímavá jabloň a skleníček se zeleninou, byl svah několik let v pohybu. Objem akrylátové vany bazénu (6 x 3,5 x 1,3 m) „vytlačil“ dostatek zeminy na srovnání celého středního pruhu. Další tvarování však už bylo postupné, podle toho, jak se zahrada, její zákoutí a záhony rodily.
Radost z vlastních kompozic
„Když dnes prohlížím fotografie, jak zahrada vypadala před pěti lety, a kouknu se okolo, mám opravdu dobrý pocit. Řekl jsem tenkrát, že u Růžičků přece musí kvést hlavně růže. Ale netušil jsem, že jim tolik propadnu. Nejdřív jsem si o růžích hodně přečetl – a pak jsem objednal prvních čtyřicet keřů. Se zásilkovým způsobem nákupu leckdo není spokojen, ale já mám s onou čáslavskou firmou zkušenosti velmi dobré. S kterými odrůdami jsem začínal? Byly to Eden Rose, Rokoko, Fontána, Lavinia, Ingrid Bergmannová, Henry Matisse – růže skutečně jako z malířovy palety a další,“ ukazuje pěstitel do různých částí barevné mozaiky. Většinou jde o mnohokvěté růže typu polyantek, k nimž se na trelážích přidávají odrůdy popínavé.
„Dnes tady kvete sto šedesát keřů čtyřiapadesáti odrůd. A přiznám se, že mi dělá velikou radost vytvářet z nich různé kompozice. Někdy to ovšem dopadne jinak, než si člověk představuje,“ vypráví pěstitel. „Této partii fialové růžičky Fluorette měla vévodit bílá kaskáda odrůdy Whitesnow,“ ukazuje na břeh nad strojovnou bazénu. „Vykvetla růžově, v odstínu, který se sem skutečně nehodí. Už vím, kam ji na podzim přesadím. A pro skutečně bílou růži zajdu ke slušnému zahradníkovi. V supermarketech zkrátka není jistota, že z keříku vyroste to, co je na visačce.“ Královny potřebují péči
Jak už bylo řečeno úvodem, Zdeněk Růžička miluje přírodu. Proto se snaží vybírat odrůdy, kterým svědčí nadmořská výška 230 metrů nad mořem, kde jeho zahrada leží, a také hledá odolnější proti chorobám a škůdcům. „Předjarní zásah proti mšicím však nelze vynachat. Stačí den dva zanedbat a když je při rašení vlhko, mohou zničit v období poupat celý keřík. Používám Baecor, který působí preventivně i proti černé skvrnitosti. A po odstranění zimní ochranné vrstvy kůry přihnojím růže speciálním hnojivem, které obsa-huje guano. Než všechny oběhnu, než pod každý keřík zahrnu 50 gramů hnojiva, je to pěkná rozcvička. Další dávku dostávají před květem, tedy na přelomu května a června. Ve druhé půli roku už samozřejmě nic, aby dřevo dobře vyzrálo a růže bez problémů přezimovaly.“
Navzdory znalostem a příkladné péči v letošní mrazivé a dlouhé zimě třináct méně odolných mladých keříků vymrzlo. „Tak to dopadne, když člověk chce dodat rozáriu nové odstíny – a sáhne mezi méně odolné odrůdy. Ale už jsem některé nahradil.“ Ke každoročním povinnostem pěstitele růží patří také jarní řez keřů. Aby takhle krásně kvetly, musí být skutečně důsledný. „Polyantky seříznu v období, kdy už nehrozí mrazíky, nekompromisně na tři čtyři očka. A popínavé alespoň o třetinu délky. Pak průběžně nasazují i dole a nejsou holé.“
Řez trénuje Zdeněk i při kultivaci vinné révy. Na Pálavě má menší vinohrad a pár keřů zasadil i tady, u Nižbora. Tři už se šplhají po konstrukci v nejvyšší části svahu a další začaly obrůstat treláž na fasádě vlevo u vstupu do domku. Jde o výborné stolní odrůdy Olšava, Diamant a Chrupka červená. Moštové, tedy ty vhodné na výrobu vína, pěstuje na Moravě. V čase růží, což tady znamená od června do října, je prý posezení se sklenkou vína pod pergolou nebo u bazénu nejpříjemnější.
Popisy k obrázkům
V téhle zahradě nejsou růžím vyhrazeny záhony za domem; Růžičkovi s nimi a mezi nimi žijí
Špalír, který vede k bazénu, zahajuje cihlově růžová Aheme
Kompozice Zdeňka Růžičky dokonce opticky vyrovnávají svah: nižší jsou nahoře, vyšší dole
Přírodní kámen a zeleň trávníků se s mnohobarevnou mozaikou dobře doplňují
Eden Rose se překládá jako „růže z ráje“. Jak výstižné…
Mein München na zahrádce u Nižboru
Milovník růží právě ošetřuje keřík odrůdy Florette
Autor fotografií: FOTO: KAMIL VARCOLLER
