U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
SEDLECKÁ ZASTAVENÍ
Kategorie: Venkov | Autor: RADIM URBÁNEK
Jedna z významných oblastí patrového zděného domu v Čechách se nalézá na Vysokomýtsku. Tvoří ji více než tři desítky lokalit, mezi nimiž vyniká zejména ves Sedlec, ležící asi čtyři kilometry západně od Vysokého Mýta.
Kromě této vsi jsou zajímavé stavby tohoto typu také ve vsích Hrušová, Javorník, Němčice, Tisová, Vraclav, Vračovice, Zálší nebo Zámrsk. Pravděpodobně jde o vývojovou stavební návaznost na patrové roubené domy, z nichž se dodnes v okolních vsích několik dochovalo např. v Brtči, Džbánově u Vysokého Mýta, Lhůtě, Vanicích či Vraclavi. V Sedlci zanikl poslední – čp. 3 – v 70. letech 20. století.
V klasicistním období prošel Sedlec velkým stavebním rozmachem, což se výrazně projevilo na jeho architektonickém a urbanistickém vzhledu. Zástavbu tvoří především zděné trojstranné usedlosti s patrovými domy. Malé usedlosti kopírovaly velké, takže mají podobný charakter, ale ve formě drobnějších přízemních staveb.
Pamětníci klasicismu
Typické pro patrové domy, které mají vždy trojdílný půdorys, jsou tři okenní osy ve štítovém průčelí. Přístup do horních komor patrových objektů je nejčastěji dřevěnou pavlačí, méně již schodištěm v zadní části síně. Pro vstup a vjezd sloužily brána s brankou, které jsou půlkruhové, klenuté do stlačeného oblouku nebo segmentu.
Téměř všechny zděné patrové domy pocházejí z doby před rokem 1839 – jsou totiž zakresleny na mapě stabilního katastru, která je pro Sedlec zpracována k tomuto roku. Z půdorysů je zřejmé situování většiny objektů jako dnes, tj. s výrazně převažující štítovou orientací jak u usedlostí, tak u samostatně stojících domů. V případě usedlostí je k domu přes dvůr paralelně situována sýpka, v přízemí s otevřenou kolnou (zde nazývanou podstáj) nebo komorami, a celý areál vzadu uzavírá mohutná stodola zděná z lomové opuky. Mapa zaznamenává i stodoly ze spalných materiálů, pravděpodobně roubené. Ty se však nedochovaly.
Ze stavebních zvláštností je třeba ještě uvést soutku, tedy úzký průchod mezi usedlostmi, dochovanou mezi čp. 41 a 42. Zdilo se z lomové opuky
Zdicí materiál tvořila především lomová opuka, kterou stavebníci získávali v malých lomech v lese při původní cestě do Vraclavi, nebo přímo na stavbě při kopání základů a úpravě bezprostředního okolí. Ke stavbě se užívala též hlína, a to v podobě nepálených cihel. Tato technika byla použita např. na stěnách patrových komor některých zděných objektů (kupř. čp. 15 nebo čp. 54), na stěnách světnic domů čp. 63 a 70 a také u stodoly u čp. 36.
Dostatek kvalitní hlíny v této lokalitě umožnil její běžné používání k tenkým omazávkám o tloušťce 1 až 3 cm nejen na líci stěn z nepálených cihel, ale také na stěnách z lomové opuky. Roubení se dochovalo ve světnici domu čp. 47 a na jedné stěně síně domu v usedlosti čp. 36.
Střešní krytina je téměř výhradně pálená, především jde o typ tašek hladkých „bobrovky“ a ražených „srdcovky“, a to jak na obytných stavbách, tak na hospodářských objektech. Ke značnému rozšíření pálené krytiny na celém Vysokomýtsku došlo v poslední třetině 19. století především díky produkci cihelen v Hrušové, Vraclavi a Vysokém Mýtě.
Ještě nedávno byla vysokomýtská oblast patrového zděného domu značně opomíjena a nedoceněna. Vždyť odborná literatura se o ní téměř nezmiňuje a ze všech zděných patrových domů je pouze jeden (!) kulturní památkou.
Hodnoty této vsi jsou mimořádné. Proto byl v roce 1997 podán návrh na vyhlášení vesnické památkové zóny a není pochyb, že Sedlec si zvláštní pozornost a památkovou ochranu zaslouží.
Popisy k obrázkům
Jedna z tradičních sedleckých uliček
Zdivo se zpevňuje kovanými kleštinami. Jejich prohnutí nejen zvětšuje plochu, na kterou působí, ale plní i funkci zajímavého architektonického prvku
Usedlost čp. 16. Vpravo zděný obytný dům a vlevo hospodářský objekt. Návesní průčelí uzavírá půleliptická brána
Klasicistní dobu vzniku prozrazují také dveře ve vstupní brance s motivem slunce
Autor fotografií: FOTO: AUTOR
