U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
NÁVRAT KE KOŘENŮM
Kategorie: Návštěva | Autor: JAN HOCEK
Petr Zapletal se před deseti lety rozhodl, že unikne velkoměstu a začal hledat chalupu. Nedaleko Vlašimi nakonec našel nejen krásné místo i se stavením svých snů, ale také manželku. Dnes na samotě Buchov celoročně žijí a hospodaří už čtyři…
Buchov se čtyřmi staveními, ovocnými sady a třemi rybníčky obklopenými vzrostlými lipami a olšemi tvoří zelenou oázu uprostřed polí a lesů Podblanicka. Zapletalovi, jediní stálí obyvatelé Buchova, se tady snaží o soběstačnost a ekologický přístup k životu.
Soběstačný život na venkově
Od léta do podzimu sklízejí zeleninu ze zahrádky, na poli mají nepráškované brambory a ještě v květnu dojídají ve sklepě uskladněná zimní jablka. Na podzim pravidelně lisují jablečný mošt, švestky ze sadu konzumují čerstvé nebo jako povidla a jejich včelstva se starají o pravidelný příděl medu pro tříletého Josífka a roční Anežku.
„Až tady na venkově jsem si uvědomil jednoduchost přeměny přírodních produktů v potravinu, která nevyžaduje zprostředkování výrobců, distributorů a prodejců,“ poznamenává Petr Zapletal a vede mne po hrázi rybníčku k pastvině. „Dva roky chováme sedm ovcí, které spásají nevyužité pozemky. Jsou to zvířata velmi nenáročná (jen v zimě je musíme každodenně krmit), proto bychom chtěli do budoucna naše skromné stádo rozšířit. Ovčí vlnu budeme postupně zpracovávat, neboť Lenka si pořídila česač na vlnu, kolovrátek i malý tkalcovský stav.“
Rodové větve a kořeny
Dům v Buchově koupil Petr Zapletal v červenci 1996, tedy přesně před deseti lety. „Po ročním hledání v různých regionech se mi podařilo získat chalupu nedaleko místa, kde chalupaří i moji rodiče a kde mám rodové kořeny. Až tady, v Buchově, jsem zjistil, že jsem se ocitl v kraji svých předků, jejichž jedna větev pocházela z nedalekého okolí. Ze zdejšího rybníčku vytéká jeden z pramenů potoka, který roztáčel mlýnské kolo nedalekého mlýna v Chobotě. Zajímavé je, že právě tento mlýn vlastnili moji předkové a obyvatelé Buchova k nim jezdili mlít.“
Zásadní rozhodnutí
Jdeme si sednout k čaji a vyhřátým kachlovým kamnům a Petr pokračuje ve vyprávění. „Když jsem dům se stodolou a hospodářskými prostory kupoval, byl zralý na kompletní rekonstrukci. Nebyl zde například rozvod vody a pumpa měla vyústění přímo v kuchyni. Tato rarita však příliš neprospívala už tak nadměrné vlhkosti objektu,“ naznačuje směr stavebních úprav a také se přiznává, že postupně, jak se tu zabydloval a začal si zvykat na poklidný život na samotě, začaly pro něj být stále větším problémem nedělní návraty do Prahy.
„Odjezd do metropole jsem nejprve posunoval na pondělní ráno a nakonec jsem se rozhodl, že se na chalupu přestěhuji natrvalo. Rok a půl jsem se pečlivě na tuto nejzásadnější životní změnu připravoval a za tu dobu se mi podařilo upravit dům k pohodlnému bydlení. Před pěti lety jsem svůj sen uskutečnil a začal žít skutečným venkovským životem.“
Stodola v marockém stylu
Poslední velkou akcí byla rekonstrukce stodoly, která byla zpočátku koncipována jako místo pro setkávání s přáteli a nyní ji Zapletalovi občas pronajímají k prázdninovým pobytům nebo využívají pro pořádání seminářů „Studenti pro venkov“, kurzů jógy nebo tkaní a předení.
Při úpravách mohl Petr uplatnit svůj velký koníček, jímž je interiérový design. Podařilo se mu harmonicky propojit různé materiály – cihly, dřevo a kámen. V prostorné společenské místnosti je několik „globálních“ designových prvků, inspirovaných především knihou Marocké interiéry. Jde o několik marockých lamp, turecké polštáře, tvar dlaždiček v kuchyni a především čínský karetní stolek, nad nímž si všechny návštěvy lámou hlavu, k čemu skutečně mohl sloužit. V názorech prý převažuje mučicí nástroj či nosítka pro bohaté.
Tradiční pec vyhrála
Nejvýznamnější částku nákladů na přestavbu „spolklo“ vytápění. Po dlouhém zvažování Zapletalovi dali na doporučení svého známého a rozhodli se vybudovat klasická kachlová kamna, kombinovaná s nádržkou na vodu umístěnou přímo v topeništi. Ta se při topení ohřívá a horká voda díky čerpadlu s tepelným spínačem proudí do radiátorů v místnostech.
„Kachlová kamna představují mnoho výhod,“ zasvěcuje mě Petr Zapletal do této problematiky. „Vydávají velmi příjemné teplo, topit v nich lze pouze dřevem, což je obnovitelný, tedy ekologický zdroj a důležitá je i jejich estetická funkce v domě. Navíc pečivo z tradiční pece má lepší chuť, byť Lence chvíli trvalo, než dokázala odhadnout čas a správnou teplotu pečení.“
Kamna, vyrobená na zakázku kamnářem z nedalekých Louňovic pod Blaníkem, dokážou vytopit obytné místnosti až do venkovních teplot pod -10 °C. Teprve při větších mrazech používají chalupáři záložní zdroj tepla – vestavěnou menší krbovou vložku s teplovzdušným rozvodem tepla. Ale to není všechno. Kamna jsou ještě vybavena sporákem na vaření, zabudovanou sušárnou a „věží“ se dvěma troubami. A samozřejmě se na nich dá i ležet. Tuhle vymoženost členové mladé rodinky během zimy hojně využívají. Na spaní je sice na rozpálené peci příliš horko, ale odpolední nebo večerní lenošení je na ní skvělé!
Barevné čáry máry
Interiér hlavní místnosti zdobí kromě nebesky modrých kachlů kamen další barevné tóny. „Nemám rád studenou bílou barvu a když jsem odkrýval jednotlivé vrstvy vnějších i vnitřních omítek domu před rekonstrukcí, narazil jsem na velkou škálu tónů od zelených odstínů, přes modré až po okrové,“ vysvětluje Petr Zapletal. Pak ukazuje na jednotlivé zdi. „Na fasádu jsem zvolil dva odstíny okrové barvy. A uvnitř jsem si vyhrál. V kuchyni, jsem vymaloval přímo vápnem smíchaným s okrovým pigmentem, čímž vznikla krásná struktura. Ostatní místnosti jsou v odstínech modré, světlé i tmavé žluté až po temně červenou. Odstíny těchto barev navozují v interiéru hřejivou atmosféru a v citlivé kombinaci s nábytkem je to velmi příjemné pro pobyt,“ uzavírá svoje čarování s barvami.
Rybníček i boží muka
Poctivá práce Petra a Lenky ale nekončí u zápraží domu, je vidět i na bezprostředním okolí jejich obydlí. Podmáčená louka, přímo sousedící se zahradou, pro ně byla inspirací k odvážnému projektu. Za pomoci dotací se jim postupně podařilo revitalizovat nejenom bývalý rybník, ale postupně i vysázet lipovou a ovocnou alej v celkové délce téměř 3 km, obnovit remízky a původní tůň. Z evropských prostředků také Petr Zapletal zrekonstruoval novou příjezdovou komunikaci, jež nahradila nezpevněnou polní cestu, a obnovil kdysi rozoranou cestu do sousední vsi, včetně naučné stezky a nových božích muk.
Na venkově se tak našim chalupářům splnil životní sen. Je to sice podle nich časově velmi náročné, takže pojem „volný čas“ prakticky neznají a snahu žít ekologicky jim trochu narušuje závislost na dopravě autem, na druhou stranu jim bydlení uprostřed přírody přináší mnohé radosti, kterých si na rozdíl od běžných chalupářů užívají po celý rok, nejen o víkendech.
Popisy k obrázkům
Několik včelstev se postará o pořádnou porci medu na dlouhé zimní měsíce
Původní litinová pumpa je sice stále funkční, rozvod vody ale již obstarává moderní „darling“
Zahrádka je důležitá – vše podstatné ze zeleniny roste na několika záhoncích za domem
Mezi obyvatele Buchova patří i devět koček
Stádečko sedmi ovcí hodlají Zapletalovi vbrzku rozšířit
Vstupní vrata zdobí původní cedulka a zvonec zakoupený v jednom z bazarů
Zrekonstruovaná stodola působí díky částečné absenci stropu velkolepě
Většinu času tráví rodina v kuchyni u masivního dřevěného stolu
Pod galerií svítí kuchyňská mozaika z barevných obkládaček
Pýchou mladého hospodáře jsou kachlová kamna vyrobená na zakázku
Autor fotografií: FOTO: JAN HOCEK