U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Vidžli jsme cestou
Kategorie: Stavba | Autor:
USEDLOST Z RAKOVNICKA
Tentokrát přinášíme zdánlivě obyčejnou chalupnickou usedlost. Z domu, nebo alespoň z jeho exteriéru, je na první pohled zřejmá pravidelná údržba, která je nejlepší cestou k zachování tradičního rázu stavení. Rozhodně lepší, než radikální přestavba, po které nezbude „kámen na kameni“.
O citlivé péči svědčí vyspravené průčelí domu a brány s hladkou omítkou s „živým“ plastickým povrchem a bílým vápenným nátěrem. Původní členění fasády zůstalo zachováno. Střecha je vyspravená, s příjemným „melírem“ starých zašlých keramických tašek bobrovek. Důležitý je detail čela střechy u štítu – bobrovky jsou kladeny do malty, takže se štít obešel bez nevzhledného pásu plechu či okrajových tvarovek. Dům tak působí zcela přirozeně, jako by se na něm už léta nic nezměnilo – přitom jde ale o zásahy z nedávné doby!
Jednoduchému vzhledu průčelí nevadí ani starší (i když nepůvodní) dvoukřídlá nedělená okna; důležité je, že jsou osazena v líci fasády, mají subtilní rámy a otevírají se ven. Příznivě působí i světlý odstín nátěru oken. Pro případ budoucí výměny jsou tato pravidla mnohem důležitější, než snaha po dodržení členění oken na tabulky.
Za změnu by jistě stála vrata v bráně – namísto dnešního pletiva v horní polovině by jim lépe slušela vzdušná laťková mřížovina. Také konzola elektrického vedení ve štítu a televizní anténa dům zrovna nekrášlí. Bez těchto drobností by to byla úplná Ladovská idyla – a ta už je ve středních Čechách opravdu vzácná.
STATEK NA BLATECH
Podstatně hůře dopadl v našem hodnocení druhý dům. Na první pohled se sice tváří jako malebná jihočeská usedlost, ale již na ten druhý… Začněme pěkně po pořádku. Majitelé na střeše použili betonovou krytinu světle šedé barvy. Na materiálu a jeho barvě by snad nebylo ještě nic tak špatného – betonové tašky se používají již skoro 100 let. Ovšem ty tradiční měly úplně jiný formát a tvar, pro který dnes neexistuje v sortimentu obdoba. Použitá krytina tedy působí na střeše dosti tvrdě. Mnohem lepší by byla volba některé z keramických krytin – ať již bobrovky nebo „ražené“ drážkové tašky malého formátu v přírodní cihelné barvě.
Dalším neduhem je provedení štukových detailů, především římsy, což svědčí o nevelkém umu řemeslníků. Nepříznivý dojem je ještě zvýrazněn příliš kontrastní barevností, která, pokud je mi známo, nemá v tradiční jihočeské architektuře oporu. Nejhorším prohřeškem jsou ale okna, „oči do duše domu“. Plastové výplně s falešným vnitřním dělením a navíc ještě vyklápěcí! Investor jejich použitím v porovnání s klasickými dřevěnými zřejmě ušetřil. Je však otázkou, zda ušetřené peníze (obvykle tvořící jen zlomek rozpočtu na rekonstrukci domu) vynahradí jejich nepěkný vzhled, poškozující nejen průčelí, ale i vzhled návsi. Je smutné, že se tak stalo na území jedné z nejvyhlášenějších chráněných vesnic na Blatech.
Ale abychom jen nekritizovali. I takto opravené průčelí samozřejmě nadále tvoří součást malebné kulisy návsi. Pochvalu zaslouží cihelný lem štítu bez jinak častého oplechování. Okna i krytinu lze navíc po dožití kdykoliv nahradit tradičními materiály, stejně jako navrátit fasádě zlatě okrový odstín s bílými detaily.
O autorovi| Za hodnocení děkujeme ing. arch. Janu Peštovi
Popisy k obrázkům
Usedlost z Rakovnicka
Statek na Blatech
Autor fotografií: FOTO M. MAŠÍN A J. PEŠTA
