U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Okřídlené NEBEZPEČÍ
Kategorie: Volný čas | Autor: Zora Hynková
Při práci na zahradě není o nějaký ten bodanec od hmyzu nouze. Ale pozor – v některých případech může jít i o život.
Sající hmyz (komáři, ovádi, muchničky) vyvolají alegrii výjimečně, nebezpečný je hlavně hmyz blanokřídlý (především útočné sršně a vosy, pak i včely a čmeláci, kteří ale útočí, jen když se cítí ohroženi).
Když se pod kůži dostane hmyzí jed, místo nateče a zčervená, bolí. Bolest zmírní obklady, ke zklidnění místa vpichu pomáhá Fenistil, olejíček Tea Tree apod. Během několika hodin příznaky zmizí. Při alergické reakci se ale už objeví bolestivý rudý otok, který obtěžuje až několik dní.
Varování pro příště
Bouřlivější reakce s otokem sliznic, kopřivkou, zvracením, rýmou, dušností popř. ztrátou vědomí je varováním, že příští žihadlo by mohlo až z 50 % způsobit smrt, proto by si měl každý, u koho se tak silná alergická reakce na hmyzí bodnutí objeví, opatřit balíček s první pomocí. Ten obsahuje autoinjektor s adrenalinem (dá se použít i přes oděv), tablety s kortikoidy (prednison, metylprednisolon) a antihistaminika v tabletách. Je-li člověk nucen balíček použít, pak nehledě na to, že se mu uleví a neobjeví se závažné problémy, musí vždy vyhledat lékaře – někdy organizmus zareaguje se zpožděním.
Když vosa nebo včela bodne do krku, jazyka či tváře, může otok ohrozit život i člověku zdravému. Poměrně často se to stává malým dětem, když se zakousnou do ovoce a nevšimnou si, že na něm už sedí vosa. V takovém případě poskytněte první pomoc (ledové obklady, antihistaminika) a pospíchejte k lékaři.
Co je to alergie
Alergie je definována jako systémové zánětlivé onemocnění, což znamená, že i když má člověk nemoc pod kontrolou díky lékům a nemá právě astmatický záchvat nebo “sennou” rýmu, v jeho těle stále existují příznivé podmínky pro vypuknutí alergické reakce. Je to nemoc celého organizmu a příznaky se mohou objevovat nejen na kůži (atopický ekzém, kopřivka), na nosní sliznici (alergická rýma), ale také v průduškách (astma) nebo ve střevě.
Před nepříjemnými průvodními jevy alergie nás nejlépe ochrání dvě základní opatření: důsledné vyhýbání se alergenům, které potíže vyvolávají. Nejčastějšími alergeny jsou pyly, prach, peří, zvířecí srst, roztoči, léky, chemikálie v pracích a čisticích prostředcích, v potravinách či kosmetice a také potraviny. Co komu vadí, zjišťují při kožních testech alergologové, kteří zároveň navrhnou účinnou léčbu.
Její podstatou je zabránit organizmu, aby bouřlivě reagoval na alergen a zvýšil produkci histaminu, který má v našem těle řadu důležitých funkcí, takže se bez něj neobejdeme. Jeho nadprodukce vyvolaná alergenem má na svědomí všechny nepříjemnosti.
Nejčastější je alergická rýma
Mezi mírnější (ale hodně obtěžující) patří alergická rýma (při alergii na pyly jí obvykle říkáme senná, ale to není správné ani přesné označení), dále záněty očních spojivek, astmatické záchvaty nebo již zmiňované šokové reakce, které mohou končit smrtí. Již jsme se zmínili, že člověk může zemřít po včelím žihadle, popsána jsou však i naštěstí vzácnější úmrtí, např. když alergik snědl čokoládovou tyčinku s burskými oříšky. Proto je tak důležité, aby člověk s potravinovou alergií sledoval údaje na potravinách, kde by měly být všechny pro něj nebezpečné látky uvedeny (arašídy, ořechy, mléko, vejce, lepek, sója, korýši, ryby, celer, hořčičná a sezamová semínka).
Na pomoc alergikům přicházejí léky. Nejstarší, ale stále užívaná jsou antihistaminika první generace (např. Dithiaden), která však způsobují celkový útlum organizmu, protože působí v mozku. Dají se ale s úspěchem využít pro zklidnění malého dítěte v noci. Úlevové nebo také záchranné léky potlačí akutní obtíže, ale nezabrání skrytě probíhajícímu alergickému zánětu.
Mezi antihistaminika 2. generace patří např. kapky Livostin, které mají minimum nežádoucích účinků, nezpůsobují ospalost ani nesnižují pozornost. Třetí generace antihistaminik jde ještě dále, protože brzdí rozvoj zánětu i sám vznik alergické reakce. Musí se však podávat dlouhodobě, preventivně, i když akutní potíže zmizí. Alergik, který nesnáší třeba pelyněk nebo břízu, je bere po celý rok i mimo svou “sezónu”. Ani dlouhodobé užívání např. Zyrteku neškodí, nevyvolává závislost, spíše zlepšuje kvalitu života.
V naší republice patří mezi alergiky čtvrtina populace. Nemusí se projevit jen u malých dětí, kdy se s ní setkáváme nejčastěji, ale někoho postihne až ve vyšším věku. Malé dítě obvykle začne maminka nosit k lékaři kvůli atopickému ekzému, než začne chodit do školy, připojí se astma a později, někdy až v dospělosti, ještě alergická rýma.
***
PŘIJĎTE SE POUČIT
Na náměstí Míru v Praze proběhne 11. a 12. května 2006 Fórum alergiků a astmatiků, které bude mít podobu “tržiště informací”. V informačním středisku budou moci návštěvníci zjistit, jak jsou na tom s dechem, jestli jim nehrozí astma, alergici i jejich rodinní příslušníci se dozvědí, jaké čisticí a prací prostředky používat, jak vařit, jak pečovat o citlivou pokožku atd.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO AUTORKA A HELENA POLÁKOVÁ
