U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Alchymie a dobré jídlo se nevylučují
Kategorie: Volný čas | Autor: Antonín Tony Linhart
NA ČEM SI POCHUTNÁVALY ZNÁMÉ OSOBNOSTI
Rudolf II. Habsburský (1552 – 1612), syn Maxmiliána II. a Marie Španělské, císař římský, král český a uherský, byl velmi sečtělý a vzdělaný. Zajímal se o alchymii a další tajemné vědy, jako gnostika a astrologie. A tak se na Pražském hradě za jeho vlády střídali seriózní vědci a hvězdáři (například Tycho de Brahe či Jan Kepler) se šarlatány a podvodníky.
Rudolf, podobně jako někteří jeho současníci, předpokládal, že Praha je bránou do jiného časoprostoru. Město ho svými mýty a legendami přitahovalo. Prahu si také zvolil za své sídelní město. To se po letech stalo opět kulturním a politickým centrem tehdejší Evropy.
Rudolf II. byl také vášnivým sběratelem, jeho „kunstkomora“ patřila ve své době k nejvýznamnějším sbírkám uměleckých předmětů. (Sbírky bohužel později vydrancovali Švédové.)
Vláda i osobní život Rudolfa II. byly do jisté míry poznamenány jeho duševní chorobou, která se začala projevovat hlavně v pozdějších letech. Nikdy se neoženil, manželství se doslova bál, udržoval jen krátkodobé vztahy. Jeho bratr Matyáš se postupně zmocňoval vlády a Rudolf II. byl nakonec rok před smrtí donucen vzdát se i českého trůnu.
Ale zpět k vaření. Rudolf II. zbožňoval dobré jídlo a plný stůl. Pojďme tedy některé pokrmy z císařské kuchyně vyzkoušet. Rozpočty jsou pro 4 osoby.
Pulment místo polévky
500 g strouhaného perníku, 0,7 l červeného vína, 2 lžíce másla, 2 lžíce cukru, 2 lžíce medu, mletý zázvor, anýz, koriandr, kmín
Strouhaný perník zalijeme vínem a zvolna vaříme, až kaše přiměřeně zhoustne. Podle chuti pak přidáme cukr, med a mleté koření. Na závěr omastíme máslem. Uvařili jsme vlastně jakýsi tekutý moučník, ale jiná doba, jiný mrav. V rudolfínských časech platilo, že co je sladké, je také dobré.
Smažený pstruh s pivní omáčkou
4 pstruzi, 4 lžíce másla, zelená petrželka, sůl omáčka: 5 větších cibulí, 1/2 l černého piva, 1 lžíce octa, usušený tmavý chléb, mletý pepř, sůl, 2 lžíce másla
Nejprve připravíme omáčku. Oloupané cibule uvaříme ve slané vodě a pak rozsekáme. V rendlíku rozehřejeme máslo a na něm cibuli osmažíme. Zajijeme pivem, přidáme ocet a na mírném ohni vaříme. Postupně do omáčky drobíme tmavý chléb, díky němuž získáme zahoustlou omáčku. Podle chuti osolíme a opepříme. Osolené pstruhy osmažíme po obou stranách v másle a před podáváním přelijeme omáčkou a posypeme sekanou petrželkou.
Pečeně z vola v jablečné omáčce
1 kg hovězí kýty (nejlépe falešné svíčkové), 2 lžíce olivového oleje, sůl, mletý pepř, 8 jablek, víno na podlévání omáčka: 0,7 l červeného vína, 1/2 dl octa, 2 jablka, 2 cibule, usušený plátek tmavého chleba, mletý hřebíček, pepř, špetka šafránu, sůl
Maso osolíme, opepříme a potřeme olejem. Ze všech stran dobře opečeme a potom dáme péct do vyhřáté trouby. Během pečení podle potřeby podléváme libovolným vínem. Mezitím v červeném víně rozvaříme cibuli a jablka (oloupaná a zbavená jaderníků). Přidáme ocet, rozdrobený chléb, podle chuti koření a sůl. Dobře povaříme na hustší omáčku, kterou prolisujeme do jiné nádoby. Pak se vrátíme k masu: asi v polovině pečení přidáme do pekáče omytá jablka a spolu s masem upečeme. Hotovou pečeni i s jablky vyjmeme z pekáče, kam dáme spolu s výpekem prohřát připravenou omáčku. Maso pak nakrájíme na porce, přelijeme omáčkou a obložíme pečenými jablky.
Hrách na vlašský způsob
300 g hrachu, 1/2 šálku cukru, 1/2 šálku rozinek, 4 lžíce sádla, 0,25 l smetany ke šlehání, moučkový cukr na posypání
Přes noc namočený hrách uvaříme do měkka, vodu slijeme a hrách rozetřeme s cukrem a sádlem. Na servírovací míse vytvoříme z hrachu homoli, polijeme smetanou a pocukrujeme. Hrách byl tehdy oblíbený i na panských stolech a nejraději ho měli na sladko. Zkuste to také, možná budete mile překvapeni.
Kaše brunátná z jahod
3/4 kg zahradních jahod, 0,7 l červeného vína, usušené krajíčky bílého chleba, 3 lžíce cukru, 3 lžíce medu, 3 lžíce másla, mletý koriandr, anýz, kmín, fenykl
Jahody rozvaříme v červeném víně a zahustíme rozdrobeným bílým chlebem. Kaši dobře okořeníme a osladíme medem a cukrem. Nakonec ji zjemníme čerstvým máslem.
Co k takové historické hostině dodat? Nebylo to vůbec špatné, že, jenom jsme spotřebovali více vína, než bychom stačili vypít.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO FRANTA PROVAZNÍK, REALIZACE A STYLING JANA VANĚČKOVÁ
