U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Návrat k tradici
Kategorie: Speciál – stavíme ze dřeva | Autor: red
Dřevo patřilo k tradičním materiálům obyvatel lesnatého středu Evropy už v dobách prehistorických. Keltové si stavěli roubená obydlí se střechami, podobnými těm na venkovských chalupách, už 400 let před naším letopočtem.
Dnes se však nebudeme ohlížet do historie. Spíše se rozhlédneme po současnosti staveb ze dřeva, neboť jejich obliba i v našich krajích zvolna stoupá, a vyslovíme naději, že v tomto směru nebudeme dlouho kulhat za sousedy.
Dřevo jako stavební materiál se hojně využívá v celém světě. Například v Německu dosahuje jeho podíl na objemu stavebních hmot 7 %, v Rakousku 10 %, ve Švýcarsku 30 % a ve Skandinávii 60 – 80 %. A podobné je to i v severní Americe, zejména v Kanadě, na Novém Zélandu a v Japonsku. U nás představuje objem dřeva ve stavebnictví, konkrétně v bytové výstavbě, necelé 1 %. Přitom máme dřeva značné zásoby a ohromné množství bez dalšího zpracování vyvážíme.
Je potěšitelné, že se dřevo – z ekologického hlediska zcela bezproblémový stavební materiál s minimálními energetickými náklady na těžbu, opracování a likvidaci odpadu, znovu začíná pozvolna dostávat do centra pozornosti. Jeho využívání ve stavebnictví ovšem stále není na zahraniční úrovni. Co je příčinou? Tou hlavní je nedůvěra v mechanické a tepelné vlastnosti dřevěných objektů a možná i pocit, že dřevo je materiál s malou trvanlivostí. Pokusme se v několika bodech tento názor vyvrátit.
* V dřevěné stavbě je díky izolačním vlastnostem dřeva na počátku prohřívána pouze tenká vrstva dřeva při povrchu s minimální akumulací. To umožňuje s výhodou používat pro vytápění menší tepelné výkony a tepelné zdroje se schopností rychlé reakce na potřebu dodávky tepla.
* Stavba se chová jako nízkoenergetický dům, čehož lze využít při programovatelném řízení vytápění objektu. Objekty tohoto typu dosahují významné úspory energie.
* V dřevěné stavbě je po zatopení rychle teplo – a po skončení vytápění trvá řadu hodin, než dům vychladne. Např. roztopená kachlová kamna jsou schopna temperovat stavbu celou noc bez pomoci jiného zdroje tepla.
* Při hoření si dřevěná konstrukce zachovává pevnost po dlouhou dobu. Na této vlastnosti má významný podíl zejména izolační schopnost dřeva – při zuhelnatění povrchu se vytvoří izolační vrstva a další hoření je zpomaleno. Garantovaná výpočtová hodnota požární odolnosti 20 cm tlusté roubené stěny je 50 minut (uvážíme-li míru bezpečnosti výpočtů, je skutečná hodnota výrazně vyšší).
* Hořící dřevěný trámový strop tudíž, možná paradoxně, přežije déle než keramický strop osazený do ocelových profilů, který se vlivem tepelných deformací a ztráty pevnosti zřítí mnohem dříve.
* Při požáru dřevěné stavby nevznikají životu nebezpečné zplodiny v takovém rozsahu jako při požáru stavby s běžným zastoupením umělých materiálů.
* Z hlediska mechanických vlastností lze dřevostavbu hodnotit jako velice lehkou a pevnou, s minimálními nároky na základovou konstrukci.
* Dřevo velmi dobře přijímá nátěrové hmoty. Do interiéru se doporučuje použít pouze přírodní materiály např. lněnou fermež.
* Veškeré instalace – vodu, elektřinu, plyn, topení – lze realizovat zcela klasicky (např. dnešní elektrické kabely mají certifikaci pro vedení v hořlavých materiálech) a vedou se přímo ve spárách mezi trámy.
***
RESPEKTUJME MÍSTNÍ ZKUŠENOST A UM
Při navrhování roubených staveb je vhodné, a nanejvýš rozumné, vycházet z místních zkušeností generací tesařů. Jejich technologické postupy již byly staletími dokonale ověřeny.
Architektonické ztvárnění staveb by mělo vycházet vždy z místně tradičních prvků české architektury typických pro region výstavby. Zásadně by neměly být přenášeny do prostředí českého venkova cizí elementy. Je možné stavět i moderní, netradiční dřevěné srubové stavby, ale vždy je nutné respektovat vlastnosti a možnosti dřeva jako stavebního materiálu a zejména lokalitu staveniště.
Popisy k obrázkům
Zdařilé dílko libereckých tesařů
Finský srub značky HONKA
Srubová stavba firmy PYRUS
Celodřevěná chatka z nabídky firmy Z MASIV
Autor fotografií: FOTO ALEXANDR JANOVSKÝ, PYRUS, Z MASIV, HONKA