Krevní tlak – škodí vysoký i nízký
Vysoký ani nízký krevní tlak člověka nebolí. To ale neznamená, že bychom mu neměli věnovat pozornost. Oba extrémy – tedy jak příliš vysoké, tak příliš nízké hodnoty tlaku – mohou být totiž životu nebezpečné.
Vyšetření krevního tlaku je velmi jednoduché. Lékař nebo zdravotní sestra jej zjistí pomocí tonometru. Manžetu přikládá zpravidla na paži, popřípadě stehno pacienta a na stupnici odečte konkrétní dvoucifernou hodnotu. Normální krevní tlak je 120/80 Během dne ale tato hodnota podléhá značným výkyvům. Krevní tlak ovlivňuje psychická zátěž, tréma, zloba i radost, stres, fyzická námaha, ale třeba i počasí.
„Pokud lidé trpí vysokým tlakem za stabilizovaného stavu, tak jakékoli výkyvy počasí, zejména velká vedra, jsou pro organismus stresující. Nedá se ale rozhodně říci, že by navýšení teploty vždy znamenalo také zvýšení tlaku,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví MUDr. Ferdinand Polák. A co naopak pomáhá snížení krevního tlaku? Jednoznačně klid, meditace, uvolnění, relaxace a pohoda.
Rizikový je vysoký i nízký tlak
Při měření tlaku jsou důležitá obě uváděná čísla. První hodnota, tedy číslo vyšší, odpovídá systolickému tlaku, zatímco nižší číslo označuje tlak diastolický. „Dlouhodobě vysoký krevní tlak o hodnotě 140/90 je pro organismus nebezpečný. Poškozuje cévy v celém těle, zvláště pak v mozku, srdci a také v oku. Může mimo jiné vyvolat cévní mozkovou příhodu, případně i další kardiovaskulární onemocnění různého typu,“ říká MUDr. Ferdinand Polák, ale zároveň připomíná, že na pozoru bychom se měli mít i před nízkými hodnotami tlaku.
O hypotenzi neboli nízkém krevním tlaku mluvíme většinou tehdy, když je naměřená hodnota systolického krevního tlaku nižší než 100 torrů, nicméně existuje zde poměrně široká variabilita. „Na dobrém krevním tlaku je závislé prokrvení a dodávka kyslíku do všech orgánů. Lidé s nízkým tlakem mívají studené ruce a nohy a bývají více unaveni, ale podstatnější je, že mohou mít problémy s orgány citlivými na špatné prokrvení. Neméně nebezpečnou komplikací při příliš nízkém tlaku mohou být úrazy způsobené pády při motání hlavy či omdlívání. Běžným projevem hypotenze, která v životě potká skoro každého, jsou mžitky před očima nebo slabost,“ připomíná MUDr. Polák.
Pro zvýšení krevního tlaku se doporučuje káva, případně silný čaj. Pomáhá i zvyšování fyzické odolnosti, tedy pravidelný sport, například běhání, plavání nebo aerobik.
Stanovení diagnózy
Diagnózu, jestli skutečně trpíte vysokým, případně nízkým tlakem, by měl lékař vyslovit až po několika návštěvách a pečlivém vyšetření. Podstatou úspěšné diagnostiky je dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem, podrobná analýza potíží a přidružených nemocí. Lékaři zpravidla upředtorrů. nostňují rtuťový manometr s dostatečně širokou manžetou oproti digitálnímu. Před měřením by měl pacient alespoň 10 minut odpočívat. Vedle pravidelného měření tlaku je u hypertoniků také důležité udělat elektrokardiogram a základní laboratorní vyšetření krve a moči.
V některých případech je nutné měřit tlak po celý den. K tomu slouží speciálně upravený tonometr, Holterův přístroj, který má pacient připevněn na těle. Přístroj se vždy po určité době spustí a zase vypne a lékař má tak přesný přehled o tom, zda během 24 hodin nedochází k větším výkyvům tlaku.
Změna životního stylu
Kdo má vysoký tlak, měl by se pokusit shodit pár kilo, zvláště při nadváze nebo obezitě. „Samozřejmostí je snížení příjmu alkoholu na jedno pivo či skleničku vína denně. Důležitý je také pohyb. Lidé s hypertenzí by se měli sportu věnovat denně alespoň 30 až 45 minut. Vhodné jsou aerobní aktivity, jako je chůze, jogging nebo plavání,“ vypočítává MUDr. Ferdinand Polák.
Hodně se mluví také o příjmu kuchyňské soli v potravě. Množství spotřebované za jeden den by nemělo přesáhnout šest gramů. Opatrní byste měli být nejen při samotném solení. Sůl je totiž obsažena v mnoha potravinách a nápojích, například v některých minerálních vodách. Důležité je také dbát na dostatečný přísun draslíku, vápníku a hořčíku. Lidem s vysokým krevním tlakem rozhodně neprospívá kouření ani živočišné tuky.
Léky na tlak se berou přesně!
Pokud nezaberou režimová opatření, tedy například dieta, hubnutí a cvičení, je třeba korigovat vysoký krevní tlak pomocí léků. Univerzální optimální farmakoterapie hypertenze však neexistuje. Při nastavení účinné léčby se berou v úvahu přidružená zdravotní rizika pacienta, jeho reakce na podaná léčiva a vývoj onemocnění. Většina lékařů začíná s jedním druhem farmaka, ale pokud se arteriální tlak nesníží, je lepší vyzkoušet jiný druh léku.
„Lék, popřípadě léky, se mají užívat přesně, každý den přibližně ve stejný čas. Působí totiž po určitý časový interval. Pokud si pacient svou obvyklou dávku nevezme, hrozí, že by tlak stoupl více než za normálních okolností, což může být velmi rizikové. Spolupráce pacientů se různí, vedle zodpovědných pacientů, kteří léky užívají téměř na budík, jsou pacienti, kteří je berou velmi nezodpovědně. V takových případech je kompenzace krevního tlaku velmi problematická,“ uzavírá MUDr. Ferdinand Polák.
text: Gabriela Zelinková
foto: Shutterstock a archiv firem
Krevní tlak – škodí vysoký i nízký
Krevní tlak – škodí vysoký i nízký
