U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Houževnatec a penízovka
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík
Houby na chatě či chalupě (IV.)
Další vyprávění o houbách, které je možné kultivovat, bude věnováno těm méně rozšířeným.
Houževnatec jedlý, též nazývaný šitake, pochází z Japonska, kde je také jeho pěstování nejvíc rozšířeno. Je ceněnou lahůdkou v kuchyních Dálného východu a výborným zdrojem vitaminu B. Japonci považují tyto houby pro jejich léčivé a preventivní účinky za elixír života. U nás v přírodě nerostou.
Klobouk plodnice houževnatce jedlého dosahuje v průměru až 11 cm, je světle hnědavý až dočervena vybarvený s tmavším středem a rozpraskanou pokožkou, tvořící šupiny. Světlé lupeny jsou později růžové s hnědými skvrnami. Okraj klobouku je podvinutý se zbytky plachetky, tvořící malý prsten na třeni. Chuť je nasládlá, s mírnou příchutí česneku.
V Japonsku je základním substrátem pro pěstování šitake dřevo dubu nejšpičatějšího (Quercus acutissima), který se k tomuto účelu přímo pěstuje. V našich podmínkách je nejvhodnější použít dřevo dubu, buku, habru nebo olše. K očkování připravujeme kmeny rozřezané na kusy až 1,5 m dlouhé. Do každého vyvrtáme otvory o průměru 1 – 1, 5 cm a do hloubky 1,5 – 2 cm, vzdálené od sebe 15 – 20 cm. Do otvorů vkládáme sadbu, kterou získáme u specializované firmy ve formě podhoubí prorostlého v pilinách nebo obilných otrubách, případně jako dřevěné špalíčky porostlé myceliem. Po zaplnění se otvory zatřou voskem, aby se omezilo vysychání sadby. Otvory také můžeme vyřezat pilou a po naplnění uzavřít igelitovou páskou. Naočkovaná polena se ukládají na stinné a přiměřeně vlhké místo do lesa pod stromy. Abychom udrželi teplotu kolem 25 °C a dostatečnou vlhkost, přikryjeme je polyetylenovou fólií.
Jinou možností je uzavření naočkovaných polen do plastových pytlů. Jakmile prorostou podhoubím, vyjmeme je z pytle a umístíme na vlhkém místě bez přístupu slunečních paprsků. Polena mají být zespodu dobře provzdušněna a chráněna proti spodní vodě, proto je stavíme šikmo. Aby dřevo příliš nenasáklo a nevyrostly na něm nežádoucí dřevokazné houby, vytvoříme nad poleny stříšku na ochranu před silnými dešti. V sušším období v nich udržujeme potřebné vlhko pravidelným kropením.
Plodnice narostou na naočkovaném dřevě za rok až rok a půl. Na délku růstu má vliv druh dřeva, jeho tloušťka, povětrnostní podmínky a v neposlední řadě i množství očkovací látky. Plodnice se tvoří na jaře a na podzim při nižších teplotách mezi 12 až 20 °C a dostatečné vlhkosti vzduchu. Jarní sklizeň bývá bohatší a plodnice z ní chutnější. Období od objevení zárodků plodnic do jejich sklizně trvá – podle počasí – 14 dnů. A sklizňové období se protáhne až na 6 týdnů. Z dobře naočkováných polen získáme během 3 – 6 let až 15 sklizní. Za tuto dobu se dřevo rozloží natolik, že je můžeme využít do kompostu.
K pěstování houževnatce můžeme kromě dřevěných polen použít i substrát z pilin (90 %), otrub (5 %), dále kukuřičné mouky a 1 % uhličitanu vápenatého. Směs musíme sterilizovat. Houba však plodí pouze jednou.
Penízovka sametonohá je menší dřevokazná houba, trsovitě rostoucí od října do dubna zejména v méně mrazivých zimních měsících, ale může se vyskytovat celý rok. Při mrazu pod -10 °C zastaví růst. Tvoří trsy na povrchovém odumírajícím dřevě listnatých stromů, jako jsou topol, vrba, jírovec maďal, lípa, jasan, javor apod.. Může však cizopasit i na živém dřevě. Kloboučky má okrově žluté, třeň válcovitý, dole tmavohnědý až černý, jakoby sametový. Dužnina voní příjemně houbově. Penízovka je tradiční „vánoční“ houbou na přípravu houbové polévky.
Penízovku sametonohou pěstujeme obdobně jako hlívu ústřičnou. Nejlépe se osvědčily špalky nebo pařezy z topolu, břízy, ořešáku, vrby, buku, habru, olše, třešně a jabloně. Plodnice vytváří hlavně na podzim a v zimním období.
Dalším způsobem je pěstování v umělohmotných lahvích na sterilovaném pilinovém substrátu, který se připravuje z pilin výše uvedených stromů. Směs pilin z různých stromů je lepší než jen z jednoho druhu. Doporučuje se nechat piliny několik měsíců před použitím na hromadě, kropit je a přehazovat. Vlastní substrát připravíme přimícháním jednoho dílu otrub na 4 díly pilin a zvlhčením až na 60 %. Nejlepší je použít lahve se širokým hrdlem o objemu asi 1 litr. Naplněné uzavřeme a sterilujeme. Po zchladnutí na 20 °C naočkujeme sadbou a uložíme do prostoru s teplotou 18 až 20 °C. Obsah prorůstá podhoubím 20 – 25 dní. Pak se lahve přenesou do temna. Při teplotě 10 až 12 °C se za 11 – 14 dnů vytvoří základy plodnic.
V následujících 5 – 7 dnech snížíme teplotu na 3 – 5 °C a intenzivně větráme. Během té doby se primordia diferencují na třeň a klobouček. Tato fáze už potřebuje světlo. Jakmile třeně dorostou na délku 2 cm a plodnice vyčnívají z hrdla, zvýšíme teplotu na 8 °C a vytvoříme kolem ústí hrdla kornout z voskového papíru nebo polyetylenové fólie, aby měl vyvíjející se trs plodnic dostatečnou oporu a byl kompaktní. Když třeně s kloboučky dosáhnou výšky asi 14 cm, odstraníme z hrdla voskový papír či polyetylenovou fólii a celý trs odloupneme. Od naočkování substrátu až po vyloupnutí trsu uplynou asi 3 měsíce.
Popisy k obrázkům
Houževnatec jedlý
Penízovka sametonohá
Autor fotografií: FOTO DR. ALEŠ VÍT A ARCHIV
