Okna a okénka v chalupách
Okna v lidových stavbách prošla vývojem co do velikosti, konstrukce i výzdoby. Na mnohých stavbách dodnes vidíme krásné příklady podob oken, která můžou být inspirací pro ostatní majitele chalup.
Okna prošla dlouhým vývojem. Ta nejstarší byla velmi malá, čtvercová. Jakmila výška oken přesáhla dva trámy, zpevňovala se konstrukce stěn dřevěnými sloupky a později celým rámem. Během doby se okna zvětšovala a nabývala tvaru na výšku postaveného obdélníku, jehož horní strana mohla být segmentovitě nebo obloukovitě zaklenuta.
Od konce 18. století se kolem oken zevnitř i zvenku dřevěných chalup objevuje stále častěji prkenné obložení, které bývá zdobeno vykrajováním, malbou, vrubořezem a podobně. Zvláště bohatě vyřezávané bývají okenní obložky v Krkonoších a Podkrkonoší.
Orámování oken často podléhalo slohovým vlivům a aktuální oblibě zdobení, a to nejen na roubených stavbách, ale i na zděných, kde dostalo podobu plastického lemu vytvarovaného z omítky, kterému se říká šambrána.
Okenní rámy se začaly natírat barevně až v 19. století. Nejčastěji se objevuje hnědá, bílá, zelená a tyrkysová. Proti zlodějům se okna zabezpečovala okenicemi, jednokřídlými i dvoukřídlými. Na okenice se malovaly krásné ornamenty podobně jako na dveře nebo nábytek.
Od poloviny 19. století se okna vesnických domů stále více přizpůsobují městským vzorům, což nevadí, pokud jejich rozměry odpovídají proporcím stavby. Ostatně dodržování této zásady platí dodnes.
text: Martina Lžičařová
foto: Martina Lžičařová a Petr Živný