U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Martinské posvícení
Kategorie: Volný čas | Autor: Antonín Tony Linhart
Posvícení máme obvykle spojené s pečenou husou a koláči. Nechybějí hosté, tu a tam i staré obyčeje a večer tancovačka. Název pro tyto tradiční hody s největší pravděpodobností vznikl od slova „posvěcení” a konají se proto, abychom si každým rokem připomněli vysvěcení místního kostela.
Posvícení ale často připomíná i svaté, kterým byly kostely zasvěceny. Tam, kde mají například kostel sv. Markéty, která má svátek na jaře, ale také slaví posvícení na podzim. Podzimní čas je totiž tou nejvhodnější dobou pro poděkování zemi za její dary. Trochu se do toho pletou i pohanské zvyky. Připomeňme si třeba stínání kohouta nebo shazování kozla z věže kostela.
Není v tom tedy žádný řád a každá obec si slaví posvícení, kdy chce. Císař Josef II. v tom chtěl udělat pořádek a vydal v roce 1786 dekret, že posvícení se bude konat jednotně, vždy třetí neděli v říjnu. Tvrdé české palice si to ovšem vyložily po svém. Slavilo se „císařské posvícení” a slavilo se i to, na které byli všichni zvyklí. Císařpán to unese a stoly se mohou pod dobrotami prohýbat i vícekrát. Všechno se ale musí stihnout do adventu, kdy přichází tichý čas předvánočního rozjímání.
A jaký je rozdíl mezi poutí a posvícením? Podle lidové tradice je pouť radostí, kdežto posvícení nebo také hody nezbytností. Nejproslulejším posvícením právem je to „martinské”. K tradici patřilo, že koláče se pekly z letošní mouky a po Čechách a Moravě jich bylo tolik druhů, že by vydaly na samostatnou kuchařku. Na stole nesměla chybět letošní martinská husa s křupavou kůrčičkou. Konaly se i zabíjačky a nechybělo ani hovězí maso s některou z teplých omáček. Na Moravě se pilo letošní víno a jen knedlíky se v posvícenské kuchyni objevily na venkově až s příchodem 20. století.
Ctihodný kaldoun
1 kompletní husí drůbky, 1 cibule, 2 mrkve, 1 petržel, kousek celeru, 1/2 menšího květáku, hrst sušených hub, 2 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, podle chuti domácí široké nudle, muškátový květ, pepř, sůl, sekaná zelená petrželka, 3 lžíce sladké smetany
Drůbky vložíme do 1,5 l studené osolené vody a spolu s cibulí uvaříme do měkka. Vývar scedíme, cibuli odstraníme a drůbky pokrájíme na kousky. Křídla a krk ponecháme s kostí. Květák rozdělíme na malé růžičky, ostatní zeleninu nakrájíme na plátečky a spolu se sušenými houbami povaříme ve vývaru do měkka. Z másla a mouky umícháme světlou jíšku a postupně ji zašleháme do vývaru, který jsme stáhli z ohně, aby se nevařil. Pak vložíme pokrájené drůbky, okořeníme muškátem a pepřem, případně osolíme. Labužníci přidají ještě smetanu. Do hotové polévky vmícháme uvařené nudle, zdobíme petrželkou. Kaldoun je možné připravit i z kuřecích drůbků.
Kachna po staročesku
1 kachna, 60 g slaniny, 60 g másla, 1 cibule, 50 g strouhaného chleba, 50 g strouhaného perníku, 1 lžíce rybízové zavařeniny marináda: 5 dl červeného vína, citronová šťáva a kůra, po 5 kuličkách pepře a nového koření, bobkový list, tymián, mletý zázvor, sůl, malé množství vody
Víno rozředíme vodou, přidáme veškeré koření a marinádu svaříme. Necháme vychladnout. Kachnu rozsekáme na porce, nasolíme, opepříme a vložíme do marinády. Při občasném obracení necháme marinovat do druhého dne. V kastrole na másle rozškvaříme slaninu, pokrájenou na malé kostičky. Na ní osmahneme drobně pokrájenou cibuli. Následují porce kachny, které podlijeme marinádou a dusíme téměř do měkka. Podléváme zbylou marinádou, v případě nutnosti vodou. Současně kachnu přeléváme vypečenou šťávou. Nakonec kastrol vložíme do rozehřáté trouby a bez pokličky dopečeme. Maso vyjmeme a odložíme do tepla. Šťávu zahustíme chlebem a perníkem, dochutíme zavařeninou. Pikantní chuti dosáhneme přidáním citronové šťávy. Na talířích kachnu omáčkou podléváme. Příloha: opečené brambory, noky.
Martinská husa s jablky
1 mladá husa, 4 až 6 jablek, kostkový cukr, majoránka, pepř a sůl, vývar na podlévání nebo voda
Husu osolíme, opepříme a potřeme majoránkou zevnitř i na povrchu. Naplníme ji oloupanými jablky, zbavenými jádřinců; do každého jablka zastrčíme kousek cukru. Husu upečeme běžným způsobem. Při pečení ji podléváme vývarem a přeléváme šťávou. Občas propichujeme vidličkou a sbíráme vypečené sádlo. Upečená husa musí mít křupavou kůrčičku.
Nakonec jeden posvícenský moučník, při jehož přípravě se vyhneme kynutému těstu a je raz dva hotový.
Staročeské hnětýnky
120 g polohrubé mouky, 80 g moučkového cukru, 80 g másla, 1 lžička rumu, 2 žloutky, trochu prášku do pečiva, špetka soli, 1 vejce, kandované višně, máslo na vymazání plechu
Cukr, žloutky a máslo utřeme do pěny, přidáme mouku, sůl a prášek do pečiva. Vypracujeme jemné těsto, které rozválíme na 1 cm silnou placku. Z ní vykrajujeme formičkou (nejlepší je pětilistá růže) tzv. hnětýnky, které urovnáme na pomaštěný plech. Potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme ve středně horké troubě a hotové zdobíme kandovanou třešní. Upečené hnětýnky necháme pár dnů v chladnu, suchu a tichu odležet, nejlepší jsou, když na ně dva měsíce zapomeneme. Také je můžeme propašovat mezi vánoční cukroví.
Posvícení po celý rok vám přeje.
REALIZACE A STYLING JANA VANĚČKOVÁ
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO FRANTA PROVAZNÍK
