U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Pěstování hub na chatě či chalupě (I.)
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík
Přestože jsme národem houbařů, umělé pěstování hub je stále málo rozšířené. Kdo by nezatoužil po pěkně křupavém houbovém řízečku, po bramboračce vonící houbami či masu dušeném na houbách. Snem chatařů a chalupářů je mít vlastní čerstvé houby po ruce ze zahrádky, skleníku nebo ze sklepa. Není to zas až tak velký problém.
Některé houby si totiž můžeme vypěstovat ve sklepě či ve skleníku, ale i v bytě. Logicky se snažíme co nejvíc napodobit přírodu a hlavně pochopit požadavky jednotlivých druhů hub na prostředí, zdroje živin a teplotní podmínky. Pěstované houby pocházejí z druhů původně se nacházejících v přírodě, pro vyšší výnosy z nich však bylo nutné vyšlechtit vysoce produktivní kmeny.
Základními požadavky pro zavedení do kultury byla potřeba růstu na některých z odpadních substrátů (hnůj, sláma, piliny, kukuřičná vřetena apod.) a bohatá tvorba plodnic. Ne každá houba rostoucí v přírodě může být uměle pěstována – mykorhizní druhy, např. hřiby a lišky, musí růst ve spojení s určitými stromy, na nichž jsou životně závislé (hřib dubový – dub apod.). Jediným mykorhizním rodem pěstovaným v Evropě „uměle“ je lanýž.
V následujících odstavcích stručně popíšeme postup pěstování žampionů. V dalších číslech budou následovat límcovka, hlíva, houževnatec a další houby.
Pěstujeme žampiony
Tradice pěstování žampionů je delší než 300 let a jejími zakladateli jsou Francouzi. Objevovaly se většinou v zámeckých zahradách. Tradiční způsob pěstování v přírodních podmínkách ovšem není jednoduchý – jde o činnost pracnou a zdlouhavou. První zmínky o umělé kultuře žampionů u nás se objevují koncem 19. století. V současné době je žampion nejrozšířenější „domácí“ houbou.
Základním předpokladem pro pěstování je kvalitní substrát, připravený z čerstvého koňského hnoje s vysokým obsahem slámy. Za vhodných podmínek v něm dochází k fermentaci, což je soubor biologických a chemických pochodů vedoucích k rozložení složitějších organických látek tak, aby žampionové podhoubí mohlo čerpat jejich zbytky pro svou výživu. Během tohoto procesu se zlikvidují i nežádoucí plísně, neboť substrát se při fermentaci zahřívá až na 70 oC. Jde o velmi citlivý proces, proto je výhodnější nakoupit hotový substrát již naočkovaný myceliem. Pro drobné pěstitele lze tento způsob doporučit jako mnohem méně rizikový.
Po obstarání substrátu stačí v domácích podmínkách už jen vyhledat vhodné místo k jeho uložení, například sklep nebo jiné podzemní prostory. Místnost musí být řádně vybílena, vydezinfikována a samozřejmě předtím důkladně vyčištěna. Dále je třeba udržovat stálou teplotu (nejlépe 16 oC) a relativní vlhkost (kolem 80 %) a místnost musí být dobře větratelná.
Hotový a naočkovaný substrát rozložíme ve vrstvách 20 – 24 cm vysokých na police nebo do menších plastových pytlů o výšce asi 40 cm, případně do beden. Povrch zarovnáme, utužíme, přikryjeme papírem a mírně rosíme. V době prorůstání podhoubím (myceliem) udržujeme teplotu substrátu v rozmezí 21 až 27 oC. Při teplotě nad 30 oC podhoubí hyne. Za 2 – 3 týdny je substrát prorostlý jemnými vlákny mycelia, čímž je vytvořen základ pro růst plodnic.
Jakmile je veškerý substrát myceliem prorostlý, odstraníme z něj papíry a navršíme 3 – 4 cm silnou vrstvu předem dostatečně provlhčené krycí zeminy (je možné zakoupit ji společně s naočkovaným substrátem). Krycí vrstva tvoří prostředí, ve kterém se zakládají plodnice žampionů. V této době udržujeme teplotu na 25 oC a místnost nevětráme. Zeminu nesmíme převlhčit, aby přebytečná voda nezatékala hlouběji do substrátu a nedocházelo k jeho uhnívání.
Po osmi dnech začne mycelium vrůstat do krycí zeminy. Vrstvu ručně rozhrábneme, znovu urovnáme a ještě dva až tři dny necháme podhoubí růst. Pak během dalších 2 – 3 dnů prudce snížíme teplotu na 18 oC. Toto snížení teploty má vliv na tvorbu plodnic. Během nasazování plodniček nezaléváme – zálivku obnovíme, jakmile plodničky dosáhnou velikosti hrášku. Zároveň začneme i s větráním, a to po každé zálivce, aby povrch plodnic mohl oschnout. Žampiony plodí ve vlnách asi dva až tři měsíce. Sklízíme tak, že každou plodnici ze země opatrně vykroutíme.
Kde koupíte substrát?
Uvádíme jen několik tipů jeho producentů v různých krajích, další vám jistě poradí ve vaší organizaci ČSZ.
Žampionárna Nový Jičín (tel. 556 410 412), Pěstírna hub Satalice (776 300 135), Pěstírna žampionů Chvaletice (777 294 416), Rašelina Soběslav (381 522 636 – 7) a Výrobna substrátů Horní Heřmanice (465 391 018).
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO KRYŠTOF DOBROVOLNÝ
