Chronické žilní choroby

Křečové žíly jsou nejznámějším projevem chronického žilního onemocnění dolních končetin, což je jedna z nejrozšířenějších chorob dospělé populace. Příznaky, které ji tradičně doprovází, zahrnují bolesti, únavu, pocit otékání, křeče a pocit těžkých nohou. Tyto obtíže se mění mimo jiné také v závislosti na ročním období a klimatu. I z tohoto důvodu jsou některé části roku vhodnější pro chirurgickou léčbu.

PODZIM
Nejpozději během podzimu je vhodné začít s vyšetřením, aby mohl chirurgický zákrok proběhnout v zimě. Lékař nejprve celou situaci vyhodnotí pomocí odběru anamnézy a klinickým vyšetřením. Následně provede duplexní ultrazvukové vyšetření povrchových i hlubokých žil, které mu pomůže určit charakter onemocnění a definitivně potvrdí diagnózu. Teprve poté je možné navrhnout a přistoupit k vhodnému léčebnému postupu. Léčba je rozdělena na konzervativní a chirurgickou a liší se vždy podle stádia onemocnění.

ZIMA
Zimní období je nejvhodnější pro chirurgickou léčbu z několika důvodů. Zhruba 2 až 3 týdny po operaci je totiž nutné nohy bandážovat nebo nosit kompresní punčochy, což bývá příjemnější v chladnějších měsících, než během parných letních dnů. Rovněž nemusíte být opatrní na slunce a teplo jako v létě. Chirurg MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D. z Centra žilní chirurgie VASCUMED říká: „Zvýšená teplota a pobyt v horku způsobuje rozšíření žil a může způsobit nebo zhoršit příznaky chronické žilní insuficience – bolesti, křeče a otoky.“ Navíc působením slunečního záření podléhají jizvy výraznější pigmentaci. V létě by se tak při nedostatečné obezřetnosti mohly jizvy tmavě zbarvit.
Důležité je i estetické hledisko. Ve většině případů nejsou výsledky léčby křečových žil a metličkových žilek okamžité, může to trvat 6 až 8 týdnů, než dosáhnete uspokojivých kosmetických výsledků.

JARO
V našem šatníku se objevují krátké sukně a krátké kalhoty a proto je důležité starat se o vzhled dolních končetin. Máte-li za sebou operační zákrok křečových žil nebo mu chcete předejít, soustřeďte se na konzervativní léčbu.
Mezi základní metody konzervativní léčby nejen křečových žil ale i dalších projevů a příznaků chronického žilního onemocnění patří vedle režimových opatření (redukce váhy, zvedání dolních končetin a omezení pobytu v horku) také používání kompresivních punčoch a medikamentózní léčba venofarmaky (starší název venotonika). Tyto léky řeší samotnou podstatu onemocnění kardiovaskulárních chorob – zánět. Účinné venofarmakum zmírní zánětlivé změny na žilních stěnách i chlopních, proto pacienti rychle cítí úlevu od bolesti. Navíc zvyšuje napětí žilní stěny (důležité pro zpětný návrat krve z dolních končetin zpět k srdci). Proto nedochází ke zhoršování choroby a vzniku například bércových vředů.
Chronické žilní onemocnění je celoživotní chorobou a pacient by měl venofarmakum užívat celý rok, nejen v létě. Zánět v žilách probíhá bez ohledu na počasí. Důležitý je dostatek pohybu, například místo výtahu použijte schody a místo jízdy autobusem choďte pěšky. Výtečné je plavání a dlouhé procházky.
Doktor Vlachovský také doporučuje ulevovat nohám polohováním – ukládáním dolních končetin do vyšší polohy. Kdykoliv je to možné, sedněte si a dejte nohy třeba na stoličku nebo na pohovku, omezíte tím negativní vliv gravitace na křečové žíly. V posteli si můžete podložit končetiny polštářem. Dalším opatřením je správná strava. Nezbytný je přísun vlákniny a minerálů a pravidelný pitný režim. Nohám také pomůže studená sprcha nebo střídání teplé vody se studenou.

LÉTO
Léto je z hlediska problémů s křečovými žilami a otoky nejproblematičtější. Často dochází ke zvýraznění a zhoršení příznaků, které jsou v chladnějších obdobích roku minimální nebo úplně skryty. Pomůže nošení volného a prodyšného oblečení, vyhýbání se přímým účinkům slunečního záření a pobytu v horkém prostředí. Dále je vhodná dostatečná hydratace – pomáhá regulovat teplotu a zlepšuje proudění krve. Nohám prospějete po ránu studenou nebo vlažnou sprchou.
Dalším velkým nebezpečím léta, spojeným zejména s cestováním na dovolenou, je trombóza. „Riziko trombózy stoupá při delší cestě, hovoříme tedy o cestovní trombóze,“ vysvětluje Doc. MUDr. Jana Hirmerová, cévní specialistka. Žilní trombóza je částečné či úplné ucpání hluboké žíly krevní sraženinou v dolních končetinách. Obvykle se projeví otokem a bolestivostí dolní končetiny, často též barevnou změnou. Poté může dojít k uvolnění trombu či jeho části, jeho pohybu krevním proudem a zaklínění v plicním řečišti, tedy plicní embolii. Ta se může projevit dušností, bolestí na hrudi, kašlem, vykašláváním krve, krátkodobou ztrátou vědomí, poklesem krevního tlaku, šokovým stavem až náhlou smrtí. „Příčiny trombózy bývají kombinované, uplatňují se faktory vrozené i získané. Třemi hlavní jsou: sklon ke zvýšenému srážení krve, poškození žilní stěny (např. při úrazu, operaci) a v neposledním případě zpomalení toku krve,“ vyjmenovává lékařka. Právě ke zpomalení toku krve dochází i při dlouhém sezení při cestování a při chronické žilní nedostatečnosti (CVD).

Doporučení: Nošení kompresivních punčoch a podkolenek je základní kámen konzervativní terapie chronické žilní nedostatečnosti. Pokud trpíte obtížemi (otoky, bolesti, barevné změny nebo dokonce bércové vředy), nevyhnete se jejich nošení ani v létě. Dnes se ale kompresivní punčochy a podkolenky vyrábějí v nejrůznějších barvách, materiálech a designu, také s příměsí stříbra (antibakteriální působení) nebo bylinek. Přes noc je možné je samozřejmě odložit, podobně jako při některých sportovních aktivitách, např. plavání (sama voda působí na povrchové žíly dolních končetin kompresivně…).

TEXT: REDAKCE
FOTO: ARCHIV

Chronické žilní choroby