U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Nezapomínejme na hrušně
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Kraus
Protáhlé plody hrušní znali již naši pradávní předkové kolem roku
287 před naším letopočtem. Theofrast se zmiňuje ve své knize Historia plantarum, že Řekové v té době pěstovali čtyři odrůdy chutných hrušek.
Theofrast uvádí Myrrhovu s dužninou muškátovou, Nardovu s vonnou šťávou, Onyxovu s perlovým odstínem a Talentovu válcovitého tvaru. Z Itálie se šířilo pěstování hrušní hlavně v 9. století do Francie. Ve 14. století je již pěstování hrušní známo v celé Evropě a v 18. století se Francie a Belgie stávají kolébkou nových kulturních odrůd hrušní. Mnohé z nich se udržely až do dnešní doby.
Ve Francii byla vyšlechtěna Lucasova, v Belgii Boscova lahvice, v Anglii světoznámá Williamsova a Konference. A v Americe vypěstovali Clappovu. Tyto hrušně tvořily základ sortimentu na našich zahradách i velkovýsadbách v minulosti a dá se říci, že i dnes.
V posledních letech přichází od našich šlechtitelů i z ciziny velké množství nových odrůd. Bude však trvat celou řadu let, než dojde k jejich vyzkoušení a zhodnocení kvality, než budeme schopni říct, které jsou lepší než ty starší klasické odrůdy hrušní.
Zásady pěstování
Pro pěstování hrušní je nejvhodnější nadmořská výška 200 až 400 m nad mořem. Vyskytují se však až do výše 600 m n. m., ojediněle na chráněných místech i výše. Ale to už jsou přírodní podmínky vesměs podřadnější, nevhodné zvláště pro náročnější zimní odrůdy. Nejlepší polohou je mírný svah s dobrou expozicí, kde je odtok studeného vzduchu co nejrychlejší. Mrazové kotliny a půdy s podzemní vodou dosahující výše než 150 cm jsou nevhodné. Hrušně u nás rostou poměrně zdravě. Zdaleka tolik netrpí chorobami a nevyžadují tolik péče jako jabloně. K vážnějším chorobám patří hlavně strupovitost hrušní (Venturia pirina). V nynější době ji však můžeme vyloučit, použijeme-li účinné prostředky, jako jsou Topas, Saprol atd. S úspěchem můžeme stromy chránit i proti rzi hrušňové (Gymnosporangium sabinae), která se v poslední době značně rozšířila. Před květem a po odkvětu používáme přípravky Saprol New nebo Topas 100EC, Baycor 25WP atd. Sázet můžeme hrušně jak na podzim, tak i na jaře. Na podzim vysázené stromy do zimy dobře zakoření a na jaře vstupují naplno do vegetačního období. Stromy, které jsme nestačili vysadit na podzim a sázíme na jaře, musíme více zalévat, aby rychle a řádně zakořenily. Než začneme sázet, musíme samozřejmě vybrat odrůdu a podnož a dobře připravit půdu. Hrušeň potřebuje půdu s hlubší ornicí, půdu hlinitou s dostatkem humusu a minerálních látek. Nejlépe se jí daří v neutrální nebo slabě kyselé půdě. V zásadité zemině trpí žloutenkou listů, třeba i u malých stromků. Vzniká však i u starších stromů, kde jsou již ve větvích poškozeny cévní svazky. Pokud koupíme stromek hrušně a máme dobrou půdu, zvolíme jako podnož kdouloň, aby nám narostl strom menších rozměrů. Lépe se pak provádějí postřiky, řez a sklizeň a strom jde dřív do plodnosti.
Řez hrušní
Cílem řezu hrušní je zapěstování stromu s přirozenou korunou, se středním terminálním výhonem a se čtyřmi i více kosterními větvemi. V mládí je nezbytný výchovný řez kosterních větví. Každoročním zakracováním na venkovní pupen kosterní větve zesílí a unesou příští úrodu. Střední výhon necháváme přesahovat asi 20 cm nad kosterními větvemi, které zapěstováváme v úhlu 45o. Pomáháme si zatěžováním nebo rozvazováním větví.
Po celou dobu života stromu se musíme starat o plodný obrost na kosterních větvích. Větévky zmlazujeme a zkracujeme, aby nepřerůstaly do větví dalšího řádu.
Pokud jde o odrůdovou skladbu podle odrůdové zralosti, začneme v září odrůdou Radana, v září následují Williamsova (čáslavka nebo červená), Nitra a Clappova. V říjnu přijdou na řadu Konference, Lucasova a Boscova lahvice, v listopadu Pastornice, Erika, Karina a Amfora a v prosinci odrůdy Decora a Dicolor. V lednu dozrává Bohemica a Grosedemange a v únoru Omega. Perspektivní pro zkoušení jsou Beta, Dita, Jana, Konvert, Vonka, Vila a další.
Popisy k obrázkům
Zmlazování hrušně na spodní odbočující výhon
Zapěstování kosterních větví rozvazováním na úhel 45o
Autor fotografií: FOTO a kresby AUTOR
