U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZÁKLADY ŘEZU ovocnůch stromó
Kategorie: Tvarujeme dřeviny – speciál | Autor: rb
O významu řezu při pěstování ovocných dřevin nelze pochybovat, ale bylo by chybou se domnívat, že jedině řezem můžeme dosáhnout úspěchu. Je jenom součástí mnoha agrotechnických opatření. O řezu bylo vyřčeno a napsáno mnoho slov, ale názory na jeho techniku se stále liší.
My se přidržíme moudrého názoru, že ke každému stromu či keři je třeba přistupovat z hlediska jeho individuální potřeby. Každá ovocná dřevina (a nejen ta) samozřejmě stárne a tomu musíme řez přizpůsobit. Musíme také vědět, proč řežeme, čeho tím chceme dosáhnout a předpokládat, jak bude strom na řez reagovat. Věříme, že vám v tom budou následující stránky nápomocny.
Rozdělení a způsoby řezu
Řezem se odstraňují nebo zkracují výhony a větve v koruně stromu nebo keře pomocí speciálního nářadí, popřípadě mechanizace. Tvarováním se usměrňuje růst větví do potřebné polohy ohýbáním, vyvazováním a rozpínáním při použití nejrůznějších pomůcek – od provázku až po celou opěrnou konstrukci.
V závislosti na životním období stromu a podle hlavního cíle rozdělujeme řez na: výchovný (tvarovací), udržovací (udržení růstu a plodnosti), zmlazovací (obnovovací).
Podle časového období rozlišujeme: řez zimní (ve vegetačním klidu), řez jarní (od rašení do odkvětu), řez letní (v ostatní době vegetace). Podle způsobu řezu jde o: Prořezávání (prosvětlovací řez – průklest); můžeme zvolit buď řez na větevní kroužek (obr. 1), na boční větev (zpětný řez) nebo u starších stromů řez silnějších větví (obr. 2). Zkracování (krátké, střední nebo dlouhé) se dělá řezem na pupen, na čípek nebo na patku. Dále existují řezy speciální, při nichž jde zejména o posílení nebo zeslabení růstu stromů.
Vztahy mezi růstem a plodností
Abychom řezem příznivě ovlivnili poměr mezi růstem a plodností ve prospěch dostatku kvalitního ovoce, musíme urychlit nástup do plodnosti tvarováním větví do plodné polohy. Pro bujně rostoucí mladé výhony je charakteristický růst vzhůru. S přibývajícím věkem se od kmenu odklánějí a dostavuje se plodnost. Stále se zvyšující odklon tedy znamená zvýšení plodnosti. Tento přirozený proces lze urychlit ohýbáním. Další podmínkou plodnosti je dostatek světla. Na ovocný strom nemá vliv pouze přímé světlo, které někdy může působit i škodlivě. Význam má především světlo rozptýlené (difuzní). Zahuštění obvodových částí koruny působí odumírání slabých větviček uvnitř koruny z nedostaku světla. Plodnost uvnitř takové špatně řezané koruny tak ustává mnohem dřív, protože v zastíněných pupenech plodonosného obrostu se nevytvářejí základy květů. Růst a plodnost stromů i dalších dřevin ovlivňují výrazně také fytohormony.
Budování koruny stromu
Koruna stromu má být pevná s odpovídajícím počtem větví, má poskytovat dostatek ovoce a umožňovat relativně snadnou sklizeň. Větve mají být rozmístěny tak, aby nevytvářely přehuštěná místa a umožňovaly dostatečný přístup světla i do vnitřních částí koruny. Základním předpokladem rovnoměrného růstu koruny a jejího dobrého prosvětlení je počet a rozmístění kosterních větví (toto rozmístění úzce souvisí s uspořádáním pupenů na jednoletém výhonu v tzv. genetické spirále, což je pomyslná čára spojující pupeny). Nerovnoměrněji jsou rozmístěny většinou tři kosterní větve, které pak mají dostatek prostoru k rozvětvování. Chceme-li mít čtyři kosterní větve, což je optimální, musíme použít různé pomůcky a větve do potřebného prostoru nasměrovat. Jako kosterní větve není vhodné využít ty, u nichž je úhel odklonu od terminálu menší než 40o, ani větve roztoucí v tupém úhlu.
ŘEZ PODLE ŽIVOTNÍCH OBDOBÍ
Stejně jako každý živý organizmus i ovocné stromy procházejí během své existence základními životními obdobími. V obecném pojmu je to mládí, dospělost a odumírání. Každé toto období má charakteristické vlastnosti – a podle toho se také řídí řez stromů. Je třeba vzít samozřejmě v úvahu i jejich odrůdové zvláštnosti. Dnes si však připomeneme pravidla zcela základní.
Výchovný řez
Přichází v úvahu v mládí ovocného stromu, tj. v životním období silného růstu (v některých případech i později, např. při zapěstování náhradní větve z jednoletého výhonu). Nově vysazené stromky řežeme zásadně na jaře – od konce vegetačního klidu až do začátku rašení. Hloubka řezu závisí především na době výsadby. Stromky sázené na podzim mají předpoklady úspěšnějšího vývoje, protože se kořenová soustava rychleji rozrůstá, proto není nutný tak hluboký řez (koruna a kořenová soustava by měly být v rovnováze). Střední výhon se zkrátí na pupen o polovinu až dvě třetiny. Boční výhony, které budou tvořit hlavní kosterní větve, se zkrátí obvykle na pupen směřující ven z korunky. Tyto pupeny mají být ve stejné výšce, asi 20 – 25 cm pod seříznutým terminálem (obr. 3). Při časné jarní výsadbě je nutný řez hlubší (obr. 4).
Udržovací řez
Kostra koruny je vybudována, předem vymezený prostor takřka vyplněn a stromy přinášejí každoročně dostatek kvalitního ovoce. V tomto období je úkolem řezu postupně obměnit plodné větve (se stářím klesá kvalita ovoce) a zabránit zahušťování koruny. Převažuje prosvětlovací řez. Zakracování je na místě pouze při potřebě vyplnit uvolněný prostor v koruně a donutit příslušnou větev k rozvětvení. V tomto období dosáhne osa stanovené výšky a seřízne se na vhodnou boční větev nebo se úplně odstraní (obr. 5). Zpětným řezem se také upravují příliš převislé spodní větve (obr. 6). Se zvyšujícím se věkem stromu se mění intenzita řezu – stále více se uplatňuje mírný zmlazovací řez (obr. 10).
Zmlazovací řez
Dochází-li k průběžnému zmlazování větví během udržovacího řezu (obr. 7), není nutné k takovému razantnímu zásahu ani přistupovat. Zahlazovací řez je účelný pouze u zdravých stromů, které chceme zachovat. V tomto případě se hloubka řezu řídí stavem stromu (obr. 8 a 9). Nejprve je nutné stanovit výšku budoucí koruny a vytyčit vrcholový úhel. Podle motouzu, který udržuje pomocník v příslušné vzdálenosti od kmene, označíme postupně místa řezu všech silných větví. Vlky a mladé větvě vyvinuté z vlků necháváme a z nejvhodněji umístěných tvarujeme náhradní kosterní větve při uplatnění zásad výchovného řezu. Na tuto náročnou práci se ovšem vyplatí pozvat zkušeného sadaře.
Obrázek
1. Řez na větevní kroužek: a – správně, b, c – chybně
Obrázek
2 . Řez silných větví: nahoře chybně, větev se vylomí; dole správně: a – první řez, b – druhý řez a odlomení, c – oříznutí pahýlu na větevní kroužek
Obrázek
3. Schéma výchovného řezu po podzimní výsadbě
Obrázek
4. Schéma výchovného řezu po časné jarní výsadbě
Obrázek
5. Změna směru růstu větve řezem na boční větev
Obrázek
6. Tvarování do plodné polohy řezem na vnější pupen
Obrázek
7. Udržovací řez mladého stromu: ukončení prodlužujícího růstu terminálu (a) a kosterních větví (b) řezem na boční větev; odstranění zahušťujících (c) a převislých (d) větví
Obrázek
8. Zmlazovací řez větve v místě posledního silnějšího přírůstku (a); pokud chybí, tak na obrostlou větévku (b) směřující nahoru
Obrázek
9. Zmlazení starých větví do místa bujného růstu
Obrázek
10. Mírný zmlazovací řez sesazením koruny
O autorovi| Podle brožury Jana Kadlece Řez ovocných stromů a keřů (Grada Publishing) – rb
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO KAMIL VARCOLLER
