U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Počasí a zahrada
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík
Zkušenému zahrádkáři, ať už jeho království leží u venkovské chalupy, u chatičky nebo u městského stavení, je jasné, že něco na zahradě zlepšovat může a něco ne. Půdní a vláhové podmínky jsou ovlivnitelné, ale počasí a podnebí měnit nelze.
Co je podnebí a co počasí? Podnebí je dlouhodobý průměrný režim počasí na daném místě nebo v dané krajině. Počasí je okamžitý stav ovzduší v určitém místě, charakterizovaný souhrnem hodnot meteorologických prvků. Jedním z těchto prvků je tlak vzduchu, s kterým souvisí tlaková níže a výše. Tlaková výše bývá předzvěstí lepšího počasí (jasno, sucho, dny bez deště, s výjimkou místních bouřkových srážek v létě) se slabým větrem až bezvětřím a většími tepelnými rozdíly mezi dnem a nocí. Tlaková níže naopak předvídá počasí méně příznivé až nepříznivé, zvýšenou oblačnost, sklon k dešťům nebo trvalému dešti, silné větry a podobně. Úspěšné zahradničení je z velké části závislé na průběhu počasí a jeho správném vyhodnocení. Rostliny je nutné vybírat s ohledem na podmínky původních zeměpisných stanovišť. Je třeba počítat s tím, že některým rostlinám se daří pouze na přirozených stanovištích, zatímco jiné se snadno přizpůsobí.
Poloha pozemku
Důležitou roli sehrává poloha pozemku. Jižní svahy se zjara rychleji zahřívají, takže vegetační období zde začíná o 14 dnů dříve než na pozemku v rovině. Daří se tady teplomilným plodinám, jako je vinná réva a další ovoce náročné na teplo a světlo. Nevýhodou jižní expozice je sucho a kamenitější půda, pro pěstování zeleniny se nehodí. Opačným extrémem jsou severní svahy. Zůstávají zjara relativně dlouho chladné a většinu dne leží ve stínu. Pro ně jsou vhodnější rostliny pocházející z oblastí s chladnějším podnebím. Přechodem mezi výše uvedenými extrémními polohami jsou východní a západní svahy. Nejméně příznivé pro pěstování rostlin jsou mrazové kotliny. Studený vzduch je těžší než teplý, proto stéká po svažitém pozemku do údolí nebo prohlubně. Studený vzduch se v prohlubních hromadí a zasahuje i výše po svazích údolí. Tomuto jevu mohou zabránit bariéry vytvořené stromy a živými ploty na úbočích svahů. Husté živé ploty působí jako hráz, přes kterou pomalu studený vzduch odtéká přes okraj, podobně jako když přetéká nádoba s vodou. Pokud některé stromy odstraníme a živé ploty proředíme, umožníme tím průtok studeného vzduchu.
Teplota vzduchu a půdy
Dalším klimatickým faktorem je teplota vzduchu a půdy. Ovlivňují počátek probuzení rostlin ze zimního klidu, což má vliv na délku vegetačního období. Teplota vzduchu je ovlivňována energií slunečních paprsků významně prohřívajících vzduch. Pro rostliny původem z teplejších oblastí vybereme v mírném a chladnějším podnebí pokud možno chráněnou polohu se specifickým mikroklimatem, které se od klimatu okolí liší. Významný vliv na teplotu vzduchu má také nadmořská výška. Místa výše položená jsou chladnější než oblasti položené níže. Na každých 100 metrů nadmořské výšky klesá teplota o 0,65 °C. V místech s vyšší nadmořskou výškou je proto kratší vegetační doba. Teplota půdy je rovněž velmi důležitým prvkem pro zdravý růst rostlin. Poloha stanoviště a druh půdy ovlivňují rychlost jejího ohřívání a teplotu, kterou si půda udržuje v průběhu celého roku. Lehké písčité až hlinitopísčité půdy se zahřívají mnohem rychleji než půdy těžké, jílovitohlinité až jílovité.
Rostliny a klima v zahradě
Při výběru rostlin na zahradu je třeba přihlížet k zimovzdornosti ve vztahu ke klimatickým podmínkám oblasti, v níž se zahrada nachází. Uveďme například trvalky, které mají různě přezimující orgány (cibule, hlízy, oddenky, přezimující kořeny apod.). Tyto orgány většinou slouží i k vegetativnímu rozmnožování. Mezi zcela zimovzdorné trvalky patří hlavně ty druhy, které rostou i u nás ve volné přírodě (sasanky, kopretiny, konvalinky aj.) Můžeme sem zařadit i některé druhy rostlin u nás nepůvodní, např. tulipány, narcisy, denivky, pivoňky atd.Další skupinou jsou podmíněně zimovzdorné trvalky, které pocházejí z klimaticky příznivějších oblastí a na zimu se jim musí poskytnout přiměřená ochrana. Jsou to např. liliochvostec (Eremurus), křín (Crinum), montbrécie (Crocosmia), nopál (Opuntia), kortadérie (Cortaderia) atd. Poslední skupinou jsou nezimovzdorné trvalky, kam můžeme zařadit některé cibuloviny a hlíznaté rostliny, jako jsou např. jiřiny (Dahlia), begónie hlíznatá (Begonia x tuberhybrida), mečíky (Gladiolus), dosny (Canna indica) aj. Na podzim podzemní hlízy těchto rostlin sklidíme a uložíme v bezmrazé místnosti.
Počasí a živočichové
Zvířata reagují na změny počasí nejrůznějšími projevy. Při zvýšené vlhkosti vzduchu vlhnou hmyzu s blanitými křídly jejich tenké blány, křídla těžknou a hmyz létá nízko. Vlaštovky lovící hmyz proto létají též nízko nad zemí, čímž reagují na blížící se změnu počasí (letní bouřka). Existuje řada důkazů, že hmyz má smyslové orgány citlivé pro zemský magnetizmus, ultrafialové světlo, statickou elektřinu, ultrazvuk, polarizované světlo apod. Příkladem mohou být včely, které jsou před bouřkou výrazně neklidné a více bodají.
***
CO JE TO MIKROKLIMA
V přirozených podmínkách se na tvorbě mikroklimatu podílí tvar terénu (svah, dolina, expozice) nebo druh a charakter porostu. I když jsou na zahradě klimatické podmínky dané hlavně její polohou, můžeme jednotlivým rostlinám nebo celým skupinám rostlin zlepšit podmínky vytvořením mikroklimatu. Například svah sklánějící se k jihu je mnohem více osluněný než pozemek ležící mezi domy. Zahrady nacházející se poblíž rybníka bývají častěji zahalené mlhou, která rostliny často ochrání před silným poklesem teplot atd.
ČEKÁ NÁS SLUNEČNÝ DEN:
*Ráno je velká rosa.
* Těsně před rozedněním se tvoří mlhy.
* Při západu slunce se červeně zbarví jasná obloha.
* Vlaštovky létají vysoko.
* V noci je mlha.
* Ráno hromadně vylétají včely.
* Pavouci intenzivně splétají své pavučiny.
* Vzduch se vyznačuje vysokou průzračností.
* Večer se vyjasní, uklidní se vítr a v noci se nápadně ochladí.
* Plochá kupovitá oblačnost přes den.
* V lese je větší teplo než na volném prostranství (např. na louce).
* Měsíc je načervenalý a jeho obrys je čistý.
* Stříbrná zář udržující se nad západním horizontem dlouho po západu slunce.
* Severovýchodní, východní a jihovýchodní větry přinášejí většinou suché počasí.
BUDE DEŠTIVO:
* Ráno je vidět na západě duha.
* Měsíc má kolem sebe prstenec z oparu.
* Vítr proudí z jihozápadu až západu.
* Spodní části oblaků se při západu slunce červenají.
* Je mimořádně dobrá viditelnost.
* Dobře vnímáme daleké a nezvyklé zvuky, např. zvony z kostela sousední obce.
* Revmatiky bolí klouby.
* Vůně květin v zahradě je intenzivnější.
* Vlaštovky a rorýsi létají nízko.
* Žáby kvákají hlasitěji a vylézají z vody.
* Ryby vyskakují nad hladinu vody častěji než obvykle.
* Ozývají se stará zranění, jako např. jizvy, zlomeniny apod.
* Načervenalé zbarvení oblaků při východu slunce.
* Zhoršení či udržení špatného počasí napovídá silný vítr, který na noc neutichá.
BLÍŽÍ SE BOUŘKA:
* Zpěv ptáků v přírodě náhle utichne.
* Komáři, mouchy a samozřejmě vlaštovky a další ptáci létají nízko.
* Mravenci pospíchají do mraveniště a uzavírají za sebou vchody.
* Noc je teplá, netvoří se rosa.
* Za vysokých teplot nastane náhlé bezvětří.
* V důsledku poklesu atmosférického tlaku se některým lidem hůře dýchá, točí hlava a cítí se více unaveni.
V nízkopoložených místech, jako jsou údolí, rokle, úpatí svahů, nebo také za hustými živými ploty nebo zdmi se vyskytují mrazové kotliny
1 – Studený vzduch padá na nejnižší místo
2 – Mrazová kotlina za hustým živým plotem
1) Ranní rosa signalizuje slunečný den
2) Slunečnice ocení jih a jihozápad
3) Včely bývají před bouřkou neklidné
4) Bouřkové mraky nenechají nikoho na pochybách
5) Před deštěm žáby kvákají hlasitěji
1) Chladnější stinný svah vyhovuje čechravám
2) Kopretiny patří k zimovzdorným trvalkám
FOTO J. ČEŘOVSKÁ, K. VARCOLLER A ZI
