Co musíte vědět o dláždění

Rubrika: Dílna, Jak na to, Stavíme krok za krokem, Zahradní stavby

Shrnutí základních kroků při výběru obkladů a dlažby, přípravě podkladu a lepení vám pomůže vybrat potřebné materiály a správně naplánovat postup prací.

Na trhu je k dispozici poměrně velké množství různých typů, rozměrů a formátů obkládaček a dlaždic. Je však dobré nekombinovat při pokládce různé typy dlažeb či materiály od různých výrobců. Vyplatí se rovněž číst návody a dodržovat doporučené postupy při přípravě stavební chemie (tmely, malty, lepidla, spárovací hmoty), protože jejich složení se u různých výrobců může lišit a požadovaných vlastností těchto výrobků dosáhnete právě při dodržení doporučených postupů.

Jak vybrat dlažbu

Při výběru bude nejdůležitější, kam dlažbu vybíráte a pro jaký provoz bude vydlážděná plocha sloužit. Glazované dlaždice mají povrch odolný vůči vodě a nečistotám, jsou dostupné v široké škále barev a vzorů, ale nebudou většinou vhodné do venkovního prostředí.

Pro vyšší mechanické zatížení nebo mrazuvzdornost vybírejte raději dlaždice slinuté. Nemají sice povrchovou glazuru, ale jejich střep je v plné hmotě probarvený, bývají tvrdé a pevné a jsou nenasákavé. Dobré vlastnosti obou předchozích typů mají glazované slinuté dlaždice.

Ještě než nakoupíte

Před nákupem si nejprve dobře proměřte plochu dlažby. Spočítejte, kolik bude potřeba celých dlaždic a rozměrově upravované dlaždice započtěte rovněž jako celé. Přidejte k tomu rezervu zhruba 10 až 15 procent. A uchovejte několik dlaždic do zásoby na dodatečné opravy. Potřebné množství nakupujte pokud možno najednou a vždy si zkontrolujte podle značení výrobce barevný odstín i výrobní šarži. Je to důležité proto, abyste získali povrchově i barevně sladěnou sérii obkládaček či dlaždic.

Technologie pokládky

Obvyklý způsob pokládání na tenkou vrstvu flexibilního lepidla předpokládá dokonalé vyrovnání dlážděného či obkládaného podkladu. Jestliže podkladová plocha rovná není, máte několik možností. Omítnuté zdivo je nutné očistit na omítku, vyrovnat maltou a počkat na vyzrání opravné malty. Betonový podklad je podle míry nerovností možné buď vybrousit a dorovnat bruskou na beton, nebo položit vrstvu betonového potěru a případně vylít plochu samonivelační stěrkou.

V úvahu připadá i tradiční způsob pokládky dlaždic na silnou vrstvu malty, která vám umožní překonat výškové rozdíly povrchu i jiná poškození.

Příprava podkladu

Podklad musí být rovný, pevný a přiměřeně hladký. Menší nerovnosti vyrovnejte tmelem nebo samonivelační stěrkou. Lepidlo dokáže překonat rozdíly nejvýše do dvou milimetrů.

Ještě před vyrovnáním plochy podkladu je dobré vyčistit a zatmelit případné praskliny. Nekvalitní popraskaný starý beton bez hydroizolace raději kompletně odstraňte, mohl by časem dlažbu potrhat. Pokud beton dobře drží pohromadě, ale jeho povrch je méně kvalitní a narušený působením povětrnostních vlivů, natřete ho penetračním nátěrem. U méně kvalitních podkladů se při obkládání vyplatí aplikovat i tzv. adhezní můstek. Tento typ nátěru umožní kvalitnější a trvanlivější propojení různých typů materiálů. Nakonec připravený podklad omyjte od všech starých i nových nečistot, mastnoty a prachu.

Při lepení dlažby či obkladů na ne zcela běžné podklady typu dřeva, OSB desek či cementotřískových desek nebo obkládání starších typů dřevocementových a dřevovláknitých materiálů (např. heraklit) použijte flexibilní lepidlo, které si zachovává trvalou pružnost.

Jak vybrat lepidlo

V drtivé většině případů obkládání a lepení využijete standardní lepidla na cementové bázi. Pokud to umístění dlažby vyžaduje, vybírejte flexibilní mrazuvzdorná a voděodolná lepidla.

Pro hladké povrchy a intenzivně namáhaná místa je možné zvolit některé z disperzních lepidel. Ta už jsou obvykle dražší, stejně jako reaktivní dvousložková lepidla, určená pro lepení dlažeb s požadavkem na odolnost vůči chemikáliím či lepení na netradiční povrchy, s nimiž se standardní lepidla nespojí.

Rozvržení jednotlivých kroků

Nejdříve si změříme výšku podlahy v místnosti, ve které budeme pokládat dlažbu a srovnáme ji s místnostmi navazujícími. Použijeme dlouhou rovnou lať a vodováhu. Bude-li rozdíl výšek větší, než tloušťka dlaždice včetně lepidla, můžeme jej vyrovnat podkladní mazaninou nebo vrstvou ze samonivelační stěrkové hmoty.

Dlažbu začneme pokládat od středu místnosti. Potřebujeme-li si rozměřit, jak dlaždice vycházejí a kam vyjde případný ořez, použijeme svinovací metr a nezapomeneme při tom započítat i předpokládanou šířku spár. Nebo jednoduše vyskládáme dvě na sebe kolmé řady dlaždic na sucho. Cílem je, aby dlaždice na po obou bočních stranách u stěn místnosti měly stejnou šířku. A lépe vypadá, když se krajové dlaždice nemusí řezat na úzké proužky. Snažte se plánovat pokládku tak, aby řada u vstupu do místnosti byla z celých dlaždic.

Podle vodicí latě

Před vlastní pokládkou vedeme středem místnosti (nebo od zvoleného výchozího místa) linku, od které začínáme s kladením dlažby. Vodicí linku si můžeme vyznačit například dlouhou latí.

Lepení začneme od předposlední řady u protilehlé stěny a pokračujeme směrem ke vstupu. Zvláště u pokládání první řady je velmi důležité dodržet její kolmost k vodicí lati.

Dlaždice po stranách u stěn, které se budou muset rozměrově upravovat, doděláme později. Po zavadnutí lepidla odstraníme vodicí lať a dokončíme stejným způsobem druhou polovinu místnosti.

Lepidlo nanášíme na podlahu stěrkou a její zubovou stranou ho srovnáme. Velikost zubů stěrky závisí na velikosti lepených dlaždic. Na běžné rozměry 15 cm stačí zuby do 6 mm, větší zuby volíme na dlaždice větší, než 20 cm. Dlaždice by měla ležet ve vrstvě lepidla alespoň 60 až 80 procenty své plochy. Tím předejdeme jejímu pozdějšímu poškození či uvolnění.

Vodováhou stále kontrolujeme rovinu, dlaždice sklepáváme přes lať paličkou. Spáry mezi dlaždičkami vymezíme spárovacími křížky, případně tradičními dřevěnými kolíčky. U běžných rozměrů dlaždic postačí spáry 2 až 3 mm, při větších rozměrech můžeme spáry zvětšit až na 10 mm.

Okraje doděláváme až po vydláždění a vyzrání hlavní dlážděné plochy. Rozměr každé dodělávané dlaždice měříme zvlášť. Uřízneme potřebný kus, zadní stranu dlaždice namázneme zubovou stěrkou lepidlem a přitiskneme na podklad. Pokud nejsou stěny ideálně souběžné, musíme šířku lepených proužků dlaždic průběžně upravovat. Podobně jako boční dlaždice doplníme i řadu protilehlou vstupu do místnosti. Dbáme na čištění dlaždic od lepidla, pokud se dostane na jejich povrch. Po zatvrdnutí už by to šlo výrazně hůře.

Spojovací sokl mezi dlažbou a stěnou lze vytvořit buď nařezáním soklových lišt z pokládané dlažby nebo přímo nalepením řady těchto dlaždic na stěnu. Dbáme na navázání spár podlahy i soklu, na horní hranu soklu můžeme použít plastovou ukončovací soklovou lištu.