U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Chvála nejlevnějšího tepla
Kategorie: Speciál – topíme dřevem | Autor: rb
Topení pevnými palivy ustoupilo v mnoha městských domácnostech ekologičtější elektřině, plynu a topným olejům. V objemu pevných i plynných emisí,
které při spalování uvolňují do ovzduší, vede, jak je známo, hnědé a po něm černé uhlí. Dřevo jako topivo je k přírodě i k nám podstatně šetrnější.
Dřevem se zejména na venkově topilo odnepaměti. V otevřených topeništích, v krbech i v různých druzích kamen. Bylo to nejsnadněji dosažitelné palivo a přestože dnes mají i majitelé chat a chalup možnost jiné volby – jsou k mání úsporná elektrická i plynová topidla, navíc alternativní zdroje tepla – zůstávají mnozí věrni tomuto tradičnímu otopu. Navzdory tomu, že dřevo je třeba dovézt, pořezat, rozštípat a urovnat v nějaké kůlně nebo skladišti – a pak pravidelně přikládat, vynášet popel a udržovat v čistotě okolí kamen i komíny.
Klady a zápory tradice
Přes všechny výše uvedené skutečnosti je zejména pro občasné uživatele nemovitostí, umístěných často mimo soustředěnou zástavbu, topení dřevem zajímavé tím, že není závislé na rozvodných sítích. Další výhodou je, že jeho spalování nevyžaduje žádné zvláštní technologie a drahá zařízení. Jsou tací, co zůstávají věrni i starým typům kamen. A tak se leckde setkáme s osvědčenými litinovými kuchyňskými sporáky, Petrami nebo s otevřenými krby. Pokud je úkolem takových kamínek či krbů nárazově vytopit jednu místnost a otevřený krb slouží spíše jako okrasný doplňkový zdroj tepla, mohou dobře sloužit svému účelu i dál.
Někteří chataři a chalupáři si však pořídili kotel na pevná paliva (uhlí + dřevo) jako zdroj tepla pro etážové nebo ústřední vytápění. Pokud chtějí být šetrní k přírodě a topí v nich dnes hlavně dřevem, jistě docházejí k závěru, že jde o systém nepříliš účinný a navzdory stále nízké ceně dřeva neefektivní. Doplní-li pak systém akumulačními kamny nebo přímotopy, je jejich “víkendové” teplo skutečně dost drahé. Používají-li starý kotel i k pálení zbytků dřevotřísky, pneumatik nebo plastových láhví, za jejichž likvidaci pak nemusí platit, znečišťují nejen životní prostředí, ale zanesou a zadehtují si také vlastní kamna a komín. A pokud zanedbávají pravidelné kominické prohlídky, je jen otázkou času, kdy jiskra zapálí usazený dehet a namísto kominíka bude třeba volat hasiče.
Pokrok i v topení dřevem
Jestliže chceme skutečně efektivně řešit vytápění svého stavení dřevem, musíme být k parametrům zdroje tepla poněkud přísnější. Účinnost klasických atmosférických kotlů na pevná paliva, v nichž lze spalovat uhlí, koks, dřevo i dřevěné pelety (např. kotle z řady Dakon DOR či Viadrus U22C), se pohybuje mezi 72 až 80 % podle druhu použitého paliva. Dřevo je přitom na té nižší hranici.
V uplynulém desetiletí však byly vyvinuty polozplyňovací a zplyňovací kotle na dřevo, díky jejichž speciální konstrukci dochází při spalování k pyrolytické destilaci. Všechny spalitelné složky topiva (kusové dřevo, dřevěné brikety, dřevní štěpky, pelety, piliny) se nejprve vysušují a zplyňují, ve druhé fázi hoří dřevní plyn na trysce s přívodem předehřátého vzduchu a v poslední zóně plyn dohořívá v nechlazeném spalovacím prostoru. Účinnost takových kotlů je až 85 %.
Jejich provoz řídí elektrický regulátor, jenž podle požadované teploty nastavuje výkon v rozmezí 40 – 100 %. Kotle je možné odstavit i do tzv. tepelné rezervy, kdy topí na minimální výkon. Popel stačí vybírat jednou za několik dnů. Na tyto kotle lze napojit systém vytápění dalších místností (teplovodní se samotížnou
cirkulací nebo s nuceným oběhem vody).
Stejně tak se může o vytápění celého stavení postarat krb, v tomto případě samozřejmě s dvouplášťovou krbovou vložkou. Může být vybavena teplovzdušným nebo i teplovodním výměníkem s cirkulací vody. V prvním případě vede od krbu několik rozvodů do pokojů. V nich lze zvolit jednoduché vyústění v podobě kulatých otvorů, nebo je obestavět keramickými výměníky, v nichž se teplo akumuluje a vyhřívá interiér, i když už v krbu netopíme. Při teplovodním systému je výměník napojen na ústřední vytápění a většinou i na bojler.
Stejné úlohy se mohou zhostit i kachlová kamna, za jejichž topeniště zabudujeme speciální výměník. Ale těmto krásným topidlům se budeme zevrubně věnovat až v letošním listopadovém čísle.
***
Centrální zásobování teplem
Tepelné čerpadlo s elektrokotlem
Elektřina přímotop – elektrokotel
Elektřina přímotop – lokální topidla
Elektřina – akumulační nádrž a elektrokotel
Elektřina akumulace – akumulační kamna
ELTO – kotel na LTO
Propan – kotel kondenzační
Propan – kotel nízkoteplotní
Zemní plyn – kotel kondenzační
Zemní plyn – kotel nízkoteplotní
Zemní plyn – kotel klasický
Dřevěné pelety – kotel na pelety
Dřevěné brikety
Dřevo – zplyňovací kotel
Koks – automatický kotel
Koks – klasický kotel
Černé uhlí – automatický kotel
Černé uhlí – klasický kotel
Hnědé uhlí – automatický kotel
Hnědé uhlí – klasický kotel
PROČ TOPIT DŘEVEM?
* Dřevo je téměř ideální palivo – snadno dostupné a tedy i levné, a to nejen z lesů, ale i jako odpad z dřevovýroby.
* Předností topení dřevem je nezávislost na rozvodných sítích a neustálém pohybu cen ostatních topných médií.
* Ani pořizovací investice do technologie vytápění dřevem není příliš vysoká.
* Dřevo je ekologické topivo – na rozdíl od uhlí neobsahuje síru a další škodlivé látky.
* Popel ze dřeva lze v malých dávkách přidávat i do kompostu, což snižuje náklady na odvoz odpadu.
PŘÍSPĚVKY Z FONDU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Tento fond spadající pod Ministerstvo životního prostředí podporuje obnovitelné zdroje energie. Vedle tepelných čerpadel a solárních systémů je to samozřejmě i topení dřevem. Příspěvek lze tedy získat i na kotle na dřevo. Dotační programy se mění – a každý případ se posuzuje samostatně. Příspěvek fyzickým osobám může dosáhnout až 30 % nákladů. Žádosti lze posílat každoročně od počátku ledna do 15. března na Státní fond životního prostředí (Kaplanova 1931/1, Praha 11 – Chodov) a v krajích na regionální pracoviště SFŽP.
