Viděli jsme cestou LIV.

Vybrali jsme dvě chalupy z Broumovska. Obě mají pečlivé majitele, ale s jiným přístupem k tradici.

Radost pohledět

Dům je krásný a citlivě udržovaný. Jde o dobře dochovanou architekturu broumovského regionu ve všech detailech. Vyšší sklon střechy než jinde, dvoupodlažní řešení štítu, ven otvíravá špaletová okna s kamennými římsami v mělkých nikách. Figuru oken horního patra dotvářejí barevně odlišené pilastry s korintskými hlavicemi a také větrací okénka s půlkruhovým záklenkem. Při bližším pohledu člověk zaregistruje, že původní jsou zřejmě okna s členěním do „T“ v přízemí, která jsou v líci fasády. Ta ve štítě jsou vyměňovaná s upraveným členěním, osazená v mírně posunuté pozici, ale také velmi pěkná.

Malou výtku zaslouží komín, který je na stavbu této velikosti poněkud subtilní. Jde zřejmě o moderní typovou skládačku – bylo by vhodné ji obezdít a nahodit. Krov za komínem je zřejmě trochu „chycený“, protože střecha má ve hřebeni průhyb, tak zvaný kravský hřbet. Ale to je jen konstatování bez jakéhokoli hodnocení. Majitelé začali střechu opravovat zpředu, kde je i nová krytina, a možná budou časem postupovat. Nejsou tady okapy, což je svým způsobem dobře, protože nebylo nutné řešit sekundární klempířské prvky.

Nízký dřevěný plůtek je snad trochu hustší, ale člověk za ním přehlédne satelit, který téměř splývá se šedým kamenným soklem. Kvádry soklu se vpředu zdají být až příliš pravidelné, ale to je detail. Příjemná je travnatá cesta s kamennými patníky. Celkový dojem poněkud ruší snad jen závěsný kabel. Hezčí by bylo, kdyby byla elektropřípojka vedena v zemi. A pozor na smrček vpravo u plotu, mohl by za pár let dělat neplechu.

Nešťastný obklad

Když už obvykle začínáme chválou, tady lze majitele pochválit alespoň za to, že se snažil barevně a článkováním připomenout bývalou krásu chalupy. Neplatí to ovšem o způsobu, jakým to ztvárnil. Obklad takovéhoto typu prakticky vždy zásadním způsobem poškodí výraz původní venkovské architektury.

Pokud je nutné přistoupit k zateplení stavby, je vhodnější použít kontaktní systém s povrchem upraveným do vzhledu omítky – tak je možné revokovat originální článkování domu. Tím by člověk ani nepostřehl nerovnost stavby, kterou si tady uvědomuje díky šišatému uložení obkladu vůči hraně štítu. Obkladové prvky svou délkou nestačí na šířku štítu ani bočních stěn – nastavení kryté svislou lištou se nedá zakamuflovat ani představeným kolem.

Nová plastová okna s nevhodnou šíří rámů jsou zbytečně hluboko zapuštěná a mají příliš subtilní členění, které na robustnost rámu ještě upozorní. Rámečky kolem oken jsou zřejmě také inspirovány původními, ale tady jsou navěšeny na obklad trochu uměle. Podstatným problémem jsou okénka v nejvyšším pořadí, vsazená do obloukově zakončených nik. Právě ty obloučky „nasekané“ v obkladu zvýrazňují nevhodnost zvolené úpravy povrchu domu.

Sokl, který bývá běžně ve zřetelně tmavším tónu než omítka stěn, je vytvořen jen z barevně nepatrně odlišeného obkladu. Pozitivně lze hodnotit volbu střešní krytiny, která ladí s barevností domu.

text: ing. arch. Jan Hubáček a ing. arch. Tomáš Koreček
foto: Marie Rubešová

Viděli jsme cestou LIV.