Pelešárna do zahrady
Nejde o altánek, jak ho známe. Tento má podlahu vyvýšenou nad okolní terén a nesedí se v něm u stolu, ale spíše se tu polehává. Majitel ho proto nazývá roztomilým slovem pelešárna.
Pelešárna se od prvních okamžiků svého vzniku stala oblíbeným útočištěm v zahradě u chaty, která je již vybavena samostatnou letní kuchyní s krbem a posezením kolem stolu, kam se pohodlně vejdou všichni členové rodiny.
„Po dobrém jídle mívám chuť se natáhnout a trochu si odpočinout,“ říká s úsměvem Jaroslav. „A to zatím nešlo jinde než v chatě. Začal jsem proto přemýšlet o typu zahradní stavbičky, kterou jsem znal ze svých cest po světě. V Egyptě, Thajsku, ale i jinde stojí běžně v zahradách altány, kde se nesedí u stolu jako u nás, ale posedává se či polehává na matracích či polštářích na podlaze. V nabídce firem na internetu jsem však žádný takový altánek nenašel. Nakreslil jsem si jej tedy sám a zavolal tesaře.“
Dřevěná konstrukce
Altán čtvercového půdorysu vyrostl během krátké doby; od prvního nápadu až po dokončení uplynul jeden měsíc. Tesaři si sami podle náčrtu rozkreslili materiál, přesně jej nařezali a přivezli na zahradu. Stavěli z tlakově impregnovaných smrkových trámů a palubek, které nejprve natřeli silnovrstvou lazurou na dřevo.
Svislé sloupy jsou ukotveny na trnu v betonových patkách. Obvodový rám s roštem je k svislým trámům přišroubován asi v šedesáticentimetrové výšce.
„Podlaha nesmí být od země příliš vysoko ani příliš nízko. Cílem bylo, aby člověk dovnitř položil koleno a mohl se rovnou svalit na podlahu,“ směje se chatař. Výška podlahy nad terénem tedy přibližně odpovídá výšce nemocniční postele, z níž, jak dobře víme, se pohodlně slézá.
Podlaha je kryta palubkami tloušťky 20 milimetrů. Na plné stěny po obvodu altánu byly použity tenčí palubky. Valbovou střechu tvoří prkna, na kterých je položena lepenka a na ni je pistolí nastřelen bonský šindel.
Zastínění roletami
„Po uvedení do provozu se jediným problémem ukázala být dešťová voda stékající ze střechy. V trávě si hloubila koryto a zem byla rozbahněná. Na přední stranu střechy, pod níž se do pelešárny vstupuje, jsme proto osadili plastový žlab,“ upozorňuje majitel. Dnes dešťová voda ze žlabu stéká po řetízku ke kapradině. Pod samotným altánem neroste nic, je tam sucho.
Ačkoliv je pelešárna posazena mezi vzrostlou zeleň, bylo nutné otevřené stěny ještě zastínit a také chránit před větrem. „Stavbu jsme doplnili roletami ze štípaného bambusu v přírodní barvě. Stačilo je zavěsit na skobičky. Spuštěnými roletami se rovněž dá dosáhnout pocitu soukromí,“ vysvětluje Jaroslav další výhodu tohoto řešení.
Střídmé zařízení pelešárny
Do klasického altánku je nutné pořídit stůl a židličky nebo lavice, tady žádný nábytek není třeba. Na zemi leží dvě molitanové matrace, protože během prvního léta se pelešárna ukázala být výborným místem pro spaní. Když se na zahradě sejde více lidí, vždycky si sem někdo cestu najde, ať už na popovídání, nebo delší odpočinek. Jediným opravdovým kusem nábytku je malý stoleček, na němž stojí lampička. Elektřinu sem majitel prozíravě nechal zavést, ve dvou rozích jsou zásuvky. Co kdyby si tu někdo chtěl nabít mobil?
„Altán nás stál celkem 54 tisíc korun. V této ceně je zahrnut veškerý materiál, tesaři a také všechny drobnosti, kterými jsme pelešárnu vybavili.
S jejím využitím jsme spokojeni a máme první zprávy, že si ji někteří naši známí do svých zahrad také pořizují,“ konstatuje majitel.
text: Martina Lžičařová
foto a Kresba: Jaroslav Hejzlar