U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Proč mráz škodí rostlinám
Kategorie: Zahrada | Autor: Marie Rubešová
Každý pěstitel by chtěl mít ze zahrádky radost. Ten moudrý však ví, že ji nezaručí výsadba rostlin, které má v oblibě, ale hlavně těch, kterým to na jeho pozemku svědčí. Na tuto volbu má samozřejmě vliv mikroklima zahrady. Proto se včas seznamte se všemi faktory, které je tvoří.
Jedním z hlavních činitelů, které mikroklima zahrady ovlivňují, je její poloha a sklon vzhledem ke světovým stranám. Je zima, a tak si povíme v této souvislosti něco o škodách, které rostlinám působí mráz.
Podoby mrazu v přírodě
Mráz se projevuje několika způsoby. Na rostlinách „narůstá“ jinovatka, kterou tvoří krystalky ledu „vyrostlé“ z vody kondenzované z vlhkého ovzduší. Za suchého počasí pak přicházejí při větším poklesu teplot pod nulu holomrazy, které způsobují černání listů a stonků rostlin. To se projeví při příchodu prvních mrazů zejména na rajčatech, jiřinkách, chryzantémách i polootužilé záhonové zelenině.
Jakmile se mrazivé počasí několik dnů udrží, klesne pod bod mrazu i teplota půdy. Jasné noci, kdy se studený vzduch shromažďuje nízko u země, jsou rovněž nebezpečné. Nejvíce jsou ohroženy mladé dřeviny a také stromy, keře a popínavé rostliny, které vlivem nedostatku slunce a tepla nemají v podzimních měsících dostatečně vyzrálé dřevo.
Jezera chladného vzduchu
V údolních polohách vznikají jako důsledek hromadění vzduchu, ochlazeného vyzařováním energie na úbočích okolního terénu, mrazové kotliny, neboli jezera chladného vzduchu. Těžší vzduch stéká do údolí, kde tvoří různě vysokou vrstvu a hromadí se v mrazové kotlině, což umožňuje nedostatečná ventilace. Chladný vzduch se zde hromadí a pak zasahuje i výš po svazích údolí. Tím se rozsah potencionálních škod zvětšuje. Typické je to zejména pro jasné počasí.
V období vegetačních mrazíků, tedy v květnu nebo i na prahu podzimu, dochází v těchto polohách častěji k poklesu teploty pod kritické minimum rostlin a k poškození zeleniny nebo ovocných stromů mrazem. Mrazové škody vznikají ve větvích stromů a keřů jako následek tvoření ledu uvnitř tkání, které mráz roztrhá.
A proč škodí mráz v zemi? Ve zmrzlé půdě totiž přestává být voda pro kořeny přístupná. Hluboko kořenící stromy, jejichž kořeny pronikají dostatečně hluboko pod zámrznou linii, jsou na tom lépe. Rostliny s mělkými kořeny, například stálezelené keře, nejsou vždy schopny ztrátu vody při pokračující transpiraci doplnit a vlastně nezmrznou, nýbrž uschnou.
Silné přízemní mrazy způsobují často také „vytažení“ nově vysazených, mladých nebo mělce kořenících rostlin z půdy. Při první oblevě je třeba takové rostliny opatrně zatlačit zpět.
Střídání mrazu s oblevou
Nebezpečím pro rostliny však není jen samotný mráz. Škodí jim také střídání mrazu s vyššími teplotami. Zmrzlá buněčná šťáva se při tání roztahuje a ničí stěny buněk, což často znamená pro choulostivější druhy rostlin konec. Také květy, výhonky, pupeny a listy odolnějších rostlin mohou být táním poškozeny.
Někdy podlehnou i kořeny. Největší nebezpečí pro poškození kořenového systému představují opakované silné mrazy, po nichž následují rychlé oblevy s následným přemokřením půdy. Pozdní mrazy ničí hlavně nově rašící výhonky, což se projevuje černáním listů a poškozením pupenů a květů. V období silných mrazů může pukat i dřevo a borka některých dřevin.
***
JAK NA MRÁZ VYZRAJEME?
V chladných klimatických podmínkách ani v mrazových kotlinách nebo kapsách nepěstujme velmi choulostivé rostliny. Výjimkou mohou být výslunné svahy nebo místa před teplou zdí.
* I běžné rostlinstvo může tuhá zima poškodit – proto je raději proti mrazu a chladnému větru ochraňme.
* Růže a další keře bychom neměli hnojit koncem vegetačního období, protože hnojení podporuje růst nových měkkých výhonů, které může mráz poškodit.
* Dobrou ochranou pro kořeny všech rostlin je mulčování organickým materiálem, který se pomalu rozkládá, například kůrou, dřevní štěpkou nebo i zeminou, kterou nakopčíme kolem báze rostlin.
* Nadzemní části rostlin účinně ochráníme obalem z jutoviny, koberce nebo dvojité vrstvy novinového papíru, což zadrží i teplý vzduch unikající z půdy.
* Rostliny vedené po stěně oddělíme pokud možno od opěr, větve stáhneme k sobě a obalíme. Přes stromek vedený přímo po zdi můžeme spustit nylonovou síť a prostor pod ní ještě vyplnit slámou.
* Pro ochranu nízkých mladých keříků nebo choulostivých bylin je vhodné vytvořit ze skla, fólie nebo dřevěných desek miniaturní skleníček. Poslouží i starý kbelík, velký květináč nebo pevná lepenková krabice. V obchodech pro kutily jsou k dostání také speciální poklopy z průhledného plastu.
Popisy k obrázkům
1 Po úbočí mrazové kotliny stéká chladný vzduch. Je-li zeď, kterou obloukem přetéká, dostatečně vysoká, lze za ní pěstovat vinnou révu i meruňky
2 V tomto případě stéká do údolí mrazivý vzduch z obou stran; ochrana rostlin je v takovém případě velice obtížná, je třeba řešit ji individuálně
3 Zelenina pěstovaná na svažitých záhonech má horší podmínky než ta na ploše uspořádané terasovitě nejen pokud jde o oslunění, ale i o chlad
4 Na terasových záhonech zelenina prospívá podstatně lépe, neboť se v nich lépe drží vláha a voda ze zálivky nemůže stékat dolů po svahu
Nižší kultivary jehličnanů zakryjeme stříškou z dřevěných desek
Přes ovocné stromy vedené po zdi spustíme tkaninu
Nízké rostliny chráníme fólií, přetaženou na drátěných obloucích
Choulostivé druhy obalíme slámou, pak jutovinou a zavážeme
Autor fotografií: FOTO ZI, PK A ARCHIV, KRESBY V. PROCHÁZKA
