Zdění z kamene
S potřebou opravit či postavit kamennou zeď se při rekonstrukci staré chalupy můžete setkat poměrně často. Stavět z kamene není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Zvláště v některých oblastech byl kámen v minulosti dostupným a často používaným materiálem. Stavělo se z pískovce, žuly či opuky, obvykle z místních zdrojů s využitím všech typů a velikostí kamene. Zatímco v minulosti se kamenné zdi na chalupách často maskovaly cihlovou přizdívkou, dnes je kámen žádaným a vítaným materiálem, který dává exteriéru i interiéru specifickou atmosféru. Proto se spousta lidí pouští do oprav kamenných zdí, případně do přestavby stěn ze smíšeného zdiva. Umět zdít z kamenného materiálu se hodí rovněž při stavbě nejrůznějších zahradních staveb či opěrných zídek nebo schodů.
Při opravě či dostavbě zdi je vhodné použít stejný typ kamene, z jakého je postavena původní zeď. Menší množství kamene se vám možná podaří shromáždit z vlastních zdrojů, nákup většího množství pak bývá zpravidla nejvýhodnější v kamenolomu. Prodejci kamene dělí sortiment podle požadovaného způsobu použití a typu zdiva, což vám rovněž usnadní výběr.
Zdivo z lomového kamene
U tradičních venkovských staveb jde o nejčastější typ kamenného zdiva. Používá se lámaný neopracovaný kámen o velikosti nejméně patnácti centimetrů, v ideálním případě se dvěma rovnoběžnými protilehlými stranami.
Pro zdění pohledových zdí, které budeme spárovat, se kameny částečně opracují sekáčem. Na styčných spárách zpravidla do hloubky tří centimetrů, na ložných spárách alespoň do hloubky deseti centimetrů. Opracovat alespoň do částečné roviny je nutné rovněž lícové plochy kamenů.
Zdíme tak, že klademe vždy dva běhouny na jeden vazák. V další vrstvě se vazáky posouvají tak, aby střídavě lícovaly s oběma povrchy zdi (přední a zadní stranou zdi). Větší kameny patří do líce, střed zdi se vyplňuje menšími kameny. Šíře spár by měla být od 15 do 40 milimetrů, do rohů se osazují opracované kameny s převazbou alespoň 80 milimetrů. Spárujeme cementovou maltou a kameny čistíme hned po zavadnutí spárovací hmoty nejlépe s pomocí speciálního čisticího prostředku na kameny.
Řádkové zdivo
Vyzdívá se z takzvaných kopáků, proto se mu někdy rovněž říká kopákové zdivo. Tento typ zdění umožňuje dosáhnout poměrně pravidelného zdiva, v případě hladce opracovaných kopáků dokonce pravidelných svislých a vodorovných spár. I hrubě opracované kopáky však umožňují vytvoření zdi se stejnou výškou kamenů v jednotlivých vodorovných vrstvách.
V případě zdění z hrubě opracovaných kopáků je doporučená šířka ložné i styčné spáry 15 až 40 milimetrů, u čistě opracovaných kopáků postačí spáry o velikosti maximálně 20 milimetrů u ložné spáry a 10 až 15 milimetrů u styčné spáry. Kameny se kladou na sebe tak, aby navzájem přesahovaly nejméně o 150 milimetrů.
Haklíkové zdivo
Jde o svisle provazované zdivo. Od řádkového zdiva se liší tím, že se v jednotlivých vrstvách střídají navzájem provázané kopáky různé výšky s kameny (haklíky), které zdivo provazují svisle přes dvě až tři vrstvy.
Smíšené zdivo
Tradiční způsob zdění, který kombinuje kameny a cihly. Zatímco cihly se vyzdívaly na interiérovou stranu obvodové zdi a následně omítaly, kameny zůstávaly z vnější strany zdi. Tento způsob zdění dnes připadá v úvahu zpravidla jen tehdy, pokud byste chtěli beze zbytku dodržet původní technologii stavby.
Technologie zdění
Pro opracování kamene se používají kladiva, sekáče, případně vrtací kladiva. Kameny se před zděním musí pečlivě očistit a namočit.
Zeď z kamenů se zakládá tak, že nejdříve usadíme do rohu rohový kámen. Ten by měl mít až trojnásobnou výšku, než ostatní kameny ve vrstvě. Pomocí olovnice nebo laserové vodováhy vyrovnáme kámen do svislé polohy. Rovinu zdi vymezíme šňůrami po obou stranách. Kameny klademe co nejblíže k sobě.
Pokud jde o malty, existuje řada receptů a doporučení. Ty si často navzájem odporují, ale shoda panuje ve varování před použitím vápenné složky. Ta sice dává maltě vláčnost, ale déšť vápno ze spár vyluhuje a kamenné zdi pak pokrývají bílé skvrny, které se velmi obtížně čistí. Malta by neměla být ani z příliš jemného písku.
Jedním z možných řešení je spolehnout se na malty, určené přímo ke zdění z kamene. Patří mezi ně například Baumit malta na kameny plus, obsahující speciální pojivo Slagstar. Podle výrobce je tato malta odolná proti tvorbě vápenných výkvětů a mrazuvzdorná a vyzrává bez trhlin.
Slagstar je pojivo bez struskového písku, které ve směsi nahrazuje cement. Ten obsahuje rovněž vápenec, takže představuje při práci s kameny určité riziko i bez dalšího přimíchání vápna do malty.
Zdění z kamene
