U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Vinná réva na zahrádce 2.
Kategorie: Vinohrad | Autor: Marie Rubešová Odborná spolupráce ing. Pavel Vajčner, Znovín Znojmo
Loni v říjnu jsme slíbili, že se k pěstování vinné révy na zahrádkách opět vrátíme a připomeneme si další kroky, potřebné k jejímu zdárnému vývinu ve druhém a dalších letech od zasazení.
Skončili jsme zářijovým zaštípnutím vrcholku a přípravou na zimu prvního roku vegetace. Protože je obvyklejší jarní výsadba, která umožní sazenici do zimy dobře zakořenit, počítáme s tím, že i váš malý vinohrádek se připravuje na svou první zimu. Bude tedy dost času připravit se na jaro, tvarování a řez, který je nutný k dobré plodnosti révy.
Které dřevo plodí?
Brzy na jaře, jen co půda oschne, odhrneme keře, a pokud jsme se rozhodli je chránit před nepohodou například papírovým “kabátkem”, vybalíme je. V oblastech, kde hrozí nebezpečí pozdních mrazů, počkáme raději až do března. Zatím připravíme na záhonku nebo u domu drátěnou nebo dřevěnou kostru pro vedení révy. Záleží samozřejmě na tom, pro jaký způsob vedení se rozhodneme.
Drobným pěstitelům nejlépe vyhovuje Rýnsko-hessenský způsob středně vysokého vedení. Takto kultivovaný keř má zpravidla jeden 60 – 80 cm vysoký kmen starého dřeva a na jeho vrcholu jeden nebo dva plodné vodorovně vyvázané jednoleté výhony a jeden náhradní čípek s dvěma očky. Tento systém se každoročním předjarním řezem obnovuje.
Ještě než se však dáme do řezu, připomeňme si, že plodné je pouze jednoleté dřevo vyrůstající z dřeva dvouletého. Pokud vyrůstá ze staršího, zpravidla neplodí.
Ve druhém roce po zasazení tedy nebudete mít ani hrozínek i kdybychom keřík sebevíce přemlouvali. Na sazenici jsme nechali pouze dva výhony (ostatní jsme opatrně odlomili). Po první zimě seřízneme ten výše postavený na dvě očka, spodní na jedno očko. Po odhrnutí zeminy rovněž ostrým nožem nebo vinařskými nůžkami odstraníme rosné kořínky. V nejbližším okolí kořenů přihnojujeme průmyslovými hnojivy, například Cereritem. Půdu udržujeme v kyprém stavu. Na podzim ji můžeme vylepšit kvalitním kompostem nebo hnojem. Proti plísni chráníme vinnou révu Kuprikolem nebo Novozirem a proti padlí Sulikolem.
Pravidla tvarování
Třetí rok bývá pro tvarování révy nejdůležitější. Jako kmínek použijeme jednoletý výhon, který je alespoň 1 metr dlouhý a 8 – 10 mm tlustý. Odměříme asi 60 cm od země, přidáme 2 očka a 1 – 2 cm nad hořejším očkem výhon ostrými nůžkami sestřihneme. Řez má směřovat šikmo na opačnou stranu výhonu, než je očko. Míza, později vytékající z rány, by jinak mohla očko podmáčet. Jestliže má rostlina ještě jeden výhon, sestřihneme ho na 1 očko nad zemí. Jde o rezervu pro případ, že by vlastní kmínek uhynul. Ostatní eventuální výhony odstraníme.
Když na jaře vyraší očka na kmínku na délku asi 1 cm, odspodu nahoru je vylomíme – až na poslední dvě. Z nich během vegetace vyrostou dva letorosty, které můžeme podle zvoleného tvaru vyvazovat.
Čtvrtým rokem v předjaří odřízneme na kmínku celé dvouleté dřevo i s jednoletými výhony. Řežeme je asi 2 cm nad horním výhonem, vyrostlým z náhradního dvouokého čípku. Tento jednoletý plodný výhon sestřihneme, aby na něm bylo
6 – 8 oček a ohneme ho dál do vodorovné polohy. Výhon, který vyrostl ze spodního očka náhradního čípku, opět zkrátíme na
2 očka (jako náhradní). Rezervní výhon u paty kmínku odstraníme. Z oček plodného výhonu vyrůstají letorosty, na nichž se tvoří květy – základ příštích hroznů.
Jaká bude úroda
V pátém a dalších letech postupujeme stejně jako ve čtvrtém. Na vodorovném výhonu však můžeme nechat – podle plodnosti jednotlivých odrůd – i více oček. Obecně platí – čím menší bobule má hrozen odrůdy, pro kterou se rozhodneme, tím ponecháváme více oček na výhonu. Množstvím ponechaných oček ovlivňujeme také intenzitu růstu révového keře. Chceme-li dosáhnout bujnějšího růstu, ponecháme na keři méně oček, snížíme tím ale i výši výnosu. A naopak – více oček znamená vzestup výnosu, ale slabší růst.
O úrodnosti vinné révy rozhodují také tak zvané zelené práce. Začínáme s nimi koncem května a v červnu. Kmínek očistíme od všech nepotřebných letorostů až po hlavu. Rovněž je nutné vylámat některé fazochy, což jsou letorosty rašící v paždí listů. Zahušťují keř stejně jako zálístky u tyčkových rajčat. Někdy je prospěšné eliminovat i počet hroznů, aby ty, které ponecháme, byly větší a lépe vyzrálé.
Zelené práce končí tak zvaným osečkováním v srpnu. Pokud je růst letorostů příliš bujný, zkrátíme je asi o 15 až 20 cm. Tím zastavíme jejich růst a urychlíme vyzrávání. Všechny tyto práce děláme s citem a s ohledem na hustotu keře a množství hroznů, aby je listy dokázaly zásobovat živinami a keř byl při tom vzdušný.
Na to, aby byly úspěšné a radostné i práce podzimní, musíme myslet ještě před tím, než vinnou révu zasadíme. Jde samozřejmě o vhodně zvolené stanoviště a odrůdu. Výhodou je, že k jejímu pěstování můžeme využít i místa, která obvykle žádný užitek neposkytují: vyšší zdi a ploty, dvorky i prudší svahy, široké přístupové cesty, okolí odpočinkových zákoutí, ale i kompostů.
Pro zahrádky se mnohem lépe než odrůdy moštové, známé z velkovýroby, hodí rané stolní odrůdy. Čabaňská perla, které zvlášť vyhovuje stanoviště před jižní zdí, po ní následuje Irsay Oliver, Sieger, Chrupka bílá a červená, Veltlínské červené rané, anebo odrůdy tak zvané rezistentní, které nemusíme postřikovat.
K pěstování na pergolách se hodí odrůdy Rulandské, Tramín červený a Modrý portugal.
1 Vodorovný jednoramenný kordon ve 2. a 3. roce po výsadbě (odleva)
2 Možnosti využití dvouramenných vodorovných kordonů pro vytvoření několika pater např. na pergole
3 Šikmý kordon,
hodící se do
chladnějších oblastí;
na zimu jej můžeme odpoutat od konstrukce, ohnout a zakrýt chvojím
FOTO HELENA POLÁKOVÁ, KRESBY ARCHIV
