U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Konstrukce dřevěných stropů
Kategorie: Stavba | Autor: rab
Stavby v dávné historii stropy neměly, jen volný prostor s dymníkem ve střeše. Stropy se začaly uplatňovat až v souvislosti se stoupajícími nároky na užitnou funkci vnitřních prostor stavení. Především byla snaha uchovat co nejvíce tepla v obytných místnostech. Vývoj stropu je proto úzce spjat se způsobem vytápění. Strop také umožnil využít podstřeší a k jeho zhotovení vedly i důvody statické, neboť stropní trámy zpevňovaly obvodové stěny stavem.
Povalový strop
K nejstarším stropním konstrukcím patří strop povalový, zhotovený z oloupaných těsně vedle sebe kladených kuláčů (povalů). Povály, položené kolmo přes nosný stropní trám, shora zakrývala silná vrstva hliněné mazaniny jako protipožární a tepelná izolace. Zespodu byly mezery mezi kulaci opatřeny mechovou vycpávkou s mazanicovým spárováním. Základní typ povalového stropu se užíval až do poloviny 19. století, zmenšovala se však velikost povalů a naopak zvětšoval počet příčných nosných trámů. Také se začaly používat povály hraněné ze dvou či tří stran nebo štípané půlpovaly kladené na sraz, na spodní straně s kolíčky pro mazaninu nebo s rákosem pro omítku.
Trámový strop se záklopem
Mladší stropní konstrukce využívala systému stropu s příčnými nosnými trámy, avšak povály nahrazoval záklop z dřevěných ručně štípaných desek, později širokých prken, kladených na trámy střídavě okraji přes sebe (překládáním). Pro spodní prkna se v trámech vydlabávaly žlábky, horní prkna probíhala po celé délce místnosti. Strop byl shora opět chráněn izolační vrstvou hliněné mazaniny. V průběhu užívání těchto stropů, zejména v souvislosti se zatěžováním půdních prostor, se postupně zvětšoval počet nosných trámů a zmenšovala vzdálenost mezi nimi. Na méně náročných stavbách se používaly i jednodušší záklopy s deskami kladenými na sraz nebo na polodrážku, se spárami krytými lištami. Lišty byly přibíjeny hřebíky jen po jedné straně, aby se při pohybu dřevěných desek nekroutily či nepraskaly. Naopak v tesařsky vyspělých oblastech se uplatňovaly složitější konstrukce, například šikmé kladení záklopových desek vůči trámům, prováděné v jednotlivých polích stropu střídavým “klasovým” způsobem. Nebo záklop tvořený systémem slabších, poměrně blízko sebe položených trámků, do jejichž polodrážek byly shora osazeny desky ve stejném směru jako záklopové trámky. Při větším rozpětí stropu a v prostorách více zatěžovaných, například v sýpkách či mlýnicích, byl strop konstruován s použitím průvlaku. Tvořil jej
silný trám procházející středem stropu a podpírající stropní trámy. Někdy byl zajištěn ještě svislou podpěrou v podobě dřevěného sloupu zvaného “mnich”.
Omítaný strop
Stále přísnější protipožární předpisy postupně vyžadovaly úplné nebo částečné zakrytí dřevěné stropní konstrukce odolnějším, nespalným pokryvem. Kromě tzv. lepenicových stropů, kde záklop nahrazovaly dřevěné tyče omotané slaměnými povřísly a zespodu opatřené hliněnou omazávkou, se začaly trámové stropy podbíjet prkennými podhledy, na něž byly upevněny rákosové rohože a nanesena omítka. Tím se stal strop méně hořlavým, vápnem nabílený zároveň prosvětlil místnost, avšak obvykle za cenu snížení její výšky. Novostavby ovšem již s novým řešením stropu počítaly. Přeměna primitivních archaických stropů ve složitější probíhala na venkově pozvolna, upřednostněny bývaly obytné světnice před síněmi, komorami či jinými hospodářskými prostorami. Svou roli hrály po staletí neměnné stavební tradice, nejkonzervativnější právě ve venkovském prostředí. Ve starším období stropní trámy byly současně vaznými trámy krovu. Teprve později pod vlivem protipožárních nařízení se obě konstrukce od sebe oddělují a nad stropními trámy probíhá ještě další řada vazných trámů, což někdy činí problémy při záměrech na využívání půdních prostor. Při rekonstrukcích stropů je proto třeba spolupracovat s odborníky, především statiky.
***
Spáry mezi záklopovými prkny zakrývají lišty, často s ozdobnou profilací
Povalový strop z hrubých kuláčů patří k nejstarším typům stropních konstrukci
Záklop trámového stopo mohou tvořit široké fošny pokládané na sraz nebo s použitím polodrážky
Foto: Jitka Čeřovská
Schéma povalového stropu – na nosných stropních trámech jsou těsně vedle sebe položeny oloupané kmeny “kuláče” (povály); shora jsou izolovány vrstvou hliněné mazaniny
Schéma trámového záklopového stropu, zčásti podbíjeného – stropní trámy jsou shora zakryty (zaklopeny) silnými širokými prkny, kladenými střídavě přes sebe. Později se trámové stropy podbíjely prkny a omítaly (na rákos)
Strop zaklopený prkny na sraz, se spárami krytými lištami. Stropní trámy nese průvlak, navíc podepřený dřevěným sloupem
Kresby: archiv autora
