U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CO, KDY A JAK při stavbě a údržbě VI.
Kategorie: Stavba | Autor: Vladimír Procházka
Poslední kapitolou našeho seriálu, v němž jsme se zabývali vhodností jednotlivých ročních období pro určité stavební práce, jsou izolace
tepelné, protihlukové a izolace proti vodě a zemní vlhkosti.
Podmínkou kvalitního provedení všech vyjmenovaných izolatérských prací je sucho. Podmračené počasí není na závadu. Mlhavé – to už je horší. V něm se můžeme věnovat jen teplým procesům, které vzdušnou vlhkost vysuší. Mrholení a začínající déšť by měly znamenat ukončení těchto prací.
Izolace tepelné nebo protihlukové se provádějí převážně z porézních materiálů a zabudovávají se převážně do stěn, stropů i podlah neprodyšně. Voda je tedy jejich nepřítelem číslo jedna. Navlhlá tepelná izolace ztrácí až 50 % své účinnosti. A mokrá zhorší nekontrolovaně původní izolační schopnosti zdiva. Vlhko uzavřené v takové stavbě škodí i dlouhá léta, se všemi nepříjemnými důsledky, jako jsou mapy na omítkách, plísně, houby a celková koroze stavby. Obzvlášť nutnou podmínkou je sucho při konstrukci rovných střech nebo těch s malými spády. Stejně nutné je u nich zabezpečit provětrávání mezistřeší.
Izolace proti vodě a zemní vlhkosti. Použijeme-li živičné materiály, jako jsou všechny druhy lepenky, pak voda a vlhko při jejich kladení (ať už je to za studena nebo za tepla) škodí. Lepení fólií za studena má stejné problémy. Provádíme-li penetrační nátěry, pak vždy jen na suchý a vyzrálý beton nebo omítku, aby se přípravek dobře vpil a nezůstaly charakteristické barevné mapy nebo i louže. Jedinou výjimkou jsou živičné emulze, které se ředí vodou, např. gumoasfalt. Ty se mohou natírat na vlhký beton. Musíme ovšem počítat s tím, že budou déle zasychat a zdrží další úpravy. Rovněž za chladného počasí schnou emulze mnohem déle a mrazivé počasí je zcela na závadu. Po rozmrznutí se takový nátěr lehce vyplaví a na betonu zůstane jen vlhká špína. Týká se to třeba nátěrů lepenkových krytin černým Izokrytem (ředí se vodou). Barevné nátěry Izokrytu (ředěné speciálním syntetickým ředidlem) se mohou aplikovat rovněž jen za sucha. Horké živičné nátěry jednotlivých vrstev sice vlhkost rychle odpaří, voda však může zůstat mezi vrstvami uzavřena a při promrznutí se zkřehlé izolační vrstvy časem rozruší. Navíc na ohni rozehřívané živice by při dešti mohly v kotli vykypět a způsobit těžké popáleniny nebo požár. Za suchého, ale chladného nebo mrazivého počasí horké nátěry rychle chladnou a nevytvářejí požadované pevné a plné slepení jednotlivých vrstev.
Nejvhodnější je tedy suché a teplé počasí. I podklady pro všechny izolace musí být suché a vyzrálé, ať již to jsou základové betonové pásy, nastavené omítky svislých izolačních přizdívek či prkenné bednění krovu, které chceme napenetrovat třeba Karbolineem nebo jiným nátěrem chránícím dřevo proti dřevokaznému hmyzu nebo plísním. Použijeme-li na izolaci proti vlhkosti nebo tlakové vodě různé fólie, je při jejich kladení, lepení i svařování (např. horkovzdušnými agregáty používanými i podlaháři při svařování podlahovin PVC či PE) rovněž dobré dodržet podmínku sucha.
Jakékoli izolační nátěry dřeva (trámů, prken či latí), a to do interiérů nebo venkovního prostředí, je také dobré provádět za sucha. Malou výjimku mohou tvořit zase nátěry vodou ředitelnými hmotami. Je ovšem nutné si uvědomit, že vlhké či mokré dřevo nevsakuje nátěr tak dobře jako suché, musíme tedy počítat s delší dobou vysychání a nátěr možná i opakovat. Je-li třeba natřít více dřeva, vyplatí se vyrobit si přístřešek, aby nás nepřekvapil déšť a mohlo se pracovat dál. Dřevo do konstrukce se pak uloží až po jeho proschnutí, kdy už třeba nebude vadit trochu mlhy nebo vlhko po dešti, protože dřevo už je ochráněné.
Je na místě připomenout nutnost dodržování zásad ochrany zdraví, protože některé ochranné nátěrové hmoty jsou zdraví škodlivé. Pokyny výrobce na obalech zkrátka nejsou zbytečné a je nutné se jimi řídit. Připravme si tedy roušky, respirátory, rukavice, štíty, holinky apod. podle toho, jak vyžaduje situace. Nebezpečí rozhodně nepodceňujme. I když se zpočátku zdá, že je vše v pořádku, následky se mohou projevit po čase – a někdy i trvale! Máte-li zkrátka natřít 100 – 200 m2 střechy nebo celou kůlnu, je nutné se chránit.
Izolace proti hluku a izolace tepelné rovněž nemají rády vlhko. Suchý mráz při práci, pokud se nezpracovávají jakkoli mokrým procesem (např. sádrokarton do tmelů nebo malt) jim nevadí. Ukládají-li se izolace v podstřeší, je podmínka sucha lehce splnitelná. Podbití, fólie nebo jen lepenka by zespodu neměly být v žádném případě ojíněné nebo i jen orosené. Ukládání do stropů či podlah lze provádět celoročně, snad s výjimkou Perlitu, respektive perlitbetonu, což je mokrý proces, kterému nevadí vlhko, ale mráz velmi zásadně. Tato izolace vlastně patří do betonářských prací a lze ji proto v uzavřených prostorách dělat nejlépe od dubna do září až října. Jsou-li prostory zabezpečeny proti klesnutí průměrné teploty během 24 hodin pod +5 °C, pak není žádné omezení.
Sklepní prostor lze izolovat nátěrem živičnou hmotou, do níš hned začerstva vmáčkneme armovací tkaninu
Pro prostupy trubek si z izolačního pásu vyřízneme čtverec s průměrem výřezu
asi o 2 cm menším, než je průměr trubky
