U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Ostrožka neboli stračka
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
Některé květiny byly květinami již od prvopočátku své existence, jiné povýšily na ozdobu zahrádky, ačkoli bývaly plevelem. To je i případ ostrožky. Modrala se kdysi jen mezi obilím. Díky šlechtění se její květy zvětšily a rozšířilo se i spektrum barev.
Ostrožka (Consolida regalis) je letnička asi 100 cm vysoká, s bílými, fialovými nebo růžovými květy, uspořádanými do hustého, až 20 cm dlouhého hroznu. Jednotlivé květy mají ostruhu – z toho tedy lidově i botanicky ostrožka. Název stračka vznikl z lidového “stračí nožka”. Základ pojmenováni Consolida sahá až do středověku, kdy se používala na rychlé zacelování ran (konsolidaci), a protože byla ctěná, dostala druhé jméno regalis – královská. Řekové mají pro tuto květinu označení Delphinium, což naznačuje i jeho inspiraci. Viděli v jejím poupěti tělo delfína (delphis).
Ostrožka patří do čeledi rostlin pryskyřníkovitých, není tedy jedlá. Jednotlivé květy se otevírají postupně, mnohdy bývají v květenství vedle poupat již i malé plůdky. Po odstranění hlavního květenství více větví a tvoří kompaktně kvetoucí úzký keřík.
Květina se dá pěstovat z podzimních a zimních výsevů přímo na stanoviště, lze ji však také předpěstovat ve skleníku či pařeništi. Lépe je sít ji ve špetkách do sadbovačů (kelímků), vyjednotit a pak přesazovat s balem na záhon. Prostokořenné sazenice se pomaleji ujímají a kvetou až v červenci. Z přímých (zimních) výsevů se vyvinou mohutnější rostliny, které kvetou již v červnu.
Ostrožky v plané formě se používají do pestrých polních směsí s jinými plevely (koukol, kravinec…) na neobhospodařované, nepleté záhony, kulturní plnokvěté pak jako dominantní rostliny na slunná stanoviště s dostatkem živin v půdě. Pěstují se k řezu, do živých i suchých vazeb. Na sušení se řežou tehdy, když je polovina květů v hroznu otevřená. Suší se ve stínu. Za těchto podmínek si podrží svou živou barvu dlouho do zimy. Na sušení se nedělají velké kytice, při rozebírání by se květy odrolovaly.
FOTO ING. ZDENĚK PRCHLÍK A MARTIN MAŠÍN
