U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
MYŠKA cestovatelka
Kategorie: Volný čas | Autor: Jan Rys
Uvidět v přírodě myšku drobnou, nejmenšího evropského hlodavce, bývá uměním, přestože je v krajině dost rozšířena. Umí žít skryta a ostražitě reaguje na každý zvuk. V mžiku se ztratí v temné spleti trav.
Myška je celý rok na cestách – tento turistický způsob života jí určují roční období. Zjara se zdržuje nejvíc na březích potoků a řek, na podmáčených loukách i jen na vlhčích místech s bujnou vegetací. Když nastupuje léto, stěhuje se k polím s dozrávajícím obilím. Dokáže vybírat zrnka přímo z klasů. Sotva studeně zafouká ze strnišť, už cestuje ke stohům slámy nebo plným stodolám. Často ale neuspěje, a tak se vrací zpět blíž k mokrému živlu na neobhospodařované, hustě zarostlé břehy, do džungle všemožných rostlin. Tady obsazuje opuštěné nory jiných hlodavců a snaží se nastřádat si malou zásobu potravy na zimu. Myška nežije dlouho, nanejvýš osmnáct měsíců – když nad ní drží štěstěna ruku před predátory. Je aktivní ve dne i v noci, neustále ostražitá. Ani na chvíli nepřestává sledovat své okolí a při sebemenším podezření se uchyluje do bezpečí spleti trav. Pro nezasvěceného člověka není k zahlédnutí. Dospělá myška se podobá plyšové hračce, váží jen 8,5 gramu, při narození dokonce pouhých 0,6 až 0,8 gramu. Má chování cirkusáckého artisty, výborně šplhá po stoncích trav za použití svého chápavého ocásku. Proto může zaměstnat přední nožky více podáváním si potravy do tlamičky. Konzumuje všechna semínka trav a okoličnatých rostlin. Najde-li při tom hmyz, i na něm si ráda pochutná. Za dozrávajícím obilí dokáže migrovat do dost velkých vzdáleností. V místě přechodného pobytu si splétá ze suché trávy kulovité hnízdo s postranním vchodem. Vždy je zavěšené od půl do metru nad zemí v husté vegetaci. Pokud v něm chce odchovávat mláďata, staví jej rozměrnější a pevnější. Samička rodí čtyři až osm potomků několikrát do roka. Jejich růst je velmi rychlý jako u většiny malých hlodavců. Na svět přicházejí holá, čtvrtý den již obrůstají světle hnědou srstí, v osmi dnech prohlédnou a po jedenácti začínají vylézat z hnízda. Nejvíce mladých bývá od května do srpna. Od rodičů se odlišují šedým odstínem kožíšku, starým svítí do žluta. V zimě už vyhlížejí všechny myšky stejně: srst dostane valér do tmava, jen bříško je stále bělavé. Hodně mladých zahyne do poloviny roku svého života, mnohdy to bývají až dvě třetiny. Na svědomí to má jejich nezkušenost a hlavně nepřeberné množství predátorů, v první řadě lasic, hranostajů, poštolek a sov.
Myška na klásku obilí
FOTO AUTOR
