U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
KAMNA PO ZIMĚ
Kategorie: Stavba | Autor: Zdeněk Havránek
Chceme-li si zajistit bezproblémové obývání domku, chaty či chalupy, vyplatí se nám věnovat pozornost kontrole kouřovodů i vnitřku kamen. Mnohdy totiž při čištění kouřovodů zjistíme, že jsou propálené. Bývá to často na jejich spodní části, kterou při běžné kontrole neuvidíme. Příklad takového případu je dobře viditelný na obrázku.
Taková poškození bývají skutečně záludná, protože pak stačí, aby žhavé jiskry či odlétající spaliny prolétly místo do komína propálenými otvory, dopadly na hořlavý materiál a neštěstí je hotové. Nebezpečí se zvětšuje zvláště v případech, kdy do kamen dobře přiložíme, aby palivo vydrželo delší dobu, spalovací proces utlumíme regulační klapkou a objekt opustíme. Prevence je jednoduchá. Po vyčištění kouřovodu zevnitř, například pomocí štětky s plastovými či kovovými štětinami, ještě pomocí brusného plátna (např. zrnitosti 80) lehce přebrousíme jeho vnější povrch. Tím odstraníme vystouplá zoxidovaná místa. Pak zkontrolujeme kouřovod z vnějšku a na jeho spodní část a nepřístupná místa se podíváme zrcátkem. Vizuální kontrolu celistvosti povrchu kouřovodu doplníme ještě pohmatem. Celý povrch musí být pevný a nepoddajný. Zjistíme-li, že kouřovod je neporušený, celý jeho povrch otřeme, odmastíme běžným ředidlem a podle osvědčeného postupu jej dobře natřeme jednou vrstvou silikonové vypalovací barvy základní K 2000. Optimální konzistenci barvy získáme eventuálním přidáním ředidla S 6001. Zatopením v kamnech (nejlépe při otevřeném okně) se barva po dvou hodinách vypálí. Povrch kouřovodu máme nyní připravený pro vrchní nátěr, který provedeme silikonovou stříbřenkou K 2100 (odolává teplotě do 500 °C). Vypalujeme rovněž dvě hodiny. Po vychladnutí nátěr touto barvou ještě jednou zopakujeme. Tento nátěrový systém nám kouřovod dlouhodobě ochrání a prodlouží jeho životnost. Po předchozí kontrole žáruvzdorné vyzdívky vnitřku kamen (přístup získáme sejmutím horních litinových plátů a otevřením dvířek), kde jsme na vysprávku použili šamotovou hmotu či speciální tmel Rudokit, se zaměříme ještě na zaústění kouřovodu do sopouchu komína, kde opravíme vydrolené zdivo. Celistvost komínového tělesa nás bude samozřejmě zajímat nad stropním průchodem, v mezistřešním prostoru a na půdě. Je-li i tam vše v pořádku, nahradíme ještě zkrácený hřebík (který bývá často upálený), zasunutý v otvoru na hrdle vyústění z kamen, hřebíkem novým a můžeme bez obav zahájit provoz našeho objektu – kamna budou bezpečná.
