U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Růže – královna zahrady

Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík

Růže patří k nejkrásnějším z okrasných dřevin. V zahradách jsou však velmi oblíbené i jako záhonové květiny. Člověk si jejich půvabnými květy zkrášloval prostředí již v nejdávnějších dobách.

Provázejí nás po celý život. Růžemi vítáme příchod dítěte na svět, nechybí ve svatebních kyticích ani při jiných důležitých rodinných událostech. Stále platí úsloví: “Daruj růži – daruješ radost”. Nechybí skoro v žádné zahrádce, ať už je to u chaty, u chalupy nebo v městských parcích.

Proč jsou oblíbené?

Příčinou velké obliby růží je především jejich malá náročnost a značná přizpůsobivost rozmanitým přírodním podmínkám. Pestrost tvarů, různost výšky a velký výběr druhů a odrůd umožňují jejich široké použití. K oblibě růži přispívá také krása a ladnost květů, jejich barevnost a bohatost, vůně a trvanlivost. Nesmíme zapomenout ani na opakované kvetení, možnost rychlení a jejich pěstování nejen na záhonech, ale i v květináčích.

Přizpůsobují se prostředí

Ve volné přírodě rostou růže jako různě vysoké keře; je to jejich přirozený tvar. Výška a šířka bývá závislá na prostředí a společenstvu rostlin, ve kterém se vyskytují. Rostou-li samostatně společně s nízkými rostlinami, jsou nižší, mají široce rozložené, různě vzpřímené převislé výhony a celkově jsou širší. Keře rostoucí na pokraji lesa nebo v porostu vyšších rostlin jsou vyšší, řidší a mají delší větve. Poněvadž je růže světlomilná, má keř jednostranný tvar směrem ke světlu.

Roste-li růže v porostu jiných dřevin, pak se přizpůsobuje tomuto prostředí. Větve jsou velmi dlouhé, řídce olistěné a velmi málo kvetou. Výhony se proplétají porostem a snaží se dosáhnout světla růstem do vyšších pater a tady teprve bohatě kvetou. Vysazujeme-li původní botanické druhy na stanoviště odpovídající jejich přírodním podmínkám, zachovávají si i na zahradě původní tvar a charakter.

Praktické třídění růží

Botanické a klasifikační systémy jsou vhodné hlavně pro školkaře, pěstitele a šlechtitele, ale pro zahrádkáře jsou příliš obsáhlé. Přehlednější a praktičtější je třídění podle použití kultivarů v parcích a zahradách. Z tohoto pohledu jde o:

1. záhonové růže (velkokvěté a mnohokvěté),

2. pnoucí růže a

3. sadové růže (botanické druhy a kulturní zahradnické hybridy).

Samostatnou skupinou jsou stromkové růže. Použijeme-li odrůdy s nestejně vysokým kmínkem, můžeme i jimi výškově a prostorově rozčlenit záhony. Můžeme je rozmístit nepravidelně a účinek umocnit i odlišnou barvou. Stromkové růže můžeme podobným způsobem použít i do záhonu trvalek. Více se však vysazují jako soliterní rostliny a jejich dominanci podtrhují kruhové záhony. V párech zdobí vchod nebo průchod, případně v řadách lemují cestu.

Zvláštním půvabem vynikají stromkové růže kaskádovitě převislé, naočkované na vysoké podnoži. Mohou být malokvěté nebo velkokvěté. Nejsou zvláštní systematickou ani zahradnickou skupinou. Ve tvaru stromkové růže se mohou na vhodně vysoké podnoži pěstovat téměř všechny odrůdy, ale nejlépe vypadají drobnokvěté. Převislé nebo smuteční růže vznikají naočkováním méně vzrůstné pnoucí růže na dostatečně vysoký kmínek (okolo 150 cm).

Okrasné a estetické působení

1. Záhonové růže jsou velkokvěté a malokvěté. Pro velkokvěté se vžil název čajohybridy. Vhodným a častým místem pro tyto růže je záhon podél cesty nebo vedle odpočívadla či u terasy a v blízkosti domu. Podél cesty lze růže olemovat nízkým plůtkem ze zimostrázu (Buxus), který podtrhne krásu velkokvětých růží. Robustnější odrůdy můžeme rozmístit i do trvalkových záhonů, ale jen v kombinaci s mělce kořenícími trvalkami, jako je šanta (Nepeta) nebo kakost (Geranium) a dalšími, které hustou sítí kořenů neodčerpávají z půdy mnoho vláhy.

Barvu květů volíme podle pozadí, např. při výsadbě u domu ladící s barvou omítky, před tmavými jehličnany světlejší odrůdy růží apod. Na záhony vysazujeme čajohybridy minimálně po třech kusech od jedné barvy, aby celkový dojem nebyl příliš roztříštěný. Velmi dobrým kompozičním prvkem v kombinaci s růžemi je trávník, který vytváří nenásilný přechod mezi dalšími výsadbami.

Skladba odrůd růží na záhoně musí odpovídat jejich vzrůstnosti. Nižší vysazujeme blíže ve směru pohledu a vyšší do pozadí. Příjemným pozadím jsou též časně kvetoucí opadavé listnáče, které odkvetou dříve, než se na růžích objeví první poupata. Pěkné barevné kontrasty můžeme vytvořit i v sousedství okrasných trav.

Jako součást trvalkových záhonů je růže z hlediska estetického náročným společníkem. Pro kombinování jsou vhodné také jarní cibuloviny s drobnějšími listy, aby po ukončení vegetace žloutnoucími listy nepůsobily rušivě.

Velkokvěté růže lze velmi dobře použít k řezu. K tomuto účelu vysazujeme růže na pohledově méně exponovaná místa, protože keře oslabené řezem květů na dlouhých stoncích nepůsobí tak pěkně a navíc mají delší přestávku v kvetení. Vybíráme odrůdy, které samovolně bez vyštipování vytvářejí poupata na dlouhých výhonech.

Malokvěté růže mají sice menší květy než čajohybridy, ale zato mnohem více. Najdou uplatnění spíše ve velkých skupinách jedné barvy. Jejich nedocenitelnou vlastností je košatý růst, dobré pokrytí půdy, ale hlavně délka kvetení. Dělají nám radost po celé léto. Některé odrůdy shazují odkvetlé květy samy, takže se nemusí odstříhávat. Kultivary v červené nebo růžové, žluté a bílé barvě se nejlépe kombinují s tlumeně modrými, žlutými a bílými květy a s trvalkami se šedivým a stříbřitým olistěním. Na rovném trávníku působí dobře střídání záhonů růží různých barev. Pokud je vysazujeme podél chodníku, tak vždy ve více než jedné řadě. Mnohokvěté růže jsou půvabné ve společnosti vyšších sivých trav.

2. Pnoucí růže nenásilně propojí stavební architekturu se zahradou, vytvářejí zástěny proti slunci a intimní zákoutí v zahradě. Pnoucí růže dokážou přetvořit zahradu v umělecké dílo. Můžeme je vést po sloupech, na stěnách zdí se vyvazují k opoře, protože na rozdíl od jiných popínavých rostlin nemají úponky či příčepivé kořínky. Dále je vysazujeme u pergol apod.

Vysadíme-li pnoucí růže ke stromu, vytvoří vlastními ostny celistvý plášť z listů a květů. Jsou k tomu vhodné například staré ovocné stromy. Pro pnoucí růže je sice důležité slunné stanoviště, ale celodenní úpal jim vadí.

Nejvhodnější orientací při výsadbě u zdi je jihozápad nebo jihovýchod. U stěn nekombinujeme různé barevné odrůdy, aby při jejich prorůstání nevznikl barevný chaos. Pnoucí růže se rovněž dobře kombinují s některými dalšími popínavými rostlinami, především s velkokvětými plaménky. Bílé pnoucí růže jsou krásné například ve společnosti jemně fialových vytrvalých hrachorů.

Bujné pnoucí růže jsou velmi krásné i vedle vyšších straček (Delphinium), bohyšek (Hosta), turanu (Erigeron) či hvězdnic (Aster).

3. Sadové růže se bohatě uplatní ve všech typech zahrad jak ve městě, tak hlavně u chat a chalup. Svým přirozeným a přírodním dojmem snadno v zahradách navazují na okolní volnou přírodu. Můžeme je vysazovat jako solitéry i do skupin s jinými dřevinami. Dobře vyniknou i jako volně rostoucí živé ploty. Krátkou dobu kvetení dohánějí plané růže bohatou nadílkou červených šípků.

Samostatnou skupinou jsou pokryvné růže. Jejich společnou vlastností je husté olistění, takže hustý porost dokáže uzavřít povrch půdy a v krátkém čase potlačí plevel. Jejich květy slabě voní, nebo nevoní vůbec. Jejich předností je vitalita, bujný růst a odolnost vůči chorobám a škůdcům. Pokryvné růže většinou za dva až tři roky úplně zakryjí půdu, čímž odpadne namáhavé pletí. Osvědčily se při osazování zahradních zídek, svahů, náspů, teras a schodišť.

***

ZÁHONY KEŘŮ A RŮŽÍ S TRVALKAMI

1 – záhonové růže (červená odrůda),

2 – ostrožka (Delphinium cultorum) modrá

1 – záhonové růže (červená odrůda), lilie (Lilium candidum)

1 – záhonové růže (bílá odrůda), 2 – komule Davidova (Buddleja davidii) červenorůžová v květu, 3 – záhonové růže (růžová odrůda), 4 – oměj (Aconitum napellus), 5 – zvonek (Campanula portenschlagiana), 6 – bohyška (Hosta sieboldiana), 7 – levandule (Lavandula officinalis)

FOTO HELENA POLÁKOVÁ, KRESBY PETR HLADÍK

Sadová odrůda Milevsko byla vyšlechtěna českými zahradníky

Popínavou růži je třeba vyvazovat k pevné opoře. Pak může být ozdobou každé zahrady

Drobnokvětá stromková růže s podrostem zlatení a modrofialovou ostrožkou

Růže – královna zahrady