U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Střešní taškařice
Kategorie: Volný čas | Autor: Kamil Kovář
Střecha s naší jedinečnou taškou vám vydrží… Doplňovačku o ročky garance zkompletujte sami. Nejpřízemnější taškáři slibují nejméně deset let, středopolaři kolem třiceti, nejvzletnější se odvažují v řídkých případech jít na rovnou stovku. Ani sebepokrytečtější pokrývač se v zárukách nerozšoupne natolik, aby překročil bájnou stoletku (jedině snad u stříšky měděné, u pozlacených bání), přesto žížala pofidernosti hlodá a hlodá. Nejedná-li se o předávání firemních žezel z otce na synka (dcerku) nebo dovoz, eventuálně kutání v licenci od vyhlášených podniků, jak ke lhůtám ručení dospěla začínající taškárna? Navíc s novým výrobním programem? U čtyřicetileté zodpovědnosti by musely být postaveny služební pokusné domy, kdy by zkušební experti pravidelně vycházeli se zápisníkem, lupou či nějakým trhlinoměrem, aby zachytili u střešniviny změnu k horšímu a zároveň vzali v potaz přírodní živlouny – zda na pokrývku útočí popílek, led, slunce, zda-li povrch omývají slané, sladké, kyselé, sladkokyselé deště. Třeba existuje simulace, něco na způsob sušičky dřeva. Potom postačí položit hřebenáč do testovací mašinky a kolečkem nastavit onu čtyřicítku. Za pět minut se vypálený hlíňák rozpadne, anebo získá jen stařeckou patinu, zatímco jeho vnitřní semknutost se takřka nezměnila. Funguje-li časový stlačovač, dala by se rychlozátěž prubnout i na lidech. Jistě by se našli zájemci, kteří by si chtěli odžít celou přidělenou životní porci v krátké chvíli, poznat vlastní trvanlivost. (Ještě větší bombou by se stal opak přístroje zestaršovače!) Objevuje se i další model zaručení se – do konce života. Jenže kde pojímat tento ručitelský slib vážně? Upsaly by se odběratelům podniky u dokonceživotek i v Japonsku? A vůbec – nemají šéfové přístup k našim zdravotním kartám…? Nepomohou nám jejich lidé v údobí končícího závazku na onen svět? Za zcela mimořádný úkaz v těchto garančních souvislostech považuji zastřešení, nad nímž řadoví krytináři utrousili poznámku před majitelem lékařem, že mu dlouho nevydrží. Doktor máchl pravačkou: “Mně je to fuk, stejně tu do tří let nebudu…!” Kvůli různým garancím může být mezi sousedy všetečky hned oheň na střeše: “Kolik roků jste vyfasovali vy? My čtyřicet.” “Zato my – vzdychne naparovačně druhá strana – doživotí!” Osobně bych termínované záštity nebral až tak moc vážně. Zvláště pokud zákazníkům jsou zaručovány společností s ručením omezeným…
