U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Kdy kvetou “mastné knedlíky”?
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Ivan Dvořák
V jedné starší zahrádkářské příručce jsem našel větu: “Mastné knedlíky, jak jich lidé zvou, jsou též vítanou jarní okrasou zahrady…” Hledal jsem, co to asi může být. Nakonec jsem s překvapením zjistil, že to jsou upolíny. Já v nich totiž vidím křehký květ, připomínající ženskou hlavu s vlasy ostříhanými ve stylu 20. a 30. let, vidím v nich zářivého posla jara.
Dnes se na zahradě nejčastěji pěstují kříženci evropských a asijských druhů, rozkvétající od dubna žlutými a oranžovými květy. Dosahují výšky mezi 20 až 40 centimetry. Listy má rostlinka dělené, připomínající kopr. Z přízemní růžice vyrůstají chudě olistěné květní stvoly s jednotlivými květy. Upolín vítá vlhčí slunné nebo polostinné stanoviště a humózní půdy. Množí se buď z výsevu čerstvě sklizených semen ještě v létě, nebo dělením trsů časně zjara. Potomstvo z výsevu bývá pestré jak v barvách, tak ve velikosti rostliny, tvaru a plnosti květu, vždy podle toho, kterému rodiči je více podobno. Roli zde mohou hrát i prarodiče použití v křížení finálních rostlin, množených jen dělením. Za rok upolín naroste do velikosti vhodné pro sázení na trvalá stanoviště, tedy na břehy potůčků a jezírek anebo do smíšených trvalkových rabátek spolu s čechravami, srdcovkou, kakosty, bohyškami, vytrvalými pomněnkami a dalšími květinami. Druhým rokem po přesazení už může kvést. Vzácností jsou asijské a americké druhy kvetoucí v létě, dokonce i v modré barvě. Zatím jsem se nimi setkal jen v odborné literatuře. V přírodě rostoucí upolín evropský je zákonem chráněnou rostlinou. Upolín je příbuzný pryskyřníku, proto ho lze zařadit mezi jedovaté rostliny. Zářící žlutá a oranžová barva láká hmyz i děti. Včela a čmelák se spokojí s pylem a nektarem, děti by si měly po utržení umýt ruce, aby jim na nich nezůstala “šťáva” ze stonku.
