U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Šetrný zahradník 4
Kategorie: Zahrada | Autor:
V přírodě fungují mnohostranné vzájemné vztahy tvořící ekosystém. Jeho součástí jsou pochopitelně nejen rostliny, ale i nejrůznější tvorové. Některé považujeme za užitečné a máme tendenci je chránit, jiné vnímáme jako škůdce. Jenže příroda nefunguje podle lidských pravidel a pokud máme snahu využívat “bezplatně” jejich služeb, měli bychom některé své soudy přehodnotit. Na našich zahrádkách – a nejen na nich – platí zákon “sežrat a být sežrán”. Silnější likviduje slabšího a ten má zase jiného přirozeného nepřítele – a tak pořád dokola. Tam, kde je tato biologická rovnováha narušována jednostrannými zásahy, dochází však k nepříjemnému stavu, kdy jedna strana získává převahu. Tím, že likvidujeme nepěkné nebo nesympatické živočichy, například ropuchy nebo rejsky, připravujeme se o bezplatné pomocníky v boji s plži nebo roztoči. Jako dobří zahradníci bychom měli své přirozené společníky lépe znát. Proto si dnes řekneme o funkcích alespoň těch nejznámějších. Ježek vychází na lov v noci a chytá červy, housenky, ponravy, plže a slimáky, myši a další drobné obratlovce. Ohrožují jej insekticidy a jedovaté granule proti plžům. Ještěrka požírá plže, hmyz, housenky a červy. Do zahrady je přiláká suchá zídka či jiné slunné suché místo. Chraňme je i jejich vajíčka, která klade samička do půdy. Krtek zbavuje zahradu červů, hmyzu, larev a kukel, ponrav a plžů. Likvidují dokonce i hnízda hrabošů. Denně musí sníst tolik, co sami váží, a tak jejich pomoc je skutečně vydatná. Lumek je jedním z méně sympatických zahradních živočichů. Pomocí dlouhého kladélka se však umí zavrtávat do živých mšic nebo housenek bělásků. Později larvy vyžírají svého hostitele zevnitř. Jediný lumek dokáže tímto způsobem zahubit až 1000 mšic. Pestřenky podobající se malým vosám kladou svá vajíčka doprostřed kolonií mšic. Po vylíhnutí se do nich larvy, které připomínají běložluté červíky, s radostí pustí. Nalákáme je bohatstvím květin a mrkvovitých zelenin. Pavouci, zejména křižáci, skákavci a bežníci, patří k nejúspěšnějším lovcům škůdců. Lapají mouchy, motýly, brouky, housenky, ploštice, roztoče, mšice a mnoho dalších druhů hmyzu. Ropuchy a skokani slídí po plžích a hlemýždích a chutnají jim i červi a hmyz. Ke tření potřebují vodu a vlhké břehy, pokud možno s bahenními rostlinami. Jsou velmi citliví na jedovaté postřiky. Slepýši chytají v noci plže, červy a hmyz. Libují si ve vlhkém prostředí a v kompostech. Zahradníci se jich nemusí bát, jiným tvorům neublíží. Slunéčka ať už červená, žlutá či jinak zbarvená spořádají velké množství mšic. Ten, kdo se snaží likvidovat mšice jedy, zbaví se i slunéček. Střevlíci s pevnými blýskavými krovkami loví červy, housenky, kukly, larvy mandelinky bramborové a plže. Škvoři patří k horlivým dravcům, kteří v noci loví mšice a jiné druhy hmyzu. Někdy se bohužel vrhnou i na květinová poupata, což jim bývá osudné. Zlatoočky jsou navzdory svým pohádkově zlatým očkům dravci, kteří ve stadiu larev zlikvidují množství mšic, svilušek, štítenek a dalšího hmyzu. Dospělé přezimují ve skladištích a zahradních domcích.
