U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
POKULHÁVAJÍCÍ pranostika
Kategorie: Příroda | Autor: Jan Rys
Lidová pranostika říká, že na svatého Řehoře čápi letí přes moře. Dnešní ornitologové by něco takového určitě nevyslovili, protože toto tvrzení za skutečností poněkud pokulhává.
Sledují totiž cesty čápů do zimovišť pomocí značkovacích kroužků a miniaturních vysílaček, připevněných přímo na těla ptáků. Denně je monitorují a zajímají se nejen o směr, kterým míří, ale také jaký způsob pohybu používají. Tak zjistili, že se čápi vyhýbají delšímu přeletu přes moře, stejně jako vysokým horám, jako jsou například Alpy. Táhnou jen za příznivých povětrnostních podmínek v teplých vzestupných proudech, které se tvoří pouze nad pevninou. Těmi se nechají vynášet do velkých výšek, odkud klouzavým letem směřují ke svému cíli, zimovišti. Denně tak ulétnou až dvě stě kilometrů.
Naše krajina je rodištěm dvou druhů čápů – čápa bílého a čápa černého. Čáp bílý má v oblibě otevřený terén v záplavovém území řek a kolem rybníků, kdežto čáp černý sídlí v lesnatých krajích, často až v horských polohách. Každý rok v polovině srpna všichni čápi opouštějí své rajony a odlétají zimovat na jih. Cestování je pro ně náročné, potřebují při něm hlavně spolehlivou navigaci. Mladí nezkušení ptáci se proto nechávají vést zkušenými dospělými jedinci. Před odletem se shlukují do hejn a vyčkávají na příznivé povětrnostní podmínky. Povel k odletu dají staří ptáci – začnou kroužit do výše – a všichni ostatní se k nim přidávají.
Po osmdesátiletém výzkumu kroužkování evropských čápů se nashromáždilo tolik údajů, že mohla být sestavena podrobná mapa jejich cesty do jižních zimovišť. Tah probíhá dvěma směry, jihozápadním a jihovýchodním. Ten druhý je frekventovanější snad proto, že ptáci mají větší možnost cestovat krajinami řek. Letí přes jižní Moravu do “čapí brány” – Maďarska, dále pak na Balkán, Bospor, Malou Asii, Palestinu až do srdce Afriky. Zimoviště tu nacházejí všude kolem bahnitých lagun v povodí řek a není-li tu dost potravy, pouštějí se dále, až k pobřeží moře.
V přechodném místě pobytu se nezdrží déle než dva měsíce. Již během února se čápi vydávají na zpáteční cestu stejnou trasou, jakou přilétli. Snaží se, aby do konce března nebo začátku dubna byli u svých hnízd a hájili je před cizáky. Tuto funkci plní hlavně samci. Mladí čápi domů nijak nepospíchají, potulují se po kraji, kde mají bohatě prostřený stůl s obojživelníky. Rodiště je zatím moc netáhne, proč také, vždyť pohlavně dospívají až ve třetím roce života.
* * *
Čáp bílý
Čáp černý
FOTO AUTOR
