U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Tluču, tluču máslo
Kategorie: Volný čas | Autor: Iva Tvrzová
Některé koníčky si “osedlají” člověka nečekaně a neplánovaně. U sběratelství stojí často na počátku náhodný nález věci, nezřídka poničené, která okouzlí svého objevitele natolik, že se začne pídit po dalším podobném exempláři, pak ještě po dalším, pořídí si odbornou literaturu – a už není cesty zpět. Zrodil se sběratel.
Pokud byste loni zavítali do Pelhřimova právě v době konání 13. mezinárodního festivalu rekordů a kuriozit, mohli byste se tu setkat s řadou takových nadšenců. A dokonce se tu se svými sběratelskými objekty pokoušeli i o rekordy. Tak jsme se seznámili s manželi Hyškovými, ve svém volném čase ,máslaři’.
Všechno začalo na podzim roku 2000, kdy pan Vlastimil Hyška našel při opravě domu na půdě jakési kovové zařízení. Protože ještě pamatuje, jak jeho maminka odstřeďovala mléko a stloukala máslo, poznal, že je to část odstředivky na mléko. Jednalo se o slavnou značku Alfa Laval, rok výroby 1914. Švédská firma Alfa Laval totiž přišla v roce 1878 jako první na světě s odstředivkou mléka. Pan Hyška začal odstředivku dávat dohromady, sehnal chybějící části. A tehdy se zrodil jeho zajímavý koníček.
S manželkou je napadlo: “Co kdybychom předváděli lidem, jak se dříve dělalo máslo? Těm starším to připomněli, těm mladým ukázali.” Sehnali si tedy ještě máselnici vrtku a na podzim 2002 na pouti v jejich vesnici předvedli odstřeďování a stloukání másla. Akce měla úspěch a starosta je pozval, aby vystoupili při oslavách 650. výročí založení Bílého Kostela nad Nisou.
Houpačky, tlučky, kvedlačky
Pan Hyška začal základ sbírky doplňovat o další exponáty. Něco koupili v bazarech, něco objevili po půdách příbuzenstva, něco dostali. Věci byly většinou ve špatném stavu, zvláště dřevěné části – ty pak dodělával známý truhlář. Kovové předměty byly rezavé a znamenalo to hodiny a hodiny práce, než se zase zaleskly v téměř původní kráse.
Vedle několika odstředivek získal pan Hyška i nejrůznější typy máselnic. Pro každý kraj i dobu byly typické určité máselnice. První byly kvedlačkové – obyčejná kvedlačka udělaná z vrcholu smrčku a k ní hrnec. Další jsou třesadlové, menší skleněné, u nichž se otáčí klikou. Asi nejznámější jsou vysoké štíhlé dřevěné tlučky, typické pro střední a severní Čechy. V Podkrkonoší zas byly rozšířené houpačky, velké dřevěné máselnice, kterými se třeba hodinu kolébalo. Z Moravy pocházejí bubnové máselnice s klikou. Pan Vlastimil se může pochlubit i “rodinnými” máselnicemi. Velkou modrou houpačku, pocházející asi z roku 1880, vyrobil pravděpodobně jeho pradědeček a houpačku ze světlého dřeva dělal v roce 1929 jeho otec. Skleněné a kovové máselnice mají proti dřevěným tu výhodu, že se dají vychladit – máslo se tak lépe stlouká.
Sbírka pro radost druhých
Dnes má sbírka pana Hyšky a jeho paní na šedesát exponátů. Nezůstalo jen u odstředivek na mléko a máselnic, přidali k tomu i další předměty, související s domácím zpracováním mléka: konve, bandasky, lahve, máselňáky (krajáče), smetaníky (na sebranou smetanu), formy a dózy na máslo. Některé věci se získávají těžko, například dřevěné formičky na máslo. “Když se uklízela půda, staré nepotřebné předměty se vyhodily, dřevěné spálily, a tak mnohé formy vzaly za své,” konstatuje Jiřina Hyšková. Má oblíbenou kulatou formičku, kterou koupili v Mníšku: “Ta s námi cestuje všude, tu mám nejradši.”
“Napadlo nás, že bychom všechny ty zajímavé věci mohli ukázat i známým a dalším lidem, kteří budou mít zájem. Tak jsme udělali v síni našeho domu takovou malou expozici,” vysvětluje pan Vlastimil. Paní Jiřina, jejíž zálibou je především staré keramické nádobí, vše doplnila keramickými formami na pečení, mlýnky, kyticemi sušených bylin. Síň působí velmi příjemně. Chodí sem nejen známí, ale i ti, co se doslechli, přijdou děti ze školy. “Naše vnučka, pokud je doma, dělá průvodkyni, my k tomu někdy přidáme ukázku výroby a ochutnávku,” doplňuje sběratel.
Když si manželé Hyškovi chtějí udělat radost, jdou do bazaru. “Muž si teď koupil klapačku na syrečky – ta je ovšem nově vyrobená – a já starý hrnec,” usmívá se paní Jiřina. Předvádění výroby másla totiž začali doplňovat o další ukázky. Mají už ve sbírce lis na tvaroh – šráček, a teď tedy přibude výroba syrečků.
Do roka plánují tak čtyři pět akcí, víc ne. Příprava i realizace jsou celkem náročné – musí koupit kvalitní čerstvé mléko od sedláka a uchovat ho chladné. “Jednou jsme jeli na akci, bylo horké léto. Mléko nám cestou zkyslo a z předvádění nebylo nic,” prozrazuje pan Hyška. Náročné je i následné mytí všeho použitého náčiní. A veškeré náklady s předváděním a ochutnávkou hradí sami. Letos se chystají na oslavy 110. výročí založení místní školy a možná se zúčastní krajských dožínek v Liberci. Přehlédnout je nemůžete, kromě výrazného nápisu na stánku mají oba hezké stylové červenobílé oblečení.
Nejen sběratel, i rekordman
“U nás ve vsi má hostinský také nějaké odstředivky a máselnice. Vyzýval jsem ho k souboji ve stloukání másla, ale nechtěl. Tak jsem si řekl, že budu soutěžit s časem, a přihlásil jsem se do Pelhřimova,” říká pan Vlastimil. Tady loni v létě na festivalu vytvořil za asistence manželky rekord v odstřeďování a stloukání másla. V odstředivce z r. 1930 a máselnici z r. 1901 udělal z 5 litrů mléka 20 deka másla v čase 13 minut a 37,64 sekundy. “Uvažujeme znovu o překonání našeho rekordu – nebo se najde někdo, kdo by chtěl s námi soutěžit?”
* * *
Manželé Hyškovi se svými posledními ,úlovky’ – klapačkou na lisování a prkénkem na zrání syrečků. Podle formy, používané okolo r. 1900 v Lošticích a Ivančicích, je vyrobil dnešní truhlář
Skleněná máselnice třesadlová z roku 1901
Síň s máslařskou expozicí: vlevo před dřevěnou stěnou vidíte různé typy máselnic a odstředivku, ve výklenku pod schody je za konvemi a bandaskami první exponát sbírky – odstředivka Alfa Laval z roku 1914
Dřevěná máselnice houpačka, kterou pravděpodobně vyrobil někdy v roce 1880 pradědeček pana Hyšky. Stojan je už nový
Zdobené dřevěné formy na máslo
Odstředivka mléka Škoda Libella z roku 1932
Lis na tvaroh zvaný šráček, asi 1900
FOTO PAVEL VESELÝ
