U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
DRUHÉ BYDLENÍ 1.
Kategorie: Návštěva | Autor: HN s využitím publikace DRUHÉ BYDLENÍ V ČESKU, Ivan Bičík a kol.
Národ chatařů a chalupářů – tak bývá nazýván lid český, především ten, který trvale žije a pracuje ve velkých městech. Víkend co víkend, o prázdninách a dovolených ani nemluvě, se pro tyto kutily, zahrádkáře, pěstitele, chovatele a další náruživce odehrává ve stejné režii – co nejrychleji z práce, zabalit, naložit a vyrazit.
Na to své milované místečko, do svého druhého domova…
Krátké ohlédnutí
Pojmy “chataření” a “chalupaření” se v našem slovníku běžně objevují až koncem 60. let 20. století. Před 2. světovou válkou i těsně po ní to byla označení neznámá. Do dvacátých let bylo “jet se rekreovat” výsadou v podstatě jen panovnických rodin, šlechty a boháčů, ostatní skupiny obyvatelstva preferovaly spíše krátkodobé “útěky” z měst. Jezdilo se např. rybařit, na jednodenní výlety, oblíbená byla myslivost atp. Mladí pak volili mezi stanováním v přírodě, trampingem či organizovaným skautingem. Teprve od 20. let minulého století začínají v okolí Prahy vznikat první chatové osady, především u řek Vltavy, Berounky a Sázavy, později i v Podbrdsku a Mnichovicku – a slovo chataření pomalu přestává být prázdným pojmem.
Skutečné začátky
Po roce 1945 se stát i lidé nejprve vzpamatovávají z války jak po ekonomické, tak po psychické stránce. Zprvu je doba pro rekreační stavění nepříznivá, neboť se osídlují oblasti pohraničí, oblíbené se navíc postupně stávají domy a usedlosti na horách i v podhůří, rekonstruují se zemědělské usedlosti. Tak se začíná rozvíjet tzv. chalupaření a vzkvétá bok po boku s již probíhajícím rozvojem chataření (to se v tomto období rozšiřuje i dále od Prahy, neboť vinou politické situace je znemožněn tolik oblíbený tramping i skauting a vzniká tzv. kolektivní rekreace odborářská a svazácká…). K rozvoji chataření v této době přispívá také mimo jiné počínající automobilizmus, zavedení volných sobot, seberealizace při stavění i to, že vlastnit “druhé bydlení” se stává módou. Navíc vlastnictví rekreačního objektu bylo rozumným uložením financí.
Zlatá éra
Od konce 60. do konce 80. let nastává v rozvoji chataření a chalupaření obrovský boom. Politické události závěru šedesátých let a následná normalizace způsobily, že spousta lidí začala unikat do vlastního soukromého prostředí a seberealizovali se právě při údržbě či stavbě “druhého bydlení”. V 70. letech bylo postaveno až 8 tisíc nových rekreačních objektů ročně. Mnoho lidí se cítilo být více doma na chatě či chalupě než v městském bytě. Rozvoj chataření, ale především chalupaření měl mimo jiné zásluhu na záchraně mnoha chátrajících objektů či na zmírnění vylidňování vesnic a obcí, na druhou stranu se začaly znečišťovat vodní toky a krajina, houstla víkendová doprava… Výstavba “druhého bydlení” kulminuje v letech 1970 až 91, kdy se počet rekreačních objektů zdvaapůlnásobil, což nemá ve světě prakticky obdoby.
Útlum
V 80. a 90. letech končí vrcholné období výstavby objektů “druhého bydlení” – v Česku existuje 267 000 těchto staveb a dalších 128 000 neobydlených domů sloužících rekreaci. Se změnou politické situace a rozvojem soukromého podnikání začínají mít lidé jiné zájmy a také méně času, samozřejmě i na zvelebování chat a chalup. Otevírají se hranice, dochází ke změně cen nejrůznějšího zboží, “druhé bydlení” již není pro každého. Mnoho lidí mění soukromé objekty na penziony apod. Dnes se dá předvídat, že postupně dojde pravděpodobně ke stírání rozdílu mezi vnímáním trvalého a “druhého bydlení”. Vždyť již dnes spousta důchodců a mladých rodin volí (většinou z ekonomických důvodů) kdysi rekreační objekt k trvalému bydlení.
Od konce 60. let s rozvojem automobilizmu byla po chalupách velká sháňka, zvlášť mezi obyvateli bytů v panelových domech
Balkon a lodžie zvětšovaly jinak malý obytný prostor. Pobití stavby světlými úzkými palubkami bylo velmi módní
Chalupaření mělo mimo jiné zásluhu na záchraně neobydlených a neudržovaných objektů na vesnicích
Malá základna nutila stavitele k vysokým štítům, aby i podkroví mohlo být obytné
Údolí v osadě Panenská Hůrka na Liberecku
FOTO P. VESELÝ, I TICHÝ, Z. PRCHLÍK, ZI