Anglická zahrada u Průhonického parku

Rubrika: Zahrada, Zahradní realizace

Jde o velmi intimní a romantickou zahradu. Nejspíš i proto, že se kolem svažitého, zídkami vymodelovaného pozemku zachovaly staré dřeviny, zdi a ploty. Navíc tu není nouze o tajemství a překvapení.

Osázený kruh kolem ořešáku z jedné strany a diagonální výsadba z druhé dodala trávníku ležérně nepravidelný tvar

Stavět na zelené louce, kde nevíte, co si kdo vedle vás postaví? Vkusu manželů Bucharových více vyhovoval pozemek s historií v příměstské obci, kde mohli zapojit dům se zahradou do reálného okolí. Na vyhlédnutém pozemku však bylo vrakoviště a sklípek zaplněný haraburdím. A půl metru pod povrchem podzemní voda – ostatně kdysi tu býval rybníček. Manželé proto s koupí váhali, ale “dostal” je krásný ořešák v zadní části pozemku, klidné okolí a blízkost Prahy.

Náš ořešák

Terénní nerovnosti lemované zídkami vznikly z materiálu vybagrovaného při budování základů domu

Spolu s budováním domu se rozjely stavební úpravy pozemku. “V době, kdy se bagrovaly základy, jsme nechali vytvořit kolem domu rovinu, vytyčili jsme systém opěrných zídek a za ně jsme ukládali zeminu z výkopů. Tyto drobné stavební prvky příjemně narušují jednolitost zeleně a dodávají zahradě rytmus,” říká Ing. arch. Buchar.

Důležitou roli při plánování a situování domu prý sehrál ořešák. “Ten se pro nás stal určujícím prvkem. Celou budovu jsme natočili a prosklenými plochami otevřeli tak, abychom i zevnitř na ořešák co nejlépe viděli. Z oválného tvaru koruny vycházejí obloukovité části půdorysu domu – oblouk jsme zachovali i uvnitř. Strom sice někdy vytváří stínu až moc, ale na podzim plodí výborné ořechy, kterým není široko daleko rovno, a v letních vedrech nám poskytuje intimní posezení s půvabným výhledem do zahrady. Na jaře před olistěním zem pod ním pokryjí rozkvetlé cibuloviny.”

Kouzlo cihel

Jak říká majitel, celá stavba domu trvala tři roky: “Nejprve jsme postavili vlastní nosné zdivo a za rok jsme dům obezdili lícovými cihlami. Mezi obě vrstvy jsme ještě vložili izolaci. Když už jsme se rozhodli pro obložení domu pohledovými cihlami, zhotovili jsme z nich i zídky na zahradě a některé dlažby, aby spolu dům a zahrada co nejvíce korespondovaly.”

Díky spoustě propracovaných zdobných detailů na fasádě z pohledových cihel a díky umístění v bujné zeleni tento dům vypadá moderně a starosvětsky zároveň

Původní zeď, která ohrazuje část pozemku, je z místního kamene. Majitelé v ní ponechali i polorozpadlou dřevěnou branku – jen tak, pro krásu starého dřeva. Pochopitelně ji ale zajistili proti zlodějům.

Část zdi ovšem vznikla nově, Bucharovi ji stavěli společně se sousedem. Její jednolitost rozbíjí nika, kterou navrhla paní Barbora. Nika slouží k vystavování různých drobných plastik a je vyložena modrou mozaikou čistě z odpadu – z rozbitých dlaždic posháněných po prodejnách a z rozbitých keramických talířů. Stejná mozaika zdobí i betonovou desku stolku na květináče, který má podstavec z bývalého šicího stroje.

Pohledové cihly pokrývají i robustní sloupy u vstupní branky a zajímavě ladí s jejím decentně modrým povrchem. Pozemek Bucharových získává body i tím, že není situován přímo u silnice. Projíždějící auta od něj dělí vzrostlé javory a pruh trávníku s výsadbami host, kapradin, bergenií, hortenzií, pivoněk a růží.

Zahrada scénografky

Inženýrka Barbora Bucharová mimo jiné působí jako divadelní a filmová scénografka. Podílela se i na filmech Mlhy Avalonu nebo Van Helsing. Na vlastní zahradě si chtěla dát opravdu záležet – vždyť její krása a funkčnost musí na rozdíl od filmové scény trvat celé roky!

Keramická dlažba na cestičkách je praktická a ladí s cihlovým domem

“Manželka nakoupila stohy odborných knih a vždy před spaním studovala druhy rostlin a jejich nároky, aby vybrala přesně to, co se v naší zahradě ujme a bude tu dobře působit,” líčí počátky architekt Buchar. “Moje žena nečekala s budováním zahrady až na dostavění domu. Ještě dříve, než jsme začali hloubit základy, už v severozápadním koutě pozemku založila skalkovou výsadbu. Okrasné výsadby jsme pak oddělili drátěným plotem, aby tam dělníci neskládali materiál a nepoškodili je. Pochopitelně i přesto časem zjistíte, že něco roste až moc a něco zas málo, takže jsme postupně přesazovali. Další části zahrady jsme dobudovávali později, když už jsme měli čas a možnost dořešit modelaci terénu zídkami. Zahradu ale vlastně nedokončíte nikdy,” uvažuje náš hostitel.

Prvotní koncepce měla za úkol rozčlenit zahradu na menší uzavřené celky, které ale budou něčím sjednocujícím propojené. Výsledkem je zahrada plná tajemství a drobných překvapení. Hlavní část zahrady leží u výklenku domu přivráceném k dominantnímu ořešáku. Původně tu byl kontinuálně se svažující terén, který ovšem pan Buchar přeměnil na terasu se třemi schůdky.

Majiteli padl do oka kovový gril ve stylu vynálezů Julese Vernea víceméně náhodou

Terasa z kameninové dlažby společně s cihlovými schodišti a kruhovou cihlovou platformou kolem ořešáku rozšiřuje od jara do podzimu obytný prostor, který je hojně využíván. Stala se i oblíbeným místem příležitostných pracovních schůzek. Vedle posezení u domu stojí litinový gril, který vypadá jako objekt z verneovky. “Jeho výhodou je, že dobře hřeje, takže na podzim si do něj naložíme dřevo a přitápíme si u posezení venku.”

Kostra zahrady

Kosterními rostlinami zahrady s těžší, zásaditou půdou se v partiích poblíž terasy staly vistárie čínská, tis červený sloupovitý, jilm habrolistý zakrslý, magnolie hvězdokvětá a v prostoru pozemku solitéry: svída japonská, javor dlanitolistý a ruj vlasatá.

Na výsluní, podél zídky, jsou zkombinovány různobarevné jehličnany s listnatými dřevinami s pestrým zbarvením listů: červenolistý a žlutolistý dřišťál Thunbergův, panašovaný brslen Fortuneův a purpurový javor dlanitolistý. Kromě ořešáku Bucharovi “zdědili” i šeřík, pustoryl nebo zlatici a tyhle keře zde doslova bují – je nutné je průběžně seřezávat.

Základ výsadeb tvoří listnaté dřeviny, třebaže v dnešní éře „bezúdržbových“ zahrad nejsou „in“

Dřevinám se přizpůsobila koncepce ostatních výsadeb, ve kterých se uplatnily osvědčené druhy trvalek z přebytků sousedů: například pivoňky a jaterníky. Do zeleně kapradin vnášejí barvy kvetoucí denivky a růže či jemné obláčky čechrav.

Trávník za domem se svou kvalitou blíží anglickému a je rozkoš se po něm projít naboso. Od domu jej dělí pestrobarevný záhon růží a trvalek. V pozadí odděluje zahradu od sousedů vzrostlá bříza a modřín. Před nimi roste zmarličník, stříhané buxusy, pěnišníky a pár azalek. Tohle zákoutí majitelé vytvořili jako reminiscenci na Průhonický park, který leží nedaleko odsud.

Kabát z přísavníku

Pestrý záhon za domem po celý rok poskytuje řezané květiny do váz

Zahrada svým způsobem prolíná i do fasády domu, jejíž tvář se díky přísavníku trojcípému v průběhu roku nenapodobitelně proměňuje. Půdu u kořenů přísavníku chrání koberec bylinek, které pravidelně nacházejí uplatnění v kuchyni.

Unikátní je lavička “pro kočku”. Ta je z jednoho velkého kusu kamene a z boku má prohlubeninku, ve které se drží voda. “Původně to byla filmová dekorace. Je zajímavé, že tu trochu vody objevili nejen ptáci a naše kočka, ale kdykoliv k nám přijde nějaká návštěva se psem, každý tu vodu vyčenichá a napije se z ní,” usmívá se autorka nevšedního artefaktu. “Závlahy tu nemáme, vystačíme si se zahradní hadicí. Jenom škoda, že jednou mrazem praskla pumpa za ořešákem a ztratila funkčnost. Bylo to vysloveně inspirativní, si občas zapumpovat.”

text: RADKA BOROVIČKOVÁ
foto: ZDENĚK ROLLER