U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Jaro leze přes plot
Kategorie: Březen | Autor: RB
Kdybychom ctili moudré rady předků, seděli bychom v březnu a dokonce i v dubnu ještě za pecí. Jenže jaro leze přes plot a u toho přece nesmíme chybět. Noční teploty se sice ještě občas propadají pod nulu, přes den však dovede sluníčko vyhřát vzduch až ke 20 °C. Je čas udělat ve stavení průvan. A pokud je ani to nezbaví zatuchlého puchu, čtěte pilně v našem kalendáři; dozvíte se, jak zatočit s vlhkostí a plísněmi. Ale honem zase ven. Také země hltá slunce plnými doušky. Koncem měsíce lze na jejím povrchu naměřit téměř sedm stupňů. A můžeme začít sázet nejen do skleníků, ale i na záhony. Začínají se hemžit hmyzem. Mnozí k těm potvůrkám v zemi nemáme zrovna vřelý vztah, ale spousta jich je opravdu užitečných. Jen mezi brouky jsou to, jak spočítal doktor Peleška s kolektivem, čtyři svižníci, osmnáct střevlíků a krajníků, čtrnáct světlušek a páteříčků, hodně pestrokravčeníků, chlupatců, slunéček, huňáčků nebo štítohlavců. Na některé z nich Ondřej Sekora ve své výchově děti k lásce k přírodě a jejím obyvatelům zapomněl. Zřejmě odhadl, že by je čerstvě slabikující dorost pěkně “zmastil”. Ale zpět k březnu. Víte, jak přišel ke svému jménu? Inspirací byl, jak jinak, sám život. Všechno je v té době “březí”, v očekáváni zázraku zrození. Zvířata i příroda. Do stromů se vrací míza, probouzející pupeny. Z těch úzkých a zašpičatělých vyrazí nové větévky. Pupeny poněkud tupější skrývají listy a v oněch baňatých ještě pospávají poupata se zárodky tyčinek, pestíků a květních obalů. Nevím, jestli myslel Radovan Krátký při tvorbě následujícího březnového pořekadla zrovna na pučící květní pupeny. Vyloučené to rozhodně není: “Padají-li podprsenky už na Josefa (19. 3.), je to pro úrodu dobrá trefa.” Pro jistotu bych však také občas přihnojila a zalévala…
