U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
CHATA JAKO Z POHÁDKY
Kategorie: Návštěva | Autor: Iva Tvrzová
“Vypadá tak trochu jako chaloupka z pohádky,” shodli jsme se s fotografem, když jsme stáli před ní. Chata je ve skutečnosti velmi střízlivou stavbou, pohádkovou atmosféru jí dodávají vyřezávaný štít a oblouky dřevěné verandy a přístřešku nad schodištěm i různé dřevěné plastiky a zvoničky na zahradě kolem. Spousta bujné zeleně, obrůstající stavení, zas vyvolá vzpomínku na zámek Šípkové Růženky.
Jsme na návštěvě u výtvarníka Petra Eschlera nedaleko Svatého Kopečku u Olomouce. Protože pan Eschler je autorem zajímavých dřevěných plastik a originálního dřevěného nábytku (mohli jste si o něm přečíst i v našem časopise), byli jsme na jeho chatu zvědaví. Přesto, že stojí na úzké dlouhé parcele, obklopena z obou stran řadou stejných pozemků, připadáme si tu jako na samotě. Je to jednak díky zeleni, která zahradu s chatou odděluje od ostatního světa, jednak proto, že okolní chaty jsou téměř neviditelné – většinou jsou jen přízemní, s rovnou střechou, jak se stavěly v 60. letech. Hned za příjezdovou cestou je les, z druhého konce zahrady je výhled do polí.
Historie a současnost
“Můj tatínek koupil zahradu v roce 1960. Nejdřív postavil malou dřevěnou chatičku vzadu na pozemku, pak začal stavět zděný rekreační domek, ale kvůli nemoci se se stavbou daleko nedostal. Dokončil jsem ji teprve já až na konci 80. let,” vysvětluje historii chaty pan Eschler. Protože byl omezen daným půdorysem, má chata kromě zděného suterénu a přízemí i obytné podkroví pod šikmou střechou. Téměř celé přízemí zabírá veliký pokoj s kuchyňským koutem, pak tu je už jen malá koupelna, WC a předsíň. V podkroví je ložnice a dvě pracovny manželů. Původně otevřená dřevěná veranda dostala později střechu a byla zasklena, před rokem bylo zastřešeno i schodiště na verandu. Právě tyto dřevěné přístavby, vybudované s důrazem na dobře provedený detail, dávají stavení tak trochu pohádkový vzhled. Chata není využívána jen o víkendech a dovolené, ale často i během týdne, protože Petr Eschler si do suterénu přestěhoval z města svůj ateliér, tvoří tu i prodává svá díla. Stavení je naštěstí vybaveno tak, aby poskytovalo dostatečný komfort. Kromě krbových kamen v pokoji je v domě kotel a rozvod ústředního topení, na pozemku je vlastní studna. Část vybavení interiérů pochází z vlastní dílny, včetně originálně výtvarně zpracovaných kousků nábytku a různých plastik.
Kouzelná zahrada
Dům stojí v zadní části zahrady, takže ho spatříte teprve tehdy, až přijdete cestičkou blíž k němu. Díky vzrostlé zeleni si vůbec neuvědomujete blízkost dalších chatařů. Z každého místa se tu otevírají mezi stromy zajímavé pohledy. Na trávníku a pod stromy jsou rozmístěny různé, převážně dřevěné skulptury, jejichž autorem je náš hostitel. Sem tam leží krásné oblé kameny. Hezká zátiší vytvářejí i popínavé rostliny na verandě a boční zdi. Cestičku od vrat k domu večer osvětlují nízké lampy. “Většinu stromů na zahradě vysázel ještě můj otec. Ovocné se letos dočkaly důkladného zmlazení. U plotu vedle chaty je čtyřmetrová dřevěná palisáda a řada tújí, divoce tu roste líska a šeřík. U domu jsme asi před sedmi lety zasadili okrasnou vrbičku. Stahuje od základů chaty vodu, ale když je sucho, musíme ji ještě zalévat. Aby se pod ní dalo sedět, měla podepřené větve. Ale byla už tak rozrostlá, že jsem loni pod ni musel udělat pergolu.” Vzniklo tu příjemné posezení s velkým stolem a lavicemi ve stínu a s hezkým výhledem do zahrady. “Rádi jíme venku,” svěřuje se majitel, “kromě sezení pod pergolou máme ještě další stůl s židlemi na zahradě, které se dají stěhovat za sluníčkem.” Spokojeně se tu tváří i čtyřnohý obyvatel, jezevčík, pánem něžně zvaný Fifka, vlastním jménem Viky. Příjemně zabydlená zahrada vznikla zčásti jako reakce na sterilní kancelářské prostředí v dřívějším majitelově zaměstnání a jako touha po větším kontaktu s živou přírodou. Ta se tu hlásí o slovo na každém kroku – ať už v podobě dřeva, přírodního kamene nebo bujně rostoucí zeleně. Tady stačí zastrčit do země proutek a za chvíli se už zazelená. Tak to bylo i s velikonoční pomlázkou, ze které je dnes pěkný stromek. A po chatě se vesele pne psí víno. “Od jara tu všude zpívají ptáci, kos má hnízdo přímo nad pergolou,” dozvídáme se.
Galerie na trávníku
Nevšední vzhled dávají zahradě nejrůznější dřevěné plastiky, od “hlav” přes rozměrnější díla, jako jsou “Plot”, “Vrata s ženskou postavou”, “Milenci v okně” až po několikametrové zvoničky. Některé tu jsou trvale, jiné se zrovna vrátily z nějaké výstavy. Zajímalo mě, z jakého dřeva je výtvarník dělá, aby jim déšť a mráz neublížily. “Převážně z modřínu nebo borovice, protože ty jsou hodně přiskyřičnaté, případně z dubu. Aby venku lépe přežily, je možné je impregnovat, například karbolínem jantarovým, který není nepříjemně cítit, použít se dají i různé vodou ředitelné materiály (Soudal), které by měly vydržet pět až šest let,” sděluje nám své zkušenosti Petr Eschler. Nedávno byla opravena a doplněna dlažba před chatou a vedle ní. Je z břidlice, kterou sem přivezl ještě tatínek pana Eschlera. Podobně byl využit i další materiál, který tu byl léta uskladněn. Často se dokonce jednalo o odpadní materiál, který teď našel nové uplatnění. Například z úlomků žuly vznikla zajímavá podlaha na verandě. Starý kamenný patník je zas součástí jakéhosi kladkostroje, s jehož pomocí se dají lehce zvednout padací dveře, vedoucí z předsíně do suterénního ateliéru. V nejbližší budoucnosti je v plánu zvětšení ateliéru a další místnost v přízemí. Ale dost slov, více vám povědí fotografie. Snad tu kouzelnou atmosféru, kterou jsme zažili nedaleko Svatého Kopečku, dokázaly postihnout.
Foto – Od vstupní brány není chata vůbec vidět, příchozímu se ukáže až v poslední chvíli – a i tehdy schovává svou tvář do zeleně
Foto – Výtvarník Petr Eschler na zahradě své chaty s jezevčíkem Fifkou a jednou ze svých plastik
Foto – A pohled z druhé strany – od pergoly do zahrady
Foto – Hned při vstupu na rozlehlou verandu obklopí návštěvníka různé dřevěné plastiky
Foto – Téměř celé přízemí chaty zaujímá velký pokoj s kuchyní. Většina nábytku, ale především různá dřevěná umělecká díla pocházejí z ruky našeho hostitele
Foto – Téměř celé přízemí chaty zaujímá velký pokoj s kuchyní. Většina nábytku, ale především různá dřevěná umělecká díla pocházejí z ruky našeho hostitele
Foto – Zajímavé zábradlí se vine do podkroví v měkkých křivkách jako meandry tichého potůčku
Foto – Pracovna majitele – přírodu má na dosah, i když sedí u počítače: všimněte si venkovní pnoucí zeleně, která už úplně zakryla okno
Foto – Jedno z malebných zákoutí na verandě
Foto – Příjemné posezení hned před chatou poskytuje pergola, podpírající větve okrasné vrbičky. Velké střešní okno pouští světlo do suterénního ateliéru. Vlevo vidíte jednu z “hlav” a plastiku “Plot”
Foto – Skalničkám se dobře daří v žulových kvádrech s vyvrtanými otvory – jde vlastně o odpadní kámen z lomu
Foto – Malebný pohled na vstup do chaty. Soužití dřeva, kamene a zeleně je tu opravdu pohádkové
Foto – Jedna z velkých dřevěných plastik pana Eschlera v zahradě, nazvaná Vrata s ženskou postavou
Foto – Nahoře: dřevěná kůlna za domem je malou uměleckou galerií – jsou na ní zavěšena torza krásných litinových náhrobků, která pan Eschler zachránil před zničením. Dole: jedna ze zahradních zvoniček
FOTO PAVEL VESELÝ
