U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Přesazování vzrostlých stromků
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Hladík, FOTO ARCHIV
Při pohledu do zahrady občas zatoužíme po vytvoření hezkého zákoutí z větších keřů nebo stromů a nechceme čekat až do požadované velikosti dorostou kupované školkařské výpěstky. Zvláště při její rekonstrukci se nevyhneme přesazování již poměrně vzrostlých dřevin. Tam, kde bychom chtěli mít travnatou plochu, možná roste několik starších stromků, které by se hodily jinde. Ale jsme schopni přemístit strom či keř s těžkým zemním balem?
Přesazování má význam především u stromů, protože keře dosáhnou požadované velikosti během několika let. Vhodné jsou mladší exempláře, které se dobře ujímají, což je u stromů
do 15 – 20 roků.
Které dřeviny jsou vhodné
Většinu dřevin je možné přesadit. Lépe se ujímají ty ve školce několikrát přesazované, protože mají rozvětvenější kořenový systém s větším podílem jemných kořínků. V některých okrasných školkách lze získat vzrostlé stromy uvedeným způsobem již připravené.
Dobře rostou zejména dřeviny, které jsou schopny rychlé regenerace, např. zeravy, cypřišky, tisy, jedlovce, douglasky, lípy, jírovce, jasany, javory, olše, smrky, lísky a další. Špatně takový přesun snášejí druhy vytvářející kůlové kořeny, tedy borovice, ořešáky, břízy, trnovníky, vřesovce, jerlíny, hlošiny, modříny, vyšší jalovce, jedle, buky, duby, habry, aj.
Kdy a jak přesazovat?
Nejvhodnější je přesazovat mimo vegetační období. Listnáče buď v říjnu a listopadu, nebo v březnu před rašením; jehličnany nejlépe v dubnu až začátkem května nebo časně na podzim, tedy ve druhé polovině září. Dřeviny můžeme přesazovat buď prostokořenné nebo s balem. Bez balu to “zvládnou” pouze listnáče, a to jen mladší a menší rostliny (je nutné zachovat co nejvíce jemných kořínků se samovolně držící půdou). Méně vhodné jsou nepřipravené dřeviny z lesů nebo jiných podobných porostů; vyžadují větší péči a častěji uhynou. Dřeviny z kamenitých půd nelze přesazovat vůbec. Větší a starší listnáče se obvykle přesazují s dostatečně velkými baly. Jejich pevnost si můžeme pojistit tak, že s ročním předstihem vyryjeme po obvodu předpokládaného balu kruhový prostor, který vyplníme vrstvou vylepšené výživné zeminy; dřevina jí hustě prokořenění. Zemní bal na kořenech tvarujeme při dobývání nejčastěji ručně rýčem. Jeho objem se řídí velikostí dřeviny; u menších konifer mívají průměr 20 – 40 cm, u velkých 40 – 80 cm. Začneme tím, že seřízneme svrchní vrstvu půdy šikmo postaveným rýčem od paty dřeviny směrem ven až k prvním kořínkům balu. Na odkrytém povrchu odpíchneme jeho budoucí obrys. Průměr volíme odhadem podle velikosti a síly kmene a hustoty kořenů. Bal obryjeme ostrým rýčem a snažíme se nepostupovat proti kořenům. V naznačeném obrysu musíme kořeny ostře odseknout (nebo odstřihnout zahradnickými nůžkami) a potom půdu odkrýt a odhodit stranou. Kolem vyrýváme raději širší prostor, abychom po dosažení potřebné hloubky mohli snadněji přeseknout (přestřihnout) případné kůlové kořeny. Dolů postupujeme tak hluboko, kam předpokládáme, že sahají jemné kořeny. Dbáme též na to, abychom kmen nevyvraceli, neuvolnili tak kořeny v zemi a bal se nerozpadl. Když už se dá stromem hýbat, nahneme jej na bok a podložíme připravenou jutovou pytlovinou. Zabalíme celý kořenový bal odspodu nahoru a zavážeme těsně kolem kmene. Pevnost balu se dá podstatně zvýšit jeho promrznutím, což předpokládá přesazování již koncem zimy. Záleží však na odolnosti dřevin. Před vyzvednutím stromku svážeme korunu odspodu nahoru (jde-li o jehličnany), popřípadě jednotlivé partie větví (velký listnatý keř). Jestliže je ve skupině s dalšími, bude nutné svázat i sousední, aby byl zaručen přístup k patě dobývané dřeviny.
Na novém stanovišti
Na novém stanovišti předem vykopeme dostatečně velkou jámu, jejíž dno zryjeme. Před sázením zaplavíme jámu asi do poloviny vodou a po vsáknutí vysazujeme tak hluboko, jako dosud dřevina rostla. U starších je důležité dodržet při sázení i stejný směr ke světovým stranám. Po správném usazení obsypeme bal humózní zeminou. Stromy je třeba pevně zakotvit, aby se pohybem nadzemní části netrhaly nově se tvořící kořeny. U listnáčů po přesazení úměrně řezem redukujeme nadzemní část, abychom zabránili zvýšenému výparu. Kolem přesazených stromů nasteleme rašelinu nebo drcenou kůru ve vrstvě zhruba 10 cm; zadržuje půdní vlhkost a potlačuje růst plevelů. Po výsadbě je nutná důkladná zálivka, v které musíme pokračovat minimálně první sezonu.
PŘI NÁKUPU NEZAPOMEŇTE
* Zkontrolovat, zda není polámaná či jinak poškozená koruna.
* Prohlédnout kmínek, který by neměl být deformovaný a kůra odřená či poškozená.
* Odmítnout rostlinu v obalu z materiálu, který nepropouští vodu (umělá hmota, fólie i síťovina z umělé hmoty).
* Kupujte stromky v obalu z juty či netkané textilie, které se do půlroku v půdě rozloží.
* Zkontrolovat, zda je bal dostatečně vlhký a pevný; jen tak je zaručeno, že si domů nepřinesete rostlinu suchou.
* Kořeny přesahující mimo bal by neměly být silnější než tužka.
* Není radno kupovat exotické stromky ze zemí klimaticky teplejších než je naše republika.
* Rozmyslete si nákup podezřele laciných dřevin, nebyly zřejmě při transportu dobře ošetřeny.
* Počítejte s tím, že ceny se pohybují orientačně od 100 Kč za prostokořenný stromek při obvodu kmínku 6 – 8 cm do několika desítek tisíc korun u vzrostlých jedinců.
