U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Vinná réva na zahrádce
Kategorie: Zahrada | Autor: rb
Ti, kdož žijí ve vinohradnických krajích, tedy zhruba v nadmořské výšce 200 až 250 metrů nad mořem, dobře vědí, že kolem keříků révy se musí tancovat celý rok. Aby byly silné, zdravé a rodily plné sladké hrozny. Vinné révě se však může na jižních nebo jihozápadních svazích chráněných proti chladným větrům dařit až do 500 metrů n. m. Proč to tedy nezkusit na zahrádce u chalupy nebo chaty?
Za péči, kterou jí budeme věnovat, se nám vinná réva odmění dokonce třikrát. Poprvé svým stínem, jestliže se výhony a letorosty budou pnout po pergole či loubí, podruhé hrozny, které jsou pochoutkou obsahující mnoho vitaminů a důležitých minerálních látek, a potřetí, pokud se rozhodneme vytvořit vlastní lahodný nápoj, v němž je, jak tvrdili už staří Řekové, pravda.
Do prohřáté půdy
Vinná réva se sází na jaře nebo na podzim. Častější je jarní výsadba, kdy má sazenice dostatek času do zimy zakořenit. Optimální je teplý duben nebo první polovina května, kdy je půda již dostatečně prohřátá. Podzim (konec října a listopad) přichází v úvahu jen v teplých oblastech. Chceme-li sklízet pěkné hrozny, měli bychom sázet do mírně kyselé až neutrální středně těžké půdy bohaté humusem; moštovým odrůdám se daří i v půdách štěrkovitých a písčitých. Dlouhé kořeny vinné révy totiž dovedou čerpat vodu ze značné hloubky. Jestliže budeme pěstovat jen několik keřů a vést je do šířky ve tvaru kordonů, měla by být vzdálenost mezi nimi 1,2 až 2 m. V tom případě vykopeme větší jámy (o straně 40 cm a hloubce 50 – 60 cm), do jejichž dna zaryjeme po hrstce superfosfátu a síranu amonného. Pak přijde úrodná část půdy, kterou jsme odkopali na povrchu; můžeme ji vylepšit kvalitním kompostem. Do ní vložíme sazenici (kterou jsme namočili na 24 hodin do vody) a mírně ji povytáhneme, aby kořínky směřovaly dolů. Místo, kde je na kmínek podnože štěpovaná réva, by mělo vyčnívat zhruba 3 – 5 cm nad okraj jámy. Půdu kolem sazenice přišlápneme a zalijeme 5 – 10 litry vody. Po jejím vsáknutí přihrneme zbylou zeminu. Okolo vrcholu rostliny vytvoříme z jemné půdy růvek, který by měl převyšovat o 1,5 až 2 cm hlavičku sazenice (vrchní očko minimálně o 3 cm). Ochrání vyrůstající letorosty před pozdními mrazíky a později před sluníčkem. Chceme-li révou přistínit pergolu, nebo ozdobit zeď chalupy, sázíme v řadě na vzdálenost 1 až 1,2 metru od sebe. Jámy jsou v tom případě menší, zhruba na šířku rýče, a hluboké podle délky sazenice. Kopeme je vždy na stejné straně připravených kolíků, aby byla výsadba stejnoměrná.
Trpělivost nese ovoce
Po výsadbě se hlavně snažíme udržet růvky nad hlavičkami sazenic, odstraňujeme plevele a po deštích narušujeme korábek, aby k rostlině mohl vzduch. Dbáme na to, abychom nevylomili rašící očka. Po vyrašení ponecháme na keři dva výhonky (ostatní opatrně vylomíme) a jakmile dosáhnou výšky asi 20 cm, přivazujeme je ke kolíku. Vyrůstající fazochy není třeba odstraňovat, stačí je zaštípnout. K ochraně mladých výsadeb používáme Novozir N 50 (první postřik v květnu, pak v červnu a červenci), v srpnu použijeme 1% roztok Kuprikolu, který mírně omezuje růst, ale podporuje vyzrávání dřeva. Proti perenospoře začneme ošetřovat, jakmile letorosty dorostou 100 cm (postřiky opakujeme po 10 dnech, v deštivém počasí i v kratších intervalech). Za sucha keříky zaléváme, což lze spojit i s přihnojováním (na 10 l vody přidáme 20 až 40 g kombinovaného NPK hnojiva nebo Cereritu). Zaléváme tak, že u sazenice vyhloubíme zhruba dvoucentimetrovou jamku, do níž nalijeme 6 – 10 litrů vody. Po zasáknutí jamku zahrneme. Průběžně odstraňujeme plevele a kypříme půdu. Koncem června opatrně odhrneme od sazenic zeminu a ostrým nožem nebo vinařskými nůžkami odstraníme rosné kořínky. Půdu opět přihrneme. Postup zopakujeme koncem srpna, ale ochranný růvek již nevytvoříme, aby spodní část letorostů vyzrála. V polovině září zaštípneme jejich vrcholky. Ihned po opadu listů přihrneme zem k vzrostlým výhonkům a přiryjeme ještě zhruba 15 cm do výšky suchou zeminu, abychom je ochránili před mrazem. Můžeme je rovněž obalit papírem. Péči o vinnou révu v dalších letech, jejím řezem a tvarováním, se budeme zabývat v příštím roce, až keříky začnou rašit.
STOLNÍ NEBO MOŠTOVÉ?
Stolní odrůdy jsou vhodné pro drobné vinaře a zahrádkáře. V chladnějších oblastech se dají pěstovat i pod fólií nebo ve skleníku. Obvykle se rozdělují na chrupky, skupinu muškátových odrůd a ostatní odrůdy. Sladké chrupky dozrávají nejčasněji, muškátové odrůdy mají jemnou chuť a vůni a dozrávají jako druhé, odrůdy poslední skupiny mají různou kvalitu, bujně rostou a jsou pozdní.
Moštové odrůdy jsou určené k přípravě moštů a vína. Tyto odrůdy se pěstují v oblastech s dlouhým slunečným a suchým létem a přiměřenou půdní vlhkostí. V chladnějších oblastech dávají úrodu na teplých stěnách nebo pod krytem. Rodí na začátku (ranné) nebo uprostřed sezony (polorané). Pozdní odrůdy dozrávají jen v oblastech se spolehlivě teplými léty.
FOTO MARTIN MAŠÍN A ARCHIV, KRESBY ARCHIV
