U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Uplatňování námitek účastníků územního a stavebního řízení
Kategorie: Právo | Autor: Mgr. Milan Valenta
Představme si situaci, že se vlastník sousedního pozemku rozhodne v blízkosti vašeho domu postavit stavbu, např. třípatrový dům pro svou dospívající dceru. V lepším případě vás o svém investičním záměru včas informuje a věc s vámi konzultuje, v horším případě nikoliv.
Tak jako tak máte dle § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, z titulu svého vlastnického práva k sousednímu pozemku a stavbě na něm stojící, právní postavení účastníka územního řízení a nejpozději při ústním jednání, které je zpravidla spojené s místním šetřením, můžete uplatnit u příslušného stavebního úřadu své námitky a připomínky proti realizaci předmětné stavby. Je-li pro dotyčné území zpracována územní plánovací dokumentace, na jejímž základě lze návrh územního rozhodnutí posoudit, může stavební úřad od zmiňovaného ústního jednání upustit; i v tomto případě však musí určit lhůtu, ve které mohou účastníci územního rozhodnutí uplatnit své námitky a připomínky.
Jak se dozvíme o stavbě
Velký problém však spatřuji v zajištění dostatečné informovanosti účastníků územního řízení, a to především u tzv. liniových staveb (např. kanalizace, rozvodné sítě), u některých zvlášť rozsáhlých staveb s velkým počtem účastníků řízení a v případech, kdy stavebnímu úřadu nejsou známi účastníci řízení nebo jejich pobyt. V těchto situacích totiž stavební úřad oznamuje zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou, tj. oznámení vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Myslím, že není třeba zvláště zdůrazňovat, že poměrně často se v popsaných případech účastníci o zahájení územního řízení vůbec nedoví. Není však důvod zoufat, další prostor pro uplatnění námitek k zamýšlené stavbě máte v rámci stavebního řízení. Poté, co stavebník podá žádost o stavební povolení a doloží potřebné podklady, oznámí stavební úřad zahájení stavebního řízení mimo jiné všem známým účastníkům řízení a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Vzhledem k tomu, že jste ve smyslu novelizovaného § 59 odst. 1 písm a) stavebního zákona účastníkem stavebního řízení, měl byste být současně upozorněn na skutečnost, že máte právo uplatnit své námitky. Nutno upozornit, že k připomínkám a námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny již v územním řízení, stavební úřad nepřihlíží.
Co lze napadnout?
V této souvislosti samozřejmě vyvstává otázka, které připomínky a námitky je možno uplatnit již v průběhu územního řízení a které naopak ne. Odpovědět na tuto otázku je však možno pouze při znalosti všech podmínek a okolností konkrétního případu. Jistou představu o tom, co vše lze napadnout námitkou již v rámci územního řízení, dává vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona a která kromě jiného stanoví náležitosti návrhu na vydání územního rozhodnutí a výčet obligatorních příloh a podkladů tohoto návrhu (doloženy musí být např. podklady, z nichž je dostatečně zřejmé umístění stavby na pozemku včetně jejích odstupů od hranic pozemku a sousedních staveb). Také v rámci stavebního řízení může stavební úřad upustit od místního šetření, popřípadě též od ústního projednání, a to v situaci, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby. V takovém případě stavební úřad určí, dokdy mohou účastníci uplatnit námitky a upozorní je, že k později podaným nebude přihlédnuto (určená lhůta nesmí být kratší než sedm dní). Otázka informovanosti účastníků stavebního řízení nabývá opět na významu u liniových staveb nebo v odůvodněných případech u staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, kteří se o jeho zahájení uvědomují veřejnou vyhláškou.
Stavební úřady aktivněji
V praxi se často setkáváme s tím, že se stavební úřady staví k řešení sousedských sporů vznikajících v rámci stavebního řízení velmi alibisticky a odkazují na příslušnost soudu v těchto sporech. Vy-vstává otázka, proč se mají soudy zabývat např. odbor-nými stavebně technickými záležitostmi, k jejichž posuzo-vání je povolán právě stavební úřad. Stavební zákon v § 137 odst. 1 jednoznačně stanoví, že stavební úřad se pokusí vždy o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, byť tyto překračují pravomoci stavebního úřadu. Zákon tedy již předpokládá aktivní přístup stavebního úřadu a jeho participaci na řešení sporných otázek mezi účastníky řízení. Odkázat účastníky řízení na řešení před soudem podle § 137 odst. 2 stavebního zákona by měl stavební úřad až tehdy, jestliže přes jeho aktivní přístup nedošlo mezi účastníky řízení k dohodě, nikoliv tedy automaticky při uplatnění jakékoliv námitky. V této souvislosti odkazuji např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 10. 2001, sp. zn. 2929/99, které stanoví, že rozhodování o námitce vznesené ve stavebním řízení, že povolovaná stavba způsobí zastínění sousední stavby (imise), je v pravomoci stavebního úřadu, nikoliv soudu.
KRESBA JIŘÍ NOVÁK
