U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Stavíme klenbu
Kategorie: Stavba | Autor: šk
Umění stavby kleneb je již málem zapomenuto vlivem značně rozšířeného používání novodobých materiálů, ocelových traverz nebo betonových či jiných překladů. Na mnohých stavbách je požadavek na klenutí otvorů řešen šalováním a vybetonováním s použitím armovací oceli, v interiérech pak sádrokartonovými konstrukcemi.
Tyto metody jsou jednodušší, ale postrádají stopu řemeslného umu, jenž dodává dílu nezaměnitelný charakter. Přitom na vyzdění klenby, ať už z cihel či kamene, si můžeme troufnout i dnes. Nutnou pomůckou pro zdění kleneb je tzv. ramenát. Je to pevná dřevěná konstrukce, jejíž horní část vytváří oblouk potřebných rozměrů. Ramenát pro menší rozpony, například nade dveřmi, lze sestavit v podobě dřevěného kříže ze silnějších trámků (10×10 cm), jehož postranní ramena a horní plocha jsou pobity prkny. Ramenát se postaví do připraveného otvoru a “zavětruje” prkny. Dole jej musíme v každém případě podložit klíny – po zatížení cihlami a maltou by se již nedal vytáhnout! Na jeho horní část klademe kameny či cihly s použitím dostatečného množství malty. Teprve po jejím úplném zatvrdnutí se ramenát odstraní. Pro větší rozpony budeme muset zkonstruovat ramenát pevnější, s použitím dostatečně silných dřevěných prvků. Uvažovaný tvar klenby nakreslíme na silnější papír a vystřihneme nůžkami. “Střih” přeneseme na boční prkna ramenátu a pilou je podle něj ořízneme. Ramenát zpevníme shora přibitými prkny ve tvaru klenby a postavíme jej do otvoru mezi bočními zdmi. Výšku upravíme opět klíny, abychom jej po dokončení klenutí mohli odstranit. Ne však dříve než zhruba za dvacet dní, dokud vápenná malta řádně nezatvrdne. Klenbu zdíme postupně z obou stran do maltového lože, přičemž jak cihly tak kameny klademe k sobě na výšku. Do středu klenby pak na těsno vložíme cihlu či kámen kónického tvaru, kterým pás klenby zaklínujeme. Do spár mezi kameny nebo cihly vtlačíme pěchováním dostatek malty; vyteklou v líci strhneme a rozetřeme do roviny s okolím. Po vytvoření klenebního pasu již můžeme pokračovat běžnou technikou zdění ve vodorovném směru, přitom ovšem musíme dbát na vzájemné provázání zdiva ve všech vrstvách. Výše popsané práce provádíme s největší opatrností, protože případný pád klenby může ohrozit stabilitu díla i zdraví svépomocných stavebníků. Doporučujeme zajistit si odborný stavebně-technický dozor.
Foto – Dešťová voda nebo tající sníh mohou způsobit vážné poruchy v klenbě
Foto – Chceme-li postavit klenbu klasickým způsobem, měli bychom si zhotovit dřevěnou šablonu neboli ramenát. Na něj se paprskovitě kladou cihly – střídavě z obou stran; uprostřed zůstane nevelká mezera na šířku cihly, klínovitě seseknuté, nebo kamene – klenáku. Jejich zaražením do mezery se klenba uzavře
