U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Od jara do zimy

Kategorie: Volný čas | Autor: Dr. Jan Kyselý

červenec

Třebaže je původ českého názvu měsíce července – podobně jako v případě června – nejasný, je nepochybné, že odráží dění v přírodě.

Červenec je u nás nejteplejším měsícem roku. V nížinách překračují obvykle na konci měsíce průměrná denní maxima hranici pro letní den (25 °C); více než 60 % dnů na přelomu července a srpna bývá letních a asi 20 % tropických. Kdybychom však vzali do úvahy pouze posledních 10 nebo 20 let, dostali bychom se k hodnotám vyšším, neboť v nedávné době se vyskytlo několik mimořádně horkých letních měsíců. Zvlášť památné v tomto ohledu bylo léto 1994, kdy na konci července a v první dekádě srpna panovalo souvislé tropické období o délce téměř tří týdnů. Například v Hradci Králové naměřili teploty vyšší než 32 °C v šestnácti po sobě následujících dnech. Zajímavé je, že jedna z nejznámějších červencových pranostik (Svatá Anna – chladna zrána), vztahující se k 26. červenci, nemá v řeči čísel opodstatnění a dala by se označit za předčasnou – rána bývají právě na přelomu července a srpna nejteplejší. S vysokými teplotami vzduchu v červenci souvisí i četnější výskyt místních bouřek z tepla, jež jsou vyvolány intenzivním prohříváním zemského povrchu slunečním zářením a následnými vzestupnými pohyby vzduchu. Časté jsou především na horách, kde jejich rozvoj podporuje jak členitý terén (nerovnoměrné nasvícení zemského povrchu, plochy s různým sklonem ke slunečním paprskům), tak samotná existence horské překážky, která napomáhá vzniku vzestupných pohybů ve vzduchové hmotě. Srážkové úhrny z bouřek tak ovlivňují dlouhodobý červencový průměr srážek – nejvyšší v celém roce, ačkoliv počet dnů s deštěm je v tomto měsíci mnohem nižší než například v listopadu.

Obecné pranostiky

• Když dne ubývá, horka přibývá.

• Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.

• Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.

Pranostiky k jednotlivým dnům

• Svatá Markyta vede žence do žita. (13. července)

• Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta. (13. července)

• O svatém Kamilu slunce má největší sílu. (18. července)

• Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá. (21. července)

• V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává. (22. července)

• Tři dni před Jakubem jasné, urodí se žito krásné. (25. července)

• Pak-li na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.

(25. července)

• Svatá Anna – chladna zrána. (26. července)

• Od svatého Ignaca – leto se obraca. (31. července)

FOTO HELENA POLÁKOVÁ

Od jara do zimy