U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Lidové stavby Velkopolska
Kategorie: Návštěva | Autor: rab
Tradičních lidových staveb se v Polsku mnoho nezachovalo. Patrně proto je věnována významná pozornost téměř třiceti polským muzeím v přírodě, která ve svých areálech zachraňují poslední zbytky historické venkovské architektury.
Velkopolský etnografický park patří k největším skanzenům v Polsku. Nachází se 40 km na západ od Poznaně a 16 km od Hnězdna, u obce Dziekanowice nad Lednickým jezerem. Skanzen založený roku 1975 a zpřístupněný veřejnosti roku 1982 vznikl péčí Muzea prvních Piastovců. Reprezentuje typické venkovské stavby, ale i ekonomické, sociální a kulturní podmínky starého Velkopolska. Nejstarší stavba pochází z roku 1602 a nejmladší z roku 1935. Na ploše 21 hektarů je rozmístěno více než 70 objektů ve třech hlavních souborech. Nejrozsáhlejší je kompletně rekonstruovaná vesnice z přelomu 18. a 19. století se zemědělskými usedlostmi a řemeslnickými dílnami, kostelem, školou, krčmou i požární zbrojnicí, vše uspořádané okolo oválné návsi s rybníkem a kovárnou uprostřed, což je typické nejenom pro Velkopolsko; obdobně uspořádané bývaly i české vesnice. V tradiční stavební kultuře Velkopolska byly zastoupeny různé konstrukce, roubená, rámová pobíjená prkny nebo například hrázdění vyplňované nepálenými cihlami, zvané glinobitka. Stavby bývaly zastřešeny slaměnými a rákosovými došky, dřevěnými šindeli i pálenými taškami. Vnitřní uspořádání domů se příliš nelišilo od našich stavebních zvyklostí, starší domy obsahovaly jednu obytnou místnost, síň a komoru, mladší domy mívaly dvě obytné místnosti, síň a dvě komory. Chudinské domky tvořila jen jedna obytná místnost a síň. Dalším rozlehlým souborem ve skanzenu a zároveň neodmyslitelnou součástí tradiční polské vsi je poblíž stojící panský dvůr. Jeho barokní kompozice zahrnuje zámeckou budovu, správcovská dvorní křídla, samostatnou kapli a velký hospodářský dvůr se stájemi, chlévy, stodolami a sýpkami, to vše obklopené zámeckým parkem. Třetí částí skanzenu je soubor čtyř mlýnů, tří větrných a jednoho vodního. K těmto hlavním souborům jsou připojeny ještě čtyři samostatné zemědělské usedlosti. Celý areál doplňuje množství drobných objektů – studny, hnojníky, seníky, kapličky, boží muka, zahrady, pole, pastviny, ohrady a oplocení. Otevřeno je od dubna do listopadu denně kromě pondělí. Muzeum zároveň spravuje nedaleké významné místo polských dějin, slovanské hradiště Ostrów Lednicki. Jak sám název napovídá, leží na ostrově uprostřed Lednického jezera (přístupného přívozem), kde jsou odkryty pozůstatky zděných sakrálních staveb z 10. století, zejména první polské baptisterium (s nádrží určenou ke křtu) z období prvních Piastovců, současníků našich Přemyslovců.
Statek přenesený ze vsi Nowy Tomyśl
FOTO RA
Roubená kaple se hřbitovem z Otłoczynu stojící naproti zámeckému sídlu
FOTO RA
V Polsku se stavělo jinak než u nás – do rámu jsou vodorovně vloženy široké desky. Za pozornost stojí i pečlivě vyřezávaný dřevěný plot
FOTO RA
Tři “větřáky”, větrné mlýny na návrší nad vesnicí
FOTO RA
Typické topeniště zvané sabatnik v rohu obytné místnosti
FOTO RA
Pohled ze dvora usedlosti s roubeným domem na kostel, tvořící dominantu návsi
FOTO RA
Pohled na obytné stavení neobvyklé deskové konstrukce
FOTO RA
