Výhody ztraceného bednění
Přestože existují různé druhy ztraceného bednění, drobní stavebníci nejčastěji využijí betonové tvárnice, které nahradí klasické „šalování“. Lze z nich stavět základy, ale i nosné zdi.
Pro klasické betonování základů, opěrných zídek, ale i nosných zdí či sklepů a dalších betonových staveb na chatě a chalupě se dříve používalo osvědčené, ale pracné pěchování betonové směsi do dřevěného bednění. Tomuto postupu se říká šalování, což je výraz odvozený z německého slova schalung (bednění). Šalunk či šaluňk není třeba zatracovat, při mnoha drobných stavbách je to dobrý způsob využití zbytku štěrku a kamenů například pro zbudování menších opěrných zídek nebo základů pro skleník. Neobejdete se bez něj ani při betonování schůdků či stupňů v zahradě.
Při větším rozsahu stavby však stojí za úvahu volba tvárnic pro ztracené bednění. Ty zcela nahradí klasické bednění a nutnost jeho stavby i odstraňování po vytvrdnutí betonu. Můžete je použít pro základové a nadzákladové zdi, podezdívky či opěrné zdi, ale i pro stavbu pilířů a plotových sloupků, kdy jsou na výběr i tvarovky pro suché zdění s různými povrchovými dekory.
Zámkový systém
Ve stavebninách či na internetu si můžete porovnat jednotlivé parametry široké nabídky tvárnic na českém trhu. Výrobky se od sebe liší velikostí, cenou i řadou důležitých detailů, které vám mohou usnadnit práci. Některé betonové prvky jsou tvarovány tak, že je lze skládat „na zámek“, a tím urychlit stavbu, protože tvárnice se pak neposouvají při armování a pěchování betonu.
Práci s nimi zvládnou i stavebníci, kteří se s tímto systémem stavění dosud nesetkali. Je velmi jednoduchý a spočívá v tom, že se duté tvárnice vyskládají na sebe, vyarmují a zalévají přiměřeně řídkou betonovou směsí. Výrobci zpravidla doporučují betonovat maximálně čtyři vrstvy bednicích prvků nad sebou, což je zhruba jeden metr výšky zdi.
Obvykle prodávané rozměry tvárnic umožňují stavbu betonových i železobetonových konstrukcí o tloušťce 150, 200, 300, 400 a 500 milimetrů, takže máte na výběr poměrně širokou škálu zdicích prvků pro různé typy staveb.
Při dodržení doporučeného postupu (zejména zalévání betonem po vrstvách) není podle výrobců nutné ztracené bednění kotvit k základům proti nadzvednutí (vyplavání) ani zesilovat proti prasknutí tlakem zálivkového betonu. V každé tloušťce jsou k dostání i tvárnice určené k půlení, oddělit je lze odklepnutím zednickým kladívkem, případně za pomoci naříznutí vidiovým kotoučem na úhlové brusce.
Povrch tvárnic umožňuje i snadné natažení hydroizolačních materiálů a omítek, obvykle bez nutnosti penetrace. Mrazuvzdornost tvárnic dovoluje nechat je i neomítnuté. Pohledové zdi lze pak „vyladit“ vyspárováním.
K izolaci fasád z betonových tvárnic se nejčastěji doporučují polystyrenové desky nebo minerální vlna. Jiné vhodné typy tepelné izolace konzultujte s výrobcem tvárnic. Kontakty pro technické dotazy většinou najdete na internetových stránkách výrobců nebo si je vyžádejte ve stavebninách.
Využijete-li tvárnice pro ztracené bednění například pro budování základů, je vhodné udělat i hydroizolaci, případně drenáž.
Snadná a rychlá stavba
Tvárnice zdíme „na sucho“ s využitím systému pero–drážka (případně zámků), tedy výstupků po stranách tvárnice, které do sebe při sestavování zapadají. U nich není nutné maltovat svislé spáry. První řada bednicích prvků se zdí na maltové lože na betonový základ, což umožní vyrovnání nerovnosti základové konstrukce.
Tvárnice se skládají na sebe a vážou se tak, aby se překrývaly o polovinu délky. Poté do nich můžete vkládat svislé i vodorovné armování. Pak se dutiny vylévají betonem do už zmíněných čtyř řad či jednoho metru zdi. Další vrstvu začněte zdít až poté, co beton v první vrstvě alespoň částečně vytvrdne.
text: Richard Guryča
foto: Shutterstock, Archiv firem