U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VISTÁRIE ČÍNSKÁ
Kategorie: Zahrada | Autor: ALA
(Wisteria sinensis)
Jde o opadavou pnoucí liánu, která krášlí pergoly i treláže u zdí vzdušnými vodopády světle zelených listů a modrofialových květních hroznů. Může však kvést i bíle (odrůdy ‘Alba’ a ‘Jako’) nebo bělofialově (odrůda ‘Siera Madre’). Kvete již od dubna, nejdříve ze všech druhů vistárií. Po od-květu se postupně vytváří nepříliš okrasný lusk. Listy, převážně světle zelené, se na podzim vybarvují do žluté až nahnědlé. Vistárie potřebuje především chráněnou polohu plnou slunce, v polostínu kvete špatně. Vyhovuje jí lehčí půda s příměsí písku a dostatečným obsahem vápníku. Těžké půdy jsou nevhodné. Vyžaduje pravidelnou vláhu, proto nepatří na treláž pod převis střechy. Sázíme ji v bezlistém stavu na jaře a na podzim; seřezáváme na 2 až 3 pupeny. Přiměřeně zaléváme, ale nesmí být ani přemokřená. Rostliny vedeme k oporám, na nichž se rozrostou během několika let. Přebytečné výhony redukujeme v červenci či srpnu na několik listů. Více se pak větví a bujněji kvetou – nejvíce na krátkém obrostu vodorovně vedených výhonů. V létě můžeme přikročit i k radikálnímu řezu. Ocení přihnojení uleželým hnojem; pro hojné kvetení a dobré přezimování potřebuje dostatek fosforu a draslíku. Nejlépe se rozmnožuje hřížením jednoletých výhonů na jaře. Nebývá příliš ohrožována chorobami ani škůdci. Vistárii nekombinujeme s žádnou další pnoucí rostlinou, dobrým společníkem však může být trubač (Campsis), který ji vystřídá v kvetení a umocní celkovou atmosféru jižních krajin. Při nákupu raději volíme rostlinu roubovanou, je odolnější a rychleji kvete (výhony z podnoží odstraňujeme). Připravíme pro ni pevnou oporu, protože sice působí vzdušně, ale je dost těžká.