U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Rozkvetly šeříky
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Pasečný, foto Libuše Hubičková, Martin Mašín a archiv
Bohatými hrozny květů i jejich vůní okouzluje Středoevropany již od poloviny 16. století. Šeřík obecný (Syringa vulgaris) však je původem z jihovýchodní Evropy. Je to větší keř až menší strom vysoký 5 – 7 metrů se srdčitými listy a vonnými růžovofialovými květy ve velkých latách. Tento původní druh hojně odnožuje. Od poloviny 19. století jej začali významné zahradnické firmy v Evropě šlechtit. Je pravda, že vzniklé kultivary, které v zahradách nejčastěji pěstujeme, už neobrůstají tak agresivně. Patří k nejznámějším kvetoucím dřevinám jara až začátku léta. Oblíbené jsou hlavně šeříky ušlechtilé, tj. plnokvěté a velkokvěté odrůdy v různých barvách (od bílé přes nažloutlou, růžovou, různé odstíny červené, modrou až fialovou). Jelikož tyto odrůdy bývají zpravidla štěpovány na původní šeřík obecný, je třeba výmladky (odnože) odstraňovat. Pokud bychom to nedělali, mohl by se šlechtěný kultivar po čase ztrácet v konkurenci výhonů z podnože. Koupené štěpované rostliny sázíme o 10 cm hlouběji, aby pustila kořeny i vlastní ušlechtilá část. Rovněž je důležité odstříhávat – hlavně u mladých keřů – odkvetlé laty, aby se nevysilovaly tvorbou semen a příští rok opět bohatě kvetly. Podobným druhem je šeřík čínský (S. x chinensis). Dorůstá výšky 3 – 4 metry, tvoří jemnější a hustší keře s tenkými rozložitými větvemi a užšími vejčitě kopinatými listy. Květní laty však jsou oproti předchozímu druhu řidší, vzdušnější, nejčastěji barvy lila (kultivary i bílé a červenofialové) a tvorba odnoží minimální. Tato vlastnost může bezpochyby ovlivnit naše rozhodování o umístění toho kterého druhu v zahradě. Šeřík obecný se bude hodit díky svému hojnému odnožování do rozsáhlejší výsadby, např. jako krycí dřevina na svahy, násypy, vyšší volně rostoucí živé ploty apod. Může být vysazen i jako solitér, potom je však nutné podle potřeby odstraňovat výmladky. Šeřík čínský je vhodný k solitérní výsadbě a rovněž do řídkých, rozvolněných skupin (v kombinaci barev nebo podle doby kvetení). Všeobecně jsou šeříky použitelné pro všechny typy zahrad. Stanoviště vyžadují slunné (ve stínu málo kvetou) a půdy vlhčí, humózní, prostupné, mírně vápenaté. Za každoroční přihnojení organickými hnojivy, kompostem – popř. úplně rozloženým hnojem nebo plnými průmyslovými hnojivy jsou vděčné, neboť podporuje pravidelnou květní násadu. Starší nebo přehoustlé keře v předjaří lehce prořezáváme. Vysoké keře, které bývají někdy odspodu dost holé, je lepší jednou za více let zmladit, to znamená nejlépe koncem zimy vyřezat 5 – 10 cm nad zemí všechny staré kmeny a větve a ponechat jen několik mladých. Ty můžeme ještě kvůli lepšímu rozvětvení o polovinu zkrátit. Dva popisované druhy a desítky jejich odrůd jsou v našich zahrádkách pěstované nejčastěji. Jiné druhy se vyskytují poměrně řídce; mají většinou jen malá květenství, tudíž nejsou tak výrazné. Přesto by si zasloužily většího zájmu a rozšíření u chat i chalup. Kdyby pro nic jiného, tak proto, že nemusíme všude vysazovat jen ony v květu až robustně krásné šeříky obecné, popř. šeříky čínské, ale můžeme, zvláště v lesnatých oblastech, kde příroda prolíná až do zahrad, použít jemnější, vzdušnější, ve starším věku malebné druhy, jako jsou např. Syringa josikaea, x prestoniae, reflexa, x swegiflexa apod. Do předzahrádek, na malé plochy, dokonce i do nádob, je vhodný zakrslý šeřík malolistý (S. microphylla), který dorůstá po mnoha letech do výšky 1 m, má malé okrouhlé listy a drobné růžovofialové vonné květy.
FOTO – Šlechtěný kultivar šeříku obecného kvete bohatě už jako mladá rostlina
