U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
V přírodním tónu
Kategorie: Stavba | Autor: rab
Výplně hrázdění se obvykle líčily vápnem na bílo v kontrastu s přirozeným tmavým zabarvením dřeva trámové konstrukce. Působením povětrnosti a později napouštěním konzervačními nátěry (fermeží, karbolinem) dřevo získalo tmavě hnědou až černou barvu. V severozápadních Čechách, a zejména na Chebsku, se trámy barvily často velmi pestře – červeně, zeleně, žlutě a modře. Někde přibývaly i malované ornamenty, geometrické obrazce, znaky, lidové výjevy. Omítnuté plochy výplní dostávaly i jinou barvu než bílou, také okrovou nebo šmolkově modrou. Hlavně ve vnitrozemí, například na Lounsku a Slánsku, bývaly dřevěné prvky hrázdění zakrývány opakovanými vápennými nátěry či dokonce omítkou, takže často nebylo možné rozeznat domy hrázděné od domů zděných. Při obnově barevnosti hrázděné stavby je třeba se vyvarovat příliš sytých odstínů průmyslově vyráběných barviv, neboť v minulosti bylo možné prostým přimícháním tehdy dostupných barevných hlinek do vápna docílit jen světlejších odstínů. Také barevnost dřevěných prvků je třeba volit střídmou; dáme přednost míchání přírodních odstínů v matné úpravě před lesklými výraznými tóny, jaké nám nabízejí v obchodech. Mají-li být natírány nové dřevěné části nebo i původní konstrukce dosud povrchově neupravené, lze doporučit jedině nátěry lazurovací, které obsahují také ochranné a konzervační látky.
FOTO 1 – Spodní vrstva vymazávky z hlíny, slaměné řezanky, plev a chlupů zůstávala hrubší…
FOTO 2 – …aby se na ní po zaschnutí udržela jemnější vrstva lícová, sloužící obvykle i jako omítka
