Není dřevo jako dřevo
Ve vzhledu nábytku hraje důležitou roli použitá dřevina – jednotlivé druhy mají odlišnou texturu i různé zbarvení. Záleží i na konečné povrchové úpravě.
Kresba neboli textura dřeva může být u různých dřevin velmi rozdílná. Záleží to na mnoha faktorech, například na letokruzích, přírůstkových vrstvách, pletivech různé barvy, dřeňových paprscích a podobně, což se projeví vždy jinak v závislosti na směru podélného řezu (radiální, tangenciální, kombinace obou).
Existuje asi čtrnáct významně rozdílných druhů textury, u některých dřevin – podle způsobu řezu – jich může být i několik. Toho se využívalo zvláště dříve, kdy na různých částech nábytku bylo použito dřevo s odlišnou texturou.
Kresba neboli textura
Stejnoměrnou kresbu se stejnoměrně zbarvenými vlákny najdeme u javoru, břízy, hrušky, olše, lípy, topolu. U fl ádrované textury jsou linie elipsovité, zvlněné i zubaté. Fládrovaná textura je typická pro jehličnatá dřeva i některá listnatá (dub, jilm, třešeň). Pruhovanou texturu vytvářejí podélné úzké proužky, vidět ji můžeme u smrku a jilmu.
Zrcátkovou (skvrnitou) texturu najdeme u našich dřevin například u dubu a platanu, rýglovanou (vlnitou) u javoru a jasanu, plamenitou u břízy a hrušky. Velmi výrazná a dekorativní je kořenicová textura, u nás se vyskytuje u javoru, břízy, olše, ořechu. Lískovcová (drobně vlnitá) textura bývá u smrku a jasanu, pyramidální texturu s kresbou fontány lze vidět u hrušky, jasanu, ořechu.
U exotických dřevin se vyskytují ještě textury zvané mramorovaná, pommelé neboli perlová, očková a drapé. Jsou dřeviny, u nichž můžeme odlišným řezem získat dřevo s různými texturami – například jasan, hruška, javor klen, ořech.
Barevnost dřeva
Barva se u různých druhů dřevin pohybuje od velmi světlé přes teple žlutou, narůžovělou, červenohnědou, světle a středně hnědou až k tmavší hnědé. U cizokrajných dřevin je škála ještě širší, obsahuje i takové tóny, jako je šedomodrá, šedozelená, hnědočervená až fialová a černá.Zvláště u exotických dřevin nebývá barevnost jednolitá, v kresbě se někdy střídají i výrazně odlišné barvy, světlá a tmavá.
Povrchová úprava
K celkovému vzhledu může menší či větší měrou přispět i povrchová úprava nábytku. Dřevo působí odlišně, jestliže je jeho povrch dokonale hladký, nebo naopak zdrsněný (například kartáčováním). Závěrečné použití vosku, oleje nebo bezbarvého laku může kresbu dřeva ještě zdůraznit a někdy i lehce změnit jeho barvu. Nenápadná textura u světlého dřeva se dá zvýraznit i různě sytými hnědými lazurami.
To vše, kresba dřeva, jeho barva a povrchová úprava, dávají nábytku velmi odlišný a zajímavý vzhled.
text: IVA TVRZOVÁ
foto: PAVEL VESELÝ A ARCHIV FIREM